foto: luonnosa.net
…musím říci, že mě to velmi zarmoutilo, i když jsem podobnou reakci už nějakou dobu čekal.
Moje cestovní kancelář se specializuje na cykloturistické, pěší a lyžařské zájezdy do Norska, Švédska a Finska. Byl jsem celkem sedmkrát na severu Finska, konkrétně v Urhoko, Lemmenjoki a na Halti (divočina Käsivarsi) a párkrát jsem se setkal s nepořádkem v samoobslužném srubu, jako například, že špinavá voda z nádobí byla nevylitá a navíc byla v kýblu na pitnou vodu, v kýblu na pitnou vodu byl led, nebylo připraveno dříví, aby si příchozí mohli neprodleně zatopit, v kamnech byly naházeny odpadky, bylo pomočeno okolí srubu aj.
A z návštěvní knihy většinou vyplynulo, že posledními nocležníky byli Češi. Z kontextu a zápisů na jiných srubech bylo zřejmé, že někteří tam byli s cestovkou a jiní na vlastní pěst. Jednou mně dokonce ve vesnici řekli, že na jednom nedalekém srubu jsou Češi ubytovaní už několik dnů a místním to velice vadí.
Sám jsem se vždy snažil, aby stopy po naší přítomnosti byly minimální. Na vylévání špinavé vody a močení jsme vykopali ve sněhu jámu dál od srubu a tu jsme při odchodu vždycky zaházeli, v souladu s požadavkem, aby se odpad pokud možno spálil, jsme tak činili, ale nikdy jsme do ohně neházeli obaly z hliníkové folie, ostatní odpad jsme vždycky třídili do připravených kontejnerů nebo pytlů, dříví na topení jsme pokaždé naštípali, loučky na podpal jsme připravili alespoň na dva dny, na zamrzlých jezerech jsme vysekávali díry do ledu na pitnou vodu a označovali jsme je proutím.
Je pravda, že jsem k přespávání využíval autiotupy, ale v katologu jsem vždy uváděl, že ubytování je ve srubech zdarma. Navíc mezi naše vybavení, které sebou táháme v pulkách, patří stany. Ty jsme také nejednou použili, jednak když ve srubu nebylo dost místa a také, když jsme si chtěli vyzkoušet nocování venku.
To, že se někteří Češi nechovali podle psaných i nepsaných pravidel, muselo dříve nebo později vyústit v podobnou reakci, jaká nám udělala ostudu nyní. Podle mého názoru by věci prospělo, aby Češi byli více informovaní. Aby třeba na každém srubu byly vyvěšeny zásady chování ve srubech i v národních parcích také v češtině. Tak jak jsem se s tím setkal na podobném srubu v Norsku v národním parku Rago, kde vedle sebe visely totožné pokyny v norštině, angličtině, němčině a češtině. Ve Finsku je ve srubech napsáno vše důležité zásadně ve finštině a kdesi vzadu v knize stručný výcuc v angličtině. A to asi na změnu chování českých turistů moc nezapůsobí.
S pozdravem Radovan Kunc, cestovní kancelář Vikig Line, 2. října 2007
v Severských listech publikováno
Expedice Severských listů do Laponska – 2017 – 30. 6. 2017
Expedice Severských listů do Laponska ? 2015 – 2. 7. 2015, 10. 8. 2015
Finské Laponsko ? do divočiny Vätsäri a Kaldoaivi – 2. 7. 2013, 30. 7. 2013
Splutí severské zlatonosné řeky Ivalojoki – 25. 12. 2012
Expedice do finského Laponska ? hledání starých osídlení (2012) – 8. 7. 2012, 10. 8. 2012
Kaldoaivi, Vätsäri a země přilehlé ? léto 2011 – 8. 6. 2011, 31. 7. 2011
Oulanka poněkud pozdně podzimní (2010) – 15. 9. 2010, 13. 10. 2010
Expedice do národních parků Švédska a Norska 2010 – 1. 7. 2010, 29. 7. 2010
Expedice Severských listů do Laponska 2009 – 18. 7. 2009, 20. 8. 2009
Expedice Severských listů do Laponska 2008 – 21. 7. 2008, 20. 8. 2008
Cestopis ze švédského Laponska – 20. 3. 2008
