znak SLSeverské listy

           

 

Oslo bez osla

Cizí vlastní jména zeměpisná zakončená na -o se do češtiny začleňují poměrně snadno, skloňují se pravidelně podle vzoru město: Ebro – bez Ebra, Livorno – bez Livorna, Ohio – bez Ohia, Tokio – bez Tokia aj. Jména zakončená na (v pravopise, či pouze ve výslovnosti) zůstávají naopak nesklonná: Hokkaidó. Pravidlu se částečně vymyká jméno Bordeaux (výslovnost -dó-do). Přestože jedna z výslovnostních variant je krátká, uvádí se pouze jako nesklonné. Tolik na úvod odborná literatura.

V případě místního jména Oslo pravopis odpovídá tradiční české výslovnosti, přesto se velice často setkáváme s nesklonnou variantou. Její užití bývá vysvětlováno snahou mluvčích vyhnout se nežádoucí homonymii s obecným podstatným jménem osel. Záměrné a striktní užívání nesklonné varianty lze ovšem interpretovat i jinak – jako deklaraci užšího vztahu k dané jazykové oblasti, kde samozřejmě ke skloňování nedochází.

Přestože nesklonná varianta je podle platné kodifikace nespisovná, v současné beletrii překládané z norštiny do češtiny jasně převládá. Rovněž tak na katedře skandinavistiky. Podle nakládání se jménem Oslo snadno identifikujete nadšeného skandinavistu. Rozhodně byl na studijním pobytu, či ještě lépe na konferenci v Oslo. Do Osla jezdí jenom hloupí turisti. A samozřejmě na dovolenou. Tak si to s Oslem zkusme prakticky. Nelíbí se vám „kulturní bohatství Osla“, protože se nemůžete zbavit představy tvrdohlavého lichokopytníka? Zdá se vám snad lepší nesrozumitelné „kulturní bohatství Oslo“? A co takhle jít na to s přídavnými jmény? Osloské kulturní bohatství. Nebo oselské? Obojí je správně, ovšem ruku na srdce, už jste to někdy slyšeli? Nebo použili?

Jak tedy z pasti skloňování? Lišácky, neskloňujme! Této nemoci se říká deflektivizace. Plíživě se šíří jazykem, protože je náramně pohodlná a mluvčí tuze líní. Skamarádíme se proto s nominativem jmenovacím, a jsme z toho venku. Ono sice „kulturní bohatství města Oslo“ není ve skutečnosti kdovíco, kam se hrabe na Prahu, ale dalo nám zabrat. Ještě bychom mohli Oslo přejmenovat na Kristianii (vzor růže), jak se ostatně až do roku 1924 hlavní město Norska jmenovalo, ale to už je poněkud revoluční jazykové řešení.

Takže tu vlastně máme vzpouru proti kodifikaci – ten, kdo patří do komunity českých skandinavistů, považuje skloňování jména Oslo za nevhodné. Vyjadřuje tím vyšší míru zasvěcenosti do problematiky – jako by takový mluvčí, řekne-li „Byl jsem v Oslo“, zároveň říkal „a znám ho líp než vy!“.

Takové elitářství v jazyce je mírně řečeno legrační. Taky jsem se právě vrátila z Bergen, no a co?

Pavla Maxová, redakčně kráceno, LN, 19. ledna 2007

Pavla Maxová je korektorka LN, nadšená skandinavistka. Rubrika o jazykové praxi v LN vychází každý pátek.

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,25   hodnoceno: 24 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.

Zobrazeno 5 diskusních příspěvků.


jméno: Mike

[20.2.2019 – 21:13]

Proč ne?

Proč nerwahovat? Článek je starej, téma zřejmě stale aktuální.



jméno: aroskota  (autor příspěvku zadal svůj e-mail)

[20.2.2019 – 20:38]

Re: Oslo jako Osli

To mě baví - reagovat na příspěvek sedm let starý, který se týká článku dvanáct let starého :-)
Nicméně - ten článek je moc hezký a myslím, že velmi úplně odpovídá panu Marwinovi.
Já tuto otázku řeším tak třikrát do měsíce - máme spolupracující společnost, která se jmenuje FILIPA, s.r.o. A teď babo raď, jak to skloňovat. U názvů firem, které se dají skloňovat příponou je to jedndušší - 1.pád "ANTOLIN", 2.pád "ANTOLINu". Ale 1.pád "FILIPA", 2. pád "FILIPy" - taková forma přeci neexistuje, že?
Tak se mějte. Moc hezký web.



jméno: Michael Stanovský  (autor příspěvku zadal svůj e-mail)

[14.2.2019 – 14:57]

Re: Re: Oslo jako Osli

Jak to bylo dřív už nevím, jak v době psaní článku (před 12 lety) také ne. Ale podle současných (poněkud benevolentnějších pravidel češtiny) jsou možné obě varianty.
To máte podobné, jako s přechylováním ženských příjmení.
Každý může používat, co je mu bližší. Jako editor a šéfredaktor se ale snažím dodržovat jednotný pravopis v celých Severských listech, tedy Oslo, bez Osla (pozor, neplést "bez osla" s malým "o"). A příjmení přechylovat (opět pozor, islandská jména končící na -dóttir nejsou příjmení, ale patronyma, pro rusofily "ótčestva", tedy jméno po otci, ta se nepřechylují).
Pokud však nějaký autor vehementně trvá na něčem jiném a pod článek se podepíše, rád mu vyjdu vstříc.
A panu Marwinovi prosím to "y" promiňte. Překlep může udělat každý a když dodatečně nepožádá administrátora (webmastera), už to v diskusi opravit nejde.



jméno: Pavel

[14.2.2019 – 13:49]

Re: Oslo jako Osli

Nechci se Vás dotknout, ale nevím, zda "turistovy" (dativ sg. od "turista") - s ypsilonem na konci - má smysl vykládat detaily skloňování, kdy je použít a kdy ponechat substantivum nesklonné. Možná se ale nějaký horlivý student najde, má studijní léta skončila dost dávno...



jméno: Marwin  (autor příspěvku zadal svůj e-mail)

[11.5.2012 – 17:43]

Oslo jako Osli

Dobry den ,prosim vas vysvetlete mi jednu vec ,proc bych mel rikat ze jedu do Oslo ,nebo ziju v Oslo a kdo si tuhletu traparnu vlastne vymyslel ????Snad se tu najde nejaky chytry studenticek a vysvetli me to jako hloupemu turistovy .



Zobrazeno 5 diskusních příspěvků.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2024 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2024. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.964.125 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.137 sec. • www.severskelisty.cz • 44.222.134.250
file v.20230419.185012 • web last uploaded 20240807.005202
2017:348 • 2018:237 • 2019:309 • 2020:227 • 2021:239 • 2022:186 • 2023:39 • 2024:51