Jana Henychová opět na závodu Finnmarksløppet 2017

11. března 2017 startuje další ročník slavného a těžkého závodu Finnmarksløpet. Jde o nejdelší a nejtěžší závod psích spřežení v Evropě. Trať 1000 km vede z norského města Alty k finským hranicím, a prakticky podle nich se závodníci dostanou až do národního parku Øvre Pasvik. A potom podle ruských hranic až města Kirkenes, to je taková výspa civilizace kousek od ruských hranic. Cesta zpátky vede podobnou cestou. Opravdu nic severovýchodnějšího se jezdit nedá (Varangerský polostrov je národní park a nic jiného tam není). Je možno jet i zkrácenou trať jen 500 km, ta se otáčí už u Finska. Finnmarksløpet patří mezi tři nejdelší světové závody psích spřežení. Ty dva nejdelší, Yukon Quest a Iditarod se pořádají na Aljašce.

Závod se koná již od roku 1981, v letošním roce se tedy je po 36. Závod startuje vždy v sobotu desátý týden v roce. Start probíhá v centru města Alta až s tisícovkou návštěvníků. Startují zde 3 kategorie: junioři s maximálně 6 psy, závodníci s maximálně 8 psy na poloviční trať 500 km – a hlavní kategorie s maximálně 14 psy na vzdálenost 1000 km. Jana Henychová tento závod absolvovala se svými psy už v roce 2008, pro začátek jen na vzdálenost 500 km. Jedinečného úspěchu dosáhla česká musherka Jana Henychová se svým psím spřežením sibiřských husky, kdy obstála v tvrdé konkurenci i drsných. Jako první Češka v historii ujela se svými psy extrémní závod. Na trať závodu v norském městečku Alta nastupovala 8. března 2008 s osmi psy a do cíle dojela za 4 dny s celou původní smečkou na 24. místě.

O rok později si troufla na extrémní vzdálenost 1000 km. Jana vyjela v sobotu 7. března 2009 se 14 sibiřskými husky, po cestě zdolávali nesčetně nástrah – od počasí a těžkého terénu až po samotu, únavu, a ztrácení důvěry v sebe sama. Do Alty, cíle závodu, dojela s osmi psy v pondělí ráno 16. března 2009 ve 4 hod a 10 min. Podle Jany byla tahle cesta hlavně velkou zkouškou vzájemného vztahu mezi ní a jejími psy: „Byla to otázka důvěry. Já musela věřit sobě i jim a oni zase mně. Podle mne je tohle nejdůležitější,“ řekla po dojezdu do cíle.

A tak se v té době se stala první ženou, mimo Norsko, která tento závod vůbec dokončila. Přestože dojela poslední, byla všemi oslavována.

Jana Henychová, foto její archiv

A co letos?

„Po dobu sedmi dní pojedeme se psy zhruba sto padesát kilometrů denně, proto trénujeme již od podzimu. Psi musí být ve skvělé fyzické kondici a dobře živeni,“ říká první dáma českého mushingu.

Závod bude startuje 11. března 2017 v norském městě Alta. Průběh závodu můžete sledovat na oficiálních stránkách www.finnmarkslopet.no a ve vstupech norské televize NRK. V Norsku se jedná o nejvýznamnější akci svého charakteru. Zahajovací ceremoniál je i významnou kulturní akcí pro celý region.

Jana Henychová je jediným českým zástupcem ve startovním poli závodu na 1000 km. Startuje celkem 49 závodníků z 8 zemí, každý může mít až 14 psů. Pouze tři týmy, včetně Henychové, startují s čistokrevnými psy sibiřskými husky s průkazy původu. Ostatní psi jsou kříženci, šlechtěni na rychlost a výdrž. Jana chce této nevýhodě čelit svým odhodláním a skvělou souhrou se svým týmem chlupáčů!

