Tak trochu finštině, chorvatštině, zimě a kapičkách vody

foto ulalarose, flickr.com

Četl jsem tuhle starší sobotní Lidové noviny. Psali tam, že únor je finsky helmikuu, měsíc perel. To prý proto, že na větvičkách v tu dobu poprvé roztaje námraza, a než zase zmrzne, udělají se z ní kapky vody…

[…] V zemích, které nepřevzaly římské zvyky s názvy měsíců (a moc jich po světě vlastně není), se zračí zároveň rozdíly v geografické, potažmo klimatické situaci.

Víte kupříkladu, co je zajímavého na srpnu v Chorvatsku – tedy kromě toho, že v tu dobu tam odtáhne půl českého národa? Ze srpen se chorvatsky řekne kolovoz. Kdežto červenec tam nazývají srpanj. Jsou holt jižněji a srpů se chápali už v červenci, kdežto v srpnu už vozili po kolech do stodoly, co předtím srpem požnuli.

Podobných případů lze najít hodně, ale tenhle je mimořádně pěknou ukázkou, jak jazyk muzeálně zachovává, co v běžném životě mizí z očí.

Někde je to však posunuto dál a jde skutečně o metaforizaci, ba poetiku. Finsky se srpen řekne elokuu neboli měsíc života (resp. žní, ale výraz elo je základem pro obojí), kdežto listopad je marraskuu čili měsíc smrti. Toť absolutní protiklad, jemuž nelze nalézt rovného. Zásoby nashromážděné v srpnu jsou rozhodující pro přežití, v listopadu je všudypřítomná smrt. Zato únor, to vám musím ještě říct, je finsky helmikuu, měsíc perel. To prý proto, že na větvičkách v tu dobu poprvé roztaje námraza, a než zase zmrzne, udělají se z ní kapky vody. A březen je maaliskuu, měsíc země, neboť ta se konečně místy vynoří zpod sněhu. Když to tak čtete, není vám ten sever náhodou taky sympatický?

Věřím, že císař Augustus si o sobě myslel hodně, ale že většina světa bude ještě dva tisíce let po jeho smrti nazývat po něm poslední letní měsíc, eventuálně u protinožců poslední zimní, to nejspíš netušil ani on. Zato listopad je v této většině jazyků pouhým devátým měsícem po začátku jara, tak to my máme zajímavější. A nejzajímavější mi nakonec přijde zjištění, že říjen se chorvatsky řekne listopad. No prosím, ti to mají správně. Přitom by člověk čekal, že na jihu se listí udrží déle. A listopad se chorvatsky řekne studení. […]

Jan Mattuš, Ztraceni v překladu (kráceno), Lidové noviny, 27. listopadu 2010