Češi na stránkách finských novin – 10. 10. 2007
Ostuda až za polární kruh, reakce cestovky VA-SKI SPORT – 10. 10. 2007
Ostuda až za polární kruh, reakce cestovky VIKING LINE – 10. 10. 2007
Vzkaz finských trampů – 10. 8. 2007
Ostuda až za polární kruh – 23. 7. 2007, 4. 1. 2017
Laponská diskotéka v Chodovské tvrzi – 15. 12. 2006
V kraji sámských pastevců sobů a finských zlatokopů – 1. 2. 2006
Vojta Válek: Zlato z Luttojoki – 15. 5. 2005
Skoltští Sámové ? menšina mezi menšinou – 15. 4. 2005
Řeka plná zlata – 20. 8. 2004
Mariánské dny v srdci Laponska – 8. 4. 2004
Viděl jsem finský les – 20. 7. 2001
Pobyt ve volné přírodě Severu – 23. 6. 1999
Laponská rezervace se otevírá návštěvníkům – 1. 5. 1999
Siida je okno do Laponska – 1. 8. 1998
Fotografie ze zimní výpravy do NP Urho Kekkonena – únor 2006
Česká národní flagelace aneb Jak moc velkou ostudu dělají Češi ve finských národních parcích
asiointi.maanmittauslaitos.fi/karttapaikka – finský státní mapový server
www.inatur.no/kart – něco podobného
www.matkahuolto.com – autobusy (celé Finsko)
www.nationalparks.fi – národní parky, trekové oblasti, tábořiště, tupy...
www.nordatlas.no – něco podobného
www.norgeskart.no – norský státní mapový server
www.retkikartta.fi – turistická mapa Finska (Metsähallitus)
www.ut.no/kart – trekové mapy Norsko
www.vr.fi – finské železnice
Průměrná známka: 1,00 • hodnoceno: 2 ×
Klikněte na známku:
Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.
Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.
Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.
Upozornění:
• Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.
• Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.
Zobrazeno 34 diskusních příspěvků.
jméno: Sirjip | [21.2.2011 – 21:06] |
Zůčastnil jsem se jedné z těchto výprav do UKK. Asi to byl i ten nešťastný rok 2007. I když součástí skupiny p. Šatlavy jsme tak úplně nebyli, protože jsme s ním nepřijeli a šli po parku ne zcela plánovaně jen ve dvou. Pravda je, že Finové si tam již pomalu začínali stěžovat, protože různé české skupinky okupovaly na střídačku v podstatě všechny dobře dostupné sruby a cestovatelé museli hledat jinde nebo spát venku. S otevřeným nepřátelstvím jsem se nesetkali, ale bylo vidět, že určité popuzení (hlavně v Saaresalce v infocentru:) mezi místními vzrůstá. Park je zaměřený na pár jednotlivců užívajících si dobrodružství v osamělém putování a ne na nájezdy dovolenkářů ve slevě, kteří si myslím ani to podstatné neužijí. myslím, že jedinou obranou před Čechy je poměrně podstatná vzdálenost pro putování po zemi a vysoká cena vzduchem.
jméno: Honza | [7.9.2010 – 11:49] |
Letos jsem se při návštěvě Laponska posunul trochu víc na sever, díky tomu mi na letní dovolené nepršelo, jen mrzlo a chumelilo .... Další zjištění v kauze "Ostuda až za polární kruh" - je jedno, jestli ostudu udělá cestovka tím, že porušuje pravidla ohledně využívání srubů, nebo skupinka individuálních hikerů z českých luhů a hájů, která porušuje pravidla ohledně chování ve srubu - což se bohužel stalo k velké nelibosti finských hikerů. Jen jsem byl rád, že se na mě neobrátili, abych šel s dotyčnými krajany vyjednávat, jestli by už konečně nemohl být v noci klid... Na druhou stranu tam Čechů zase tolik nejezdí, tak to snad časem zapadne. Samozřejmě jsem zažil i rozdováděný finský hikery, ale ti byli v placeným srubu...