Henychová se svými psy trénuje už od konce loňského roku na švédsko-norské hranici u městečka Idre. „Jsme tady, aby psi naběhali dostatek kilometrů a dokázali se aklimatizovat na severské podmínky. Za dva měsíce tréninku mají psi naběháno 2000 km a zdají se být ve skvělé kondici,“ pochvaluje si musherka. Tak dobré podmínky pro tréning ve své domovině v Jizerských horách nemá. Hory jsou plné lyžařů a tak psi nemohou trénovat naplno. Navíc na podzim není žádný sníh a sněhové podmínky na zimu nikdo předem neodhadne.

To, jak dokázali svoji přípravu zúročit se dozvíme, až po samotném závodě.

Vše o dosavadní přípravě můžete sledovat na Janiných stránkách: www.huskies.cz

Průběh závodu bude mapován na FB profilu: https://www.facebook.com/huskymusherka

Jana Henychová – musherka

Narodila se v Jablonci nad Nisou a žije na Horním Maxově v Jizerských horách. Jana momentálně vlastní 30 sibiřských husky. Janiným snem je zúčastnit se na Aljašce nejdelšího závodu psích spřežení legendárního Iditarodu, dlouhého 1600 km. Pokud vše půjde podle plánu, tak by tento sen chtěla uskutečnit v březnu 2018. Záleží i na tom, jak se letos zadaří!

Něco málo z pravidel závodu

Checkpoints, neboli kontrolní body, jsou místa, kterými musheři musí projet v průběhu závodu a zde mohou (resp. musí) odpočívat, doplnit materiál, nebo třeba odložit psy, kteří nebudou v závodě dále pokračovat. Je zde veterinární péče, která kontroluje všechny psy účastnící se závodu. Péče o psy a jejich zdraví musí být prioritou pro každého závodníka. Do cíle musí závodník dojet minimálně se šesti psy.

Závodníci musí v saních vést povinnou výbavu po celou dobu závodu. Krom jiného se jedná o záložní krmení pro psy i mushera, vařič na ohřívání vody, outdoorové vybavení k přežití (extrémní spacák, karimatka, pytel na přežití), botičky pro psy, kompletní oblečení pro mushera (například pro případ prolomení ledu na jezeře), mapy, buzola, výstražná světlice a další. Závodník musí být dostatečně vybaven, aby dokázal v případě nečekané události přežít i v extrémně nepříznivém počasí. Po ztraceném závodníkovi totiž bude zahájeno pátrání až po 24 hodinách od posledního kontaktu. Také proto jsou jednotliví závodníci vybaveni GPS navigací s odesíláním aktuální polohy na dispečink závodu.

Pravidla závodu dbají na bezpečnost závodníků, a tak je pro každou kategorii stanoven minimální čas odpočinku. Závodníci na 1000 km mají tři povinné zastávky na 3, 16 a 10 hodin. Rozdílné časy vzniklé intervalovým startem po jedné minutě jsou smazány povinnou pauzou na druhém kontrolním bodě a pak už je ve výsledcích vidět aktuální pořadí závodníků. Ostatní zastávky a jejich délka záleží na strategii jednotlivých závodníků. Průběžné výsledky závodu se dají sledovat on-line na webové stránce závodu.

Sibiřský husky

Sibiřský husky přišel ze země s těmi nejméně přívětivými podmínkami na světě, z daleké studené Sibiře. Po genenerace národ Čukčů v povodí řeky Anadyr utvářel tohoto psa tak, aby v těchto podmínkách dobře přežil, byl pomocníkem i neodmyslitelným společníkem, a tím i součástí jejich kultury. Čukčové utvářeli podobu tohoto psa po 3000 let. Čukčové ve své době potřebovali psa, který odolá nepříznivým podmínkách ve velkých mrazech a větrech a na těchto psech závisel i jejich život. Při svých cestách museli lehkonozí psi uběhnout i více než 100 km za den. Sibiřský husky je pes, který potřebuje velice málo, aby vám dal velice mnoho. Je vybaven úžasným kožichem, který odolává i těm nejtřeskutějším mrazům. Díky své kráse, modrým očím a milé povaze si získal oblibu i v dnešní době.

podle TZ Evy Hromadové, 3. března 2017