foto www.polus.ru
Inge Solheim na
severním pólu
foto Reuters
Ruská základna Barneo se každoročně buduje na driftujícím ledu na 89 rovnoběžce asi 100 km od severního pólu.
V provozu je celou expediční sezonu, tj. od konce března do konce dubna. Později to už nemá cenu z několika důvodů, především kvůli oteplení. Ledový příkrov roztává a láme se, expedice na pól se v pozdější době pořádají velmi obtížně a únosnost ledové kry se zmenšuje, takže na Barneu obtížně přistanou větší letadla. Navíc s driftujícím ledem základna „odplouvá“ do nevhodných pozic.
Základna slouží jako poslední bod, odkud vyrážejí polární expedice, pohříchu převážně komerční a turistické, k severnímu pólu. Slouží ale i dobrodružnějším polárníkům a vědců. Není však legrace takovou základnu vybudovat. Velké letadlo nemá kde přistát, vrtulníky sem nedoletí.
Polární expedice Petra Horkého a Mirka Jakeše, která vyrazila koncem března 2008, se několik dní zdržela na Špicberkách, protože letošní Barneo ještě neexistovalo. Ale nakonec přišla potěšující zpráva (iDNES.cz):
Nejdřív si členové ruského týmu VICAAR nakoupí poměrně drahé aktuální satelitní snímky ledového příkrovu Arktidy. Potom nastoupí odborníci na letový provoz v těchto podmínkách. Ti umějí z map rozeznat sílu ledu a určit, kde by mohl být led pevný tak, aby unesl přistávací dráhu a snesl fungování polární stanice Barneo.
Následuje dobrodružný výlet z ruského městečka Chatanga, odkud letí tři helikoptéry k místu, kde je naplánovaná stanice Barneo. Jedna helikoptéra má na palubě jen palivo, další dvě vezou materiál pro zahájení stavby první základní stanice Barneo. Zhruba v polovině cesty všechny tři helikoptéry přistanou a z té zásobovací se ručně přečerpá palivo do dvou zbývajících, aniž by se vypnuly motory – v obrovském mrazu mínus 30 až 40 stupňů ani ruský vrtulník znovu nenastartuje.
První helikoptéra se pak vrací zpátky a dál k ledu pokračují jen ty dva stroje, které vezou materiál. Musejí doletět až na místo, kde se stanice Barneo začne budovat. Benzin na návrat v tuto chvíli už nemají.
Až když se začne stavět a potvrdí se, že je led kvalitní a pevný, odstartuje z Ruska obří letoun s dalšími zásobami. Z paluby vyhodí kontejnery na padácích s tím nejzákladnějším – prostě s druhou vlnou věcí pro stanici Barneo.
A teď přichází ke slovu náš hlavní hrdina buldozer. Obsluha ho nastartuje už v letadle a na čtyřech padácích jej spustí tak, aby přistál co nejblíže stanici Barneo. Jeden ze členů týmu do nastartovaného buldozeru nasedne a jede. Má před sebou neuvěřitelný úkol. Musí za sebe napojit jednotlivé bedny s materiálem, a hlavně je musí napojit správným směrem. Každá bedna stojí na svých lyžinách a ty jsou zahnuté jen jedním směrem. Bagr je tedy musí nabrat tak, aby všechny bedny jely jako vagonky za vláčkem až na místo vzniku stanice Barneo.
A od chvíle, kdy byl buldozer nastartován v letadle, se už jeho stroj nesmí vypnout! V tom mrazu by ho už nikdy znovu nenastartovali.
Ovšem to nejdůležitější, co musí buldozer na Barneu udělat, je vytvoření přistávací dráhy pro další letadla. Musí být dlouhá 1200 m. Těmi se přiletí expedice, těmi se sem navozí zásoby ale těmi se i na konci polárního léta všichni vrátí zpátky na pevninu. Zkrátka bez buldozeru by Barneo neexistovalo.