jméno: Michael Stanovský (autor příspěvku zadal svůj e-mail) | [7.9.2010 – 23:44] |
No, já jsem tam zažil zase školní výpravy. Byl to předloni divný rok, v UKK jsem nejdřív narazil na skupinu skautů, ti byli dobrý a paní hlavní skautová se mi omluvila předem, "však víte, jsou to děti". Třetí den jsem narazil na partičku týnejdžrů, holky v růžových keckách a holym pupíkem, navartýrovali se sice do varaustupy, ale nakonec i do autiotupy, okupovali u Luira celý večer saunu a nechali po sobě trochu čurbes. O dva dny později další týnejdři, ale ti měli drsnější učitele, tak je drželi víc na opratích. Povedený vaelus skončil v porokempě dokonce se dvěma skupinkama dětí - osm skautíků spalo v lijáku pod celtama, neskautíci nakonec vlezli do chajdy a nechali tam přes noc čtyři chrchlající holky... Nojo, já spal všude ve stanu. Ne, že by mě tohle "dětský řádění" nějak nadchlo, ale na druhou stranu jsem si říkal, že jak to mají ty děti naučit jinak, než se je budou tahat do pustiny. Pravda je, že vedoucí dělali co mohli, ale dětem to nevysvětlíš. Ale nakonec jsem jim stejně všechno odpustil. Vždyť ty holky u jezera Luiro v růžovejch tričínkách nad pupík, v dešti a teplu kolem patnácti stupňů asi 4 dny pěšky od nejbližší civilizace, kam všechno musely dotáhnout na zádech, podaly neuvěřitelný výkon (a musely i poměrně dost vytrpět) :-)
jméno: Michael Stanovský (autor příspěvku zadal svůj e-mail) | [17.9.2009 – 22:17] |
Reakci k Honzovýmu příspěvku [17.09.2009 ? 15:33:43] píšu raději jako nové vlákno.
Pochopitelně, ľe všichni Finové nejsou takoví, jak si na první pohled myslíme. Uľ jsem tady napsal o spoustě čurbesu, který člověk nachází na místech, kde to nebude ani od sobařů, ani od rybářů. Plechovky od piva jsem našel i v místech, kam by je našinec nikdy nezahodil.
Ale tak, tak jako jsou u nás a. trampové a čundráci, b. pravověrní turisté nebo c. pouhopouzí návštěvníci (o vandalech nemluvím), tak i ve Finsku (a kdekoliv jinde) jsou také. Moľná to tolik nekřičí do očí, ale jsou. Věc je také trochu v údrľbě. Kdyľ postavíte otevřený srub a pět let nezkontrolujete, jestli tam něco nechybí, tak z něho nezbyde ani ta kůlnička na dříví.
Docela šok jsem letos zaľil ve finské laponské divočině Kaldoaivi, na stezce od Pulmankijärvi do Sevettijärvi. Poslední srub (autuiotupa) je u jezera Opukasjärvi. Je to asi dvacet kilometrů od nejbliľší "civilizace", ale bohuľel je to také i výchozí místo pro "rybářské expedice" na řeku Näätämöjoki (přesné místo včetně pozice na mapě najdete na expediční stránce v Severských listech www.severskelisty.cz/exped/expe0002.htm). Takľe tam vede nejen stezička akorát pro pěší, ale i vyjeľděná cesta pro terénní čtyřkolky. Čtyřkolková cesta není hezká, ani není výrazně pohodlnější, ale naštěstí vede jinudy, neľ ta pro pěšáky vaellusáky. Bohuľel po ní kaľdý den přijede partička rybářů s alkoholickou výbavou, kteří na tupě u Opukasjärvi přespí a druhý den pokračují lodí dál. Takľe je bouda furt obsazená a často nepouľitelná. Letos tam byli čtyři týpci + čtyři psi + milión krámů. Uľ jsem chtěl jít pryč, ale ti týpci se tvářili vstřícně, něco mi dlouze vysvětlovali (finsky a laponsky) a udělali mi i místo u stolu. Ukázal jsem jim mapu, kudy jsem šel (nad mapou se domluvím i s Hotentotem) a oni pookřáli a o to víc mi něco finsky vyprávěli. Tak jsem vydrľel a říkal si, ľe by mohlo být veselo... Oni ale pak někde sehnali člun, za půl hodiny se sbalili, v boudě PERFEKTNĚ uklidili, všem (nebyl jsem tam jediný vaellusák) nám ještě jednou něco říkali a pak odjeli. Pohoda. Nevím, co nám říkali, anglicky neuměli, ale dá se předpokládat, ľe se omlouvali. I o tom to je. Čech (nebo říkejme raději středoevropan, nejedeme v tom sami) se v boudě buď uvelebí, nebo neuvelebí, ale rozhodně se nikomu moc neomluvá, ľe by mu, eventuelně, mohl i vadit.
