Z Čech až na konec Švédska (přes Island)

Bessastadir – kostel, za ním prezidentská
rezidence. V pozadí Reykjavík.

Glaumbær – střecha musela mít ten správný sklon.
Byla-li příliš rovná, tak voda protekla, byla-li
moc příkrá, tráva tam rostla špatně
a střecha se nakonec také promáčela.

Kerid leží v Islandské západní vulkanické zóně, která
jde přes výběžek Reykjanes a ledovec Langjökull.

Þingeyrar – místo se jmenuje podle zákonodárných
shromáždění, která se zde konala v období
Commonwealthu (930-1264). Hólarský biskup
Jón Ögmundarson se zavázal, že zde postaví farmu
a kostel, jestliže jim Bůh pomůže od hladomoru.
Dřívější kostely stály vedle farmy,
stejně jako klášter. Založen byl roku 1133
a existoval až do Reformy roku 1550.

Þingvellir – detail americké desky. Oblast byla
v roce 2004 zapsaná do seznamu památek UNESCO.

Dyrhólaey – Papuchalek severní (Fratercula arctica)
je hebký bílý ptáček s červeným zobákem.


Seldalsfjall – pohoří na silnici č. 1 cestou
do Akureyri. Výška kolem 1100 m.

Mývatn – Muší jezero, vesnice Skútustaðir.
V jejím okolí je nejvíce pseudokráterů.
další fotky na www.nohme.cz/island.htm

V létě 2004 jsem se vypravil na několik let plánovanou cestu na Island  (www.nohme.cz/island.htm). Po velkém vybírání jsem se rozhodl jet s tou cestovkou, pro kterou jezdí jako průvodce Jan Burian. Rád bych mu poděkoval za neuvěřitelně krásný zážitek, celou cestu nám vyprávěl o islandské kultuře a četl nám mnoho ukázek z islandských ság. Ve spojení s hudbou, kterou jsem si vezl s sebou (King Crimson, Björk, J. S. Bach a další), to vytvořilo opravdu nezapomenutelné zážitky, v jejichž důsledku jsem se odstěhoval k polárnímu kruhu, do švédského města Luleå. Jan Burian nás na informativní schůzce před zájezdem varoval: „Island vás změní!“ A měl pravdu.

text a foto Lubomír Novotný