Islandský pohled na Českou kotlinu

Námaskjáll, ilustrační foto M. Stanovský

Na pražskou FAMU přichází každoročně studovat řada zahraničních studentů z mnoha koutů světa. V poslední době stále více i mladí lidé ze severských zemí, kteří zde studují řadu filmových a fotografických oborů. Studijní programy pro zahraniční studenty, např. program 3F (Film For Foreigners), probíhají v angličtině a je do nich zařazena i výuka češtiny. „Cinema studies“ v rámci tohoto programu navštěvují od letošního školního roku i tři Islanďané.

Z iniciativy Dr. Confortiové a vedoucí Islandské sekce Severské společnosti Ing. Lidmily Němcové získaly Severské listy krátký příspěvek o Islandu a o tom, co je v České republice upoutalo a jak pohlíží na rozdíly mezi našimi zeměmi.

Island

Jmenuji se Erpur Sigurdarson a pocházím z Islandu. Kromě mne jsou nositeli tohoto jména jenom čtyři lidé, což jistě hodně vypovídá o počtu obyvatel u nás. Nás Islanďanů je přibližně 280 tisíc. Mně je 25 let a v současné době studuji v Praze na FAMU.

Způsob, jak jsem se dostal do Prahy, se bude zdát poněkud podivný. Seděl jsem v jedním přítelem v parku v Berlíně a chtěli jsme někam cestovat.Vytáhli jsme mapu, já jsem zavřel oči a ukázal jsem prstem na jedno místo – byla to přesně Praha. Od té doby sem do Prahy přijíždím každým rokem a v roce 1998 jsem tu pobýval dokonce devět měsíců, pracoval jsem tu. Opustit Prahu je velmi těžké.

Jak jistě odhadujete, mezi Českou republikou a Islandem jsou velké rozdíly.

Ať se postavíte na Islandu kamkoliv, je nemožné nevidět nějakou horu, ale dá vám hodně práce zahlédnout nějaký strom. Mezi našimi zeměmi je další velký rozdíl – geografický. Vy žijete ve středu kontinentu, my jsme obklopeni chladným oceánem. Islanďané si stále připomínají sílu matky přírody. Vulkány, zemětřesení, laviny, nepředvídatelné změny počasí a nepokojné moře, které si vyžádalo během let mnohý život. Kdyby nebylo horkých pramenů, vyvěrajících ze země a naší obdivuhodné houževnatosti, nikdo by tam nebydlel.

V dějepisných knihách se pravděpodobně dočtete, že pocházíme z Norska. Aristokraté, prý, chtěli uniknout vysokým daním. Je to pravda jen částečně, protože první usedlíci byli také z Irska a snad i ze Skotska. Odtamtud přicházeli i otroci. Moje jméno se například odvozuje od irského otroka, který se stal svobodným člověkem v okamžiku, kdy se jeho noha dotkla islandské půdy.

To, co upoutá každého, kdo přijde do Prahy, je umění. Umění je na Islandu něco velmi mladého, srovnáme-li to s Českou republikou, s výjimkou literatury, která se u nás objevuje již ve 12. století. Avšak architektura, malířství, sochařství a bohaté dějiny umění, to je věc, která činí Prahu a další místa tady v České republice pro mě něčím velice zvláštním.

Snad můžeme tvrdit, že Island má dvě rozdílné podoby. Zimu a léto. V zimním období je většinou celý den tma. Slunce se stěží vynoří nad horizont a ozařuje jen hory na severozápadě Islandu. Takže sluneční světlo na některých místech není vidět celý měsíc nebo i déle. V letním období se všechno dramaticky změní . Příroda shodí svou zimní bílou pokrývku, lidé se také proberou ze zimního spánku a země znovu ožije. Po několik dní v měsíci červenci Slunce vůbec nezapadá.

Takže – jestliže plánujete cestu na Island, dovolil bych si vám poradit, zorganizujte si ji tak, abyste měli možnost poznat obě tyto podoby Islandu.

Erpur Sigurdarson, 23. února 2001
překlad Dr. Confortiová