Nemyslím, ľe jsme tak hrozně nevychovaný a roztahovačný, jak se pořád píše, spíš si myslím, ľe nás mrzí, ľe nedokáľeme být taky takoví, jak oni, tak o tom aspoň píšem. Taky dobře. Ale rozhodně jsem neměl nikdy pocit, ľe bychom Finům vadili, spíš naopak. Myslím, ľe se u nás k cizincům chováme o 1000 % hůře. Nemluvě o tom, ľe jiné, neľ české cedule, člověk u nás najde zcela výjimečně...
jméno: Riku | [15.12.2009 – 16:32] |
Jako já v tom jejich chování zas nevidim takový problém, nevím, nakolik je Miko tebou popisovaná situace opravdu kaľdodenní:) kdyby jo, tak to není úplně košer, to ať si vystavěj poblíľ svuj pařící srub.
Co popisuješ mi přijde hodně známé a finské. Byli tam sami, tak se rozloľili, vyndali fláděry a ladili se na svéráz rybolovu. Přišels ty jako vaellusář, uskromnili se, pokecali, dali něco najevo (to chce umět finsky:) ) a jakmile sehnali loď, tak uklidili a vypadli. Taky v divočině neabstinuju, např. na Vaskojoki r. 2007 jsem se slušně oľral s přáteli od sobů, ale kdyby někdo přišel jiný, asi bysme šli do stanu nebo zklidnili hormon. Našinec by spíše v podobném stavu další návštěvníky hrubě vyhlásil, nebo by jim v tom lepším případě nutil chlast a tahal z nich expediční rozumy, kterejma by se mohl pak vytahovat u piva. Toť onen rozdíl. Na mě nikdo v Laponsku nepoznal, ľe sem třeba zhulenej:)
jméno: Michael Stanovský (autor příspěvku zadal svůj e-mail) | [16.12.2009 – 01:25] |
Ale jo, Riku. Taky v tom nevidím takový problém, jak se zdá. Jen jsem chtěl upozornit na to, ľe i Finové jsou různí. Někdo holt hledá v Laponsku samotu a ralaxaci, někdo jiný něco jiného, třeba ryby a Salmiaki Koskenkorvu.
Já jsem chtěl především upozornit na to, ľe se rybáři sice moľná chovali jinak, neľ je z 95% zvykem, ale kdyľ odešli, tak nechali vše v původním stavu. Takľe ten můj šok byl nejprve do mínusu, potom do plusu.
Chtěl jsem tím poukázat na to, ľe kdyľ se uľ chci v divočině chovat jakkoliv, a nedokáľu být tak pokorný, jak by si dejme tomu někdo jiný představoval, měl bych jí alespoň nechat v původním stavu. Abych pak nenacházel v návštěvních knihách zápisy typu: Minulý týden tu byli Šatavovci, neumytý kastrol, zamrzlá voda v kbelíku, občuraná bouda a všechno dříví spálené... Naštěstí je Laponsko veliké a české velevýpravy na lyľích relativně sporadické.
Kdyľ jsme (jako Češi) měli před pár lety trochu mediální problém naťuknutý Helsinským Sanomatem a rozmazaný českou TV Novou, tak se Finové ozvali, ľe udělají opatření, napíšou český cedule a posadí do Kiilopy informátora. Neľ se rok s rokem sešel, vše bylo postaru. Prostě nic. Akorát se o problémech diskutovalo (naposled se mě na to ptal Mirek Jakeš v diskusi na mém promítání minulý měsíc v Praze) - a naše cestovky si dávají větší pozor a snaľí se, aľ na nečestné výjimky, neopruzovat v autiotupách.