Letos (2008) však měl buldozer problém, během výsadku se poškodil a bylo třeba čekat několik dní na slušné počasí, aby mohly být padákem shozeny náhradní součástky. Zpoždění otevření základny bylo způsobeno i špatným povrchem ledové kry, na které musel buldozer odstranit velké bloky ledu.
Navíc jednomu z budovatelů stanice omrzly nohy, musel být evakuován asi 400 km daleko na Špicberky do Barentsburgu.
Přistání na ruské základně Barneo, která se nachází na ledové kře, není jednoduché. Dráha je dlouhá kolem 700 m a tvoří ji převážně sníh. Na tuto otázku jak se přistává na ledové kře nám odpoví Petr Bold, pilot letošní expedice „North Pole Expedition 2008“ s malým letadlem české výroby Morava L-200: „Přistání na kře, pokud k němu dojde, bude samo o sobě zajímavé – museli jsme získat povolení ruského leteckého úřadu a norského leteckého úřadu – přistávací plocha má statut provizorního letiště a jsou určeny jen čtyři typy letadel, které tam můžou přistávat. To naše je jedním z nich. Zajímavostí je, že přistávací dráha na kře není stabilní, protože všechna ledová pole jsou v pohybu.“ Tato expedice měla problém zajistit palivo pro své letadlo. Palivo pro pístové motory totiž není ani na Špicberkách, taková letadla dnes do Arktidy nelétají..
zdroje: Tatiana Sizová, Petr Horký, aeroweb,…
30. března 2008
Na Barneu je vybudováno ledové letiště přijímající řádné lety ruských letadel AN-74. Dále tu jsou k dispozici dva vrtulníky MI-8 pro lety k severnímu pólu a k řadě vědeckých měření. V táboře jsou k dispozici dvě noclehárny, každá má 72 m², 12 vytápěných modulů (po 30 m²) nové konstrukce a několik technických zařízení. Moduly jsou vytápěny teplovzdušnými děly (rusky тепловыми пушками), elektřinou je tábor zásobován dieselagregáty. Palivo je shazováno na padácích z letadel IL-76. (podle již neexistujících stránek www.barneo.ru)
„Byla to pro mne čest přinést tibetskou vlajku k nejsevernějšímu bodu na zemi. Doufám, že má akce inspiruje lidi v Tibetu i zbytku světa, aby pokračovali v boji za lidská práva,“ řekl 14. dubna 2008 Nor Inge Solheim na severním pólu.
Na ruské polární stanici Barneo (zbudované původně asi 100 km od severního pólu), ze které se dnes pořádají prakticky všechny turistické i vědecké výpravy k severnímu pólu, neočekávaně praskla kra, na níž byla vybudována přistávací dráha pro velká letadla. Oznámil to 16. dubna 2008 dnes již neexistující server www.barneo.ru.
Šířka trhliny vyplněné vodou je asi jeden metr. Letadla tak mohou využívat pouze dráhu zkrácenou na 850 m. Rusové se snaží pomocí buldozeru prodloužit dráhu na druhou stranu.
ledová trhlina,
foto barneo.ru
Pokud by kra praskala i dále, hrozilo by nebezpečí, že bude třeba stanici Barneo předčasně uzavřít. Každopádně se nepředpokládá, že stanice nebude v provozu déle, než do konce dubna. Drift ledového pole jí unáší hodně na jih, což může přivodit brzký konec, protože se dostává do teplejších poloh (momentálně – 16. dubna – jsou na Barneu teploty kolem 12 až 20 pod nulou). Se zvětšující se vzdáleností od pólu se také stávají problematickými časté lety vrtulníků k pólu a zpět, je velká spotřeba paliva a piloti nestíhají převážet turisty.
Ranvej byla opravena za několik dní.
Objevilo se také několik, spíše to však byly zajímavosti pro Rusy. Ostatně na dnes již neexistujících stránkách www.barneo.ru není celá řada zpráv zajímavých hlavně pro Rusy uvedena v anglické mutaci. (Uč se milý čtenáři azbučky, budeš chytřejší)
Zajímavý však byl arktický trojboj. Místo oštěpem se házelo sochorem, kbelíkem se zase házelo místo koulí, ale běh na lyžích zůstal. Vyhrál palubní mechanik vrtulníku MI-8 Sergej Kujdin.
