Finské rozhovory o Evropské unii

Vlastenecký sál Karolína

J. E. Risto Rannali

foto Jiří Bartoň

Blíží se celostátní referendum, ve kterém se naši občané vyjádří ke vstupu do Evropské unie. V závěrečném finiši příprav vydává naše republika nemalé prostředky na informovanost občanů. Současně se o naší informovanost zajímají i státy, které v Unii již jsou a které se potýkaly s podobnými problémy jako my. Jejich zkušenosti jsou potřebné nejen při přípravě státní legislativy ne vstup, ale i pro informovanost našich občanů.

Spolek absolventů a přátel Univerzity Karlovy a Institut Mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK uspořádaly 23. dubna 2003 v rámci projektu ROZHOVORY O EVROPSKÉ UNII diskusní setkání s velvyslancem Finské republiky J. E. Risto Rännälim a expertkou ministerstva školství Finské republiky Anitou Lehikoinenovou na téma VYSOKOŠKOLSKÁ POLITIKA V EU. Setkání se konalo ve Vlasteneckém sále Karolina na Ovocném trhu v Praze a zúčastnili se ho i další hosté z řad českých odborníků na školství.

Pro blížící se vstup ČR do EU byla přednáška velvyslance Finské republiky velkým přínosem. Pan velvyslanec pohovořil o problémech a obavách Finů, které měli před vstupem do EU. Obavy byly, jak se v průběhu času ukázalo, téměř stejné jako jsou dnes v ČR – zemědělská politika, eventuální omezení státní suverenity a podobně. Zvláště druhou obavu umocňovala otázka zda není pro neutrální stát zbytečné vstupovat do jakékoli aliance. Ovšem vývoj v sousedním Rusku, hlavně pak výroky populisty Žirinovského způsobily, že si Finové uvědomili, kam patří. Jejich postavení je v Evropě, patří a chtějí patřit i nadále k západní kultuře. Proto se rychle rozhodli pro vstup do EU, neboť ta jim toto postavení může zaručit.

Pan velvyslanec se zmínil i o takových problémech členství, jako je třeba zvýšená administrativa. V diskusi vysvětlil i finský způsob řešení zemědělské otázky. Jak je vidět, Finsko nadále existuje jako suverénní stát i se vzkvétajícím zemědělstvím. Zajímavý je také způsob informování občanů o problémech spojených se vstupem do EU. Každý Fin jasně a přesně věděl o co jde, jaké bude mít Finsko postavení a co bude pro jednoho každého občana členství znamenat. K tomuto účelu bylo vypracována jasná informace, která byla ve formě letáků rozeslána zavčas do každé domácnosti. Tak se ke každému občanovi dostalo co nejvíce informací aby se mohl v referendu správně rozhodnout.

V druhé části besedy hovořila představitelka finského ministerstva školství Anita Lehikoinenová o systému finského školství od základního stupně až po vysoké školy. Poukázala na to, že se finské ministerstvo školství i veřejnost domnívá, že jejich školský systém je velmi dobrý, mnohými léty prověřený. Napomáhá vysoké vzdělanosti finského obyvatelstva a nebylo na něm třeba nic měnit ani po vstupu do EU. Diskutovalo se například o tom, že finské děti zahajují školní docházku v 7 letech, tedy o rok později, než v ostatních státech EU. Finsku to vyhovuje, přináší to dobré výsledky a proto se to po vstupu do EU nezměnilo.

Ve výměnných zahraničních studentských programech na všech úrovních škol má již Finsko dlouhou tradici, rovněž tak při výměnných stážích pedagogů či vědeckých pracovníků. Po vstupu do Unie se otevřely další obzory, výukové programy a akademické vzdělání se totiž v Unii vzájemně tolerují, proto mohou absolventi vysokých škol z kterékoliv země pracovat v jakékoli jiné členské zemi aniž by museli skládat doplňovací nebo rozdílové zkoušky.

Hana Kučerová, redakčně upraveno, 24. dubna 2003