Takľe vlastně účelu bylo dosaľeno. Vľdycky jsem si myslel, ľe pobyt v přírodě bývá samoregulační. V nejhorším tě seľere nasranej medvěd - a bude pokoj. Navíc by to bylo docela stylový...
jméno: Riku | [16.12.2009 – 08:41] |
tak jestli to celý k něčemu bylo, tak hyvaa. Myslel sem si, ľe ty cedule v češtině opravdu budou, sám sem o tom mailoval s jednim vandrákem z Metsahallitusu. Domnívám se, ľe MH musel nějak zareagovat na ten mediální humbuk, který byl na finské poměry slušný a navíc se dotýkající citlivé noty - na vaellusnetu si pár pardů taky za své krajany sypalo popel z ohořelých alobalů na hlavy, tak vydali nějaký to prohlášení a pak se na to po česku vysrali:)
Mě se líbí cos napsal o tý samoregulaci. Nasranej medvěd by řešil mnohé. Doufám, ľe se do něj v příštim ľivotě reinkarnuju, nasranej uľ sem teď:) Budu obcházet od Rautulampi po Anterinmukku a hlad teda mít nebudu. Pak mě zastřelej a budu strašit Šatavovy děti v Tunturikeskusu...
r.
jméno: Honza | [5.8.2009 – 13:27] |
Internet je hrozná bestie-vygůglujete i to, co nemáte. Takľe v sezóně 2009 kromě cestovek (těch, kterým je "ostuda aľ za polární kruh" ukradená) láká účastníky své organizované akce na "sruby zadarmo" dokonce uľ i nejmenovaná česká univerzita. Za pár dnů odjíľdím na svoji další (od roku 2000 pátou) individuální, čili neorganizovanou cestu do oblasti Yllas, Pallas a Ounas tunturi, a přemýšlím o tom, ľe se tentokrát autiotupám pro jistotu raději vyhnu...
jméno: Riku (autor příspěvku zadal svůj e-mail) | [31.8.2009 – 13:16] |
Honzo, vyhni se:) Pod stanem je lépe. Tupama jsem byl fascinován při svých prvních cestách, ale teď uľ se také vyhýbám. Mám svůj privát, nemusím v noci poslouchat chrápání, vybíjet komáry a ráno se tlačit se spolunocleľníky u kamen.
Slušné chování ovšem není vlastní ani Finům - letos jsem byl v Muotce a byl nucen jeden večer dlít při tupě Stuorraäytsi. Tupu pro 6 lidí okoupily dvě ľeny z Tampere, které se roztáhly tak, ľe uľ by se neubytovala ani myš. Bylo krásně, ale přesto zůstaly dva dny. Navíc neměly stan - prý se s ním nechtěly tahat:) Já stan měl a i kdyľ při této tupě na dost ošklivém místě nebyl skoro rovnej flek pro stan, uľil jsem si noc v pohodě.
jméno: Michael Stanovský (autor příspěvku zadal svůj e-mail) | [1.9.2009 – 01:35] |
Tupy jsou bezva věc, zvláště kdyľ leje, je velká zima, přijdu ke srubu znaven "na smrt" a nikdo tam není. To vše se mi uľ stalo a tupa byla příjemná, leč nikoliv nevyhnutelná věc. Jinak, stejně jako Riku, to jistím stanem :-) V tupě můľu nechat věci, posedět, občas i pokecat, a pak si jdu spát ven. Ostatně - v borůvčí a na mechu je to příjemnější, neľ na dřevěný palandě - karimatka-nekarimatka.
V zimě je to pochopitelně něco jiného.
Nicméně si myslím, ľe je hazardování vyrazit bez stanu. Hazardování s vlastním zdravím i s ohleduplností vůči ostatním.
Člověka svým způsobem "potěší", kdyľ zjistí, ľe čurbes dělají nejen Češi, ale i samí Finové. Vůbec se mi v poslední době zdá, ľe to s tím přístupem Finů k přírodě a slušností není zdaleka takové, jak se zdá na první nástřel.
Flašky a plechovky od piva jsem nalézal na mnoha místech, kam by je snad ani Čech neodhodil. A ne všechny byly od lesáků a sobařů (kteří patří k obzvláštním bordelářům). Ani s tím šetrným zacházením se vším, co na tupách lidé naleznou, to nebude tak valné.
Rozdíl mezi námi a Seveřany je kromě čeho jiného také v tom, ľe u nás je zátěľ turistických stezek nejmíň 100x větší a údrľba nejmíň 100x menší. I ten Fin, kdyľ najde utrľený dveře od latríny nebo hromadu smetí ve dřevníku, se přidá. Jenomľe pánové z Metsahalitusu zřejmě stihnout ty dveře spravit dřív, neľ je někdo ulomí úplně, s čurbesem to bude podobné. Na druhou stranu takové extrémy, jako pokaděná podlaha se ve Finsku nenajde.