Michael Stanovský, podle thepoles.com, 14. – 23. dubna 2008
drift Barnea
Podle serveru www.barneo.ru ukončila tato ruská polární stanice svoji letošní činnost. Pěší expedice k polárnímu kruhu tedy pro letošek skončily. V létě, až „v rámci globálního oteplování“ povolí ledový příkrov okolo severního pólu, připluje se ruský ledoborec s turisty na palubě. Ale je rozdíl na pól dojít (i když hodně lidí se nechá z helikoptéry vysadit třeba jen pár kilometrů od něj), a něco jiného k němu dojet na palubě relativně luxusně vybaveného ledoborce.
Základna Barneo byla, podobně jako každý rok, zprovozněna koncem března ve vzdálenosti asi 100 km od severního pólu. První dav vrtulníky tu přistály již 13. března. Díky silným mořským proudům a nepříznivému větru se letos pohybovala extrémně rychle na jihovýchod a v současné době se dostala do takových poloh, že se lety helikoptérou k pólu dostávají na hranu technických a organizačních možností. Navíc se Barneo ocitlo v takových zeměpisných šířkách, že již není možno udržet přistávací dráhu pro velká letadla v bezpečném stavu. Teplota tu byla jen kolem 15 stupňů pod nulou a vzdálenost od pólu cca 234 km.
Barneo bylo uzavřeno 28. dubna 2008 ve 12 hodin světového času. Poslední let se uskutečnil o den později, byly při něm odvezeny veškeré stavby, věci, materiál i odpadky, takže ledová kra zůstala prázdná.
Michael Stanovský, 2. května 2008
v Severských listech publikováno
poslední aktualizace 30. prosince 2018
Lední medvěd (Ursus maritimus) – 11. 12. 2016
Nejsevernější městečko v Evropě zasypala lavina – 29. 12. 2015
Lední medvěd opět zaútočil – 22. 3. 2015
Lední medvěd řádil na Špicberkách – 7. 8. 2011
Princ Harry pomáhá veteránům na severní pól – 18. 4. 2011
Letos na Barneu (2011) – 1. 4. 2011, 30. 4. 2011
?Severní pól je dobyt,? zvolal již desetkrát Jakeš – 30. 3. 2011, 6. 4. 2011
Po Běhounkových stopách – 20. 6. 2008
Severní pól byl nádherný, ale už nikdy více – 17. 4. 2008
V letadle-veteránu vyrazí na pól – 16. 4. 2008
Na severní pól se psy – 14. 4. 2008
Maraton na Barneu – 4. 4. 2008
Havárie ruského vrtulníku – 30. 3. 2008, 11. 4. 2008
Jak se buduje Barneo – 30. 3. 2008, 30. 12. 2018
S uzeným až na severní pól – 28. 3. 2008, 18. 4. 2008
Telící se ledovec zranil na Špicberkách 18 britských turistů – 11. 8. 2007
Expedice Frozen Five – 11. 8. 2007
Pravěcí ještěři na Špicberkách – 5. 10. 2006
Lovci smějí skolit jen 150 ledních medvědů – 24. 2. 2006
Norsko a severní polární oblasti – 13. 5. 2002
Bude ze Špicberků jedno velké smetiště? – 10. 12. 2001
Setkání s medvědem – 2. 5. 2001
Špicberky, nebo Svalbard? – 15. 2. 2001
Špicberky objektivem Vladimíra Vojíře – 11. 7. 2000
Miroslav Jakeš ? Na Špicberkách – 1. 9. 1999
První česká expedice přešla Špicberky – 15. 5. 1999
Průměrná známka: 1,45 • hodnoceno: 11 ×
Klikněte na známku:
Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.
Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.
Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.
Upozornění:
• Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.
• Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.
Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.
SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168
PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773
Copyright © Severské listy, 1998-2024 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552
Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01 Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168
Copyright © Severské listy, 1998-2024. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-8552