znak SLSeverské listy

           

 

Databanka Íslendingabók


foto University of Leicester

Jsou si všichni Islanďané příbuzní? Zdá se, že ano. Alespoň Fridrik Skulason to tvrdí.

Fridrik býval dříve islandský genealog – amatér. Nezabýval se ale jen rodokmenem svým a své rodiny, ale rodokmenem celého národa. Posléze stal správcem unikátní databanky Íslendingabóku na celý úvazek. Na dotaz ohledně prvního zápisu odpovídá s jasným nadšením v hlase: „Jen o trochu později, než začalo osídlování Islandu, které je datováno rokem 874.“

V unikátní databance jsou jména lidí, kteří osídlovali ostrov už v 9. století. Téměř každý v ní tedy dnes může najít své předky. Na základní otázku lidstva „Odkud pocházíme?“ se podle Skulasona v tomto genealogickém rejstříku najde s 99procentní jistotou vždy odpověď. Každému uživateli databanky se na monitoru počítače automaticky zobrazí jeho rodokmen až po prarodiče. Z tohoto základu se pak dají zjistit jeho příbuzenské vztahy s téměř všemi Islanďany zanesenými do registru za uplynulých 11 století.

Vzhledem k tomu, jak málo je Islanďanů, je opravdu velmi pravděpodobné, že si jsou všichni nějak příbuzní. Skulason tvrdí, že v průměru jsou všichni Islanďané vzájemně příbuzensky spjati v odstupu 7,4 generace. Islanďané jsou posedlí pátráním po svých předcích. Nikde jinde také nemají k takovému výzkumu tak dobré podmínky. Téměř polovina všech ostrovanů – přesně 131 181 obyvatel Islandu – má registrovaný osobní přístup do databanky Íslendingabók. A v té je zaneseno 700 000 osob, tedy téměř polovina všech těch, kdo se v uplynulých 1100 letech na Islandu narodili.

„Většině lidí nejde ani tak o příbuzenské svazky jako o zjištění, kde mohou nalézt své kořeny,“ soudí docentka Kristin Ólafsdóttir. Když její manžel Oskar Guðmundsson napsal knihu Pallův kmen na úpatí ledovce o životě svého pradědečka Pala Kristjánssona, v níž uvedl tři stovky ještě žijících příbuzných, probudilo to v nich nápad na vzájemné setkání. Přes 200 se jich pak o jednom víkendu sjelo se stany a karavany k úpatí ledovce Snifellsnes, kde se jejich společný prapředek v 19. století protloukal životem jako chudý rolník a vesnický učitel s 20 dětmi. „Panovala tam taková velmi zvláštní atmosféra, všechny společenské zábrany padly,“ vzpomíná na rodinný sněm Guðmundsson.

Islandská databanka je ale využívána i pro ryze komerční účely. Biotechnologická společnost DeCode Genetics si pro sebe zajistila stejně unikátní monopol na vyhodnocování islandských rodových dat i přístup k veškerým zdravotním záznamům v zemi. Dědičná výbava obyvatel ostrova je díky jeho izolovanosti neobvykle homogenní a s pomocí obsáhlého genealogického výzkumu se navíc dá snadno dešifrovat a přiřazovat. Biotechnici z DeCode proto doufají, že genealogické materiály ve spojení s genetickými testy umožní rychleji než ostatním objevit genetický klíč k nemocem, od Alzheimerovy choroby až po srdeční infarkt. Aktivní souhlas dotyčných osob se přitom vyžaduje jen pro tkáňové testy, což je prvek islandského genealogického bádání, který vyvolává ostré spory.

kráceno podle LN, 17. března 2003

v Severských listech publikováno

Související články

Vědci přečetli geny části islandské populace – 12. 4. 2015
Databanka Íslendingabók – 17. 3. 2003

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.


Nový příspěvek do diskuse

Jméno nebo pseudonym: (povinné)

e-mail: (nepovinné) – nechcete-li, e-mail nevyplňujte, těžko vás pak někdo zkontaktuje

Nadpis příspěvku:

Text zprávy: (povinné) – nelze zadávat HTML tagy, ani znaky znaky < a >

Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2024 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2024. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.975.359 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.510 sec. • www.severskelisty.cz • 2600:1f28:365:80b0:6260:82d3:7683:f756
file v.20230419.185016 • web last uploaded 20240807.005202
2017:213 • 2018:134 • 2019:107 • 2020:85 • 2021:82 • 2022:41 • 2023:32 • 2024:38