V květnu jsem byl v Kremnických vrších na Slovensku. Šel jsem i kolem Zrubu Cabanka. Prý to byla nádherná "poµovnícka chata" patřící nějakému místnímu multimilionáři Cabankovi, ten to snad po revoluci věnoval místním skautům (alespoň nějaký domorodec mi to říkal), pak to připadlo místnímu Klubu slovenských turistů a dlouho ten srub (s pár postelema, stolem, ľidlema, krbem aj.) fungoval podobně krásně jako tupy ve Finsku. Buhuľel srub není v nedostupné divočině, dneska vede kolem cyklostezka a lyľařské trasy, tak před asi dvěma lety tu nějaká místní omladina udělala pijatiku, "kapánek" to poničili - ale protoľe ľádnej finskej Metsahalitus na Slovensku neoperuje (a nikdo dříví do dřevníku nedoplňuje), tak to je dnes bída - postele rozkopaný, ľidle a stůl zčásti spálený, lavice rozlámaná, dřevník zčásti rozbouraný, všude čurbes, nepořádek, výkaly... Snaľil jsem se tam alespoň trošku uklidit, ale stejně to tam bylo tak eklhaft, ľe jsem radši šel stavět stan, i kdyľ to vypadalo na bouřku. Podle vyprávění domorodců to mohlo být zničený zhruba ve stejné době, jako se tu dělaly cyklostezky. Inu, vľdyť to povídám. Jak se někde začne vyskytovat moc lidí a na údrľbu se víceméně kálí, tak to jde všechno ke všem čertům.
Ve Finsku jsem v národních parcích (víc na jihu, kam chodí také spousta lidí) vídal party lesních dělníků, jak na tábořišti okolo ohně uklízí a odpadky odnášejí v batohu pryč...
jméno: Honza | [17.9.2009 – 15:33] |
Uľ to tady myslím několikrát zaznělo, nezáleľí na tom, jestli je člověk Čech nebo Fin, ale na osobním přístupu. Docela mě letos dostal doslova humus na který jsem narazil na několika místech při přechodu NP Pallas-Yllastunturi. A evidentně nepocházel od českých hikerů ... Zaľil jsem skupinu finských vysokoškolaček na školním outdoorovém kursu, které neměly problém vtěsnat se do jiľ téměř obsazené tupy, naplnit její kapacitu na víc neľ 150 % a zabrat veškerý volný prostor, jako by tam ostatní, kteří přišli před nimi, vůbec nebyli. A to nemluvím o tom vřískotu. To je stan opravdu výhra :o)) Dny strávené o samotě v tundře jen ve společnosti sobů jsou potom opravdu balzám na duši ...
jméno: Michal | [17.9.2009 – 21:52] |
Jistě, i já mám obdobné zkušenosti... Podrobnosti píšu v samostatném příspěvku na vrcholu diskuse.
jméno: Vašek Šatava | [11.9.2007 – 08:29] |
Sdílím stejný názor, ľe jak do Laponska "vtrhly" naše cestovky, je to děs a hrůza. Já tam jezdím pravidelně kaľdou zimu od roku 1991 vľdy s menší skupinou a nikdy jsme neměli problémy na srubech. Uľ před časem jsem na webovkách kritizoval chování skupiny jedné praľské CK, která na několik dní obsadila Lankojärvi. Ještě pak jeden náš člověk po nich likvidoval odpadky. (http://pglas.webzdarma.cz/zahranice/lapland_email.htm) Pokud vím, tak jedna skupina, která se v zimě do Laponska chystá, má v Saariselce objednané 2 chaty a vyřizuje si klíče od varaustup. Já tuto zimu do Saariselky výpravu nechystám.
jméno: Pepa z Depa Trojan | [22.4.2008 – 01:59] |
Š A T A V O - N E L ® I !!!!
Myslím, ľe Mr. Šatava je kontroverzní postava účelově často vše překrucují a díky tomu si jiľ nepamatující, co kdy kde řekla. V téhle diskusi píše: "Já tuto zimu do Saariselky výpravu nechystám."
Na jeho stránkách však ještě dnes visí dva zájezdy do Laponska (Laponskem na běľkách a se psím zápřahem) v termínech 15.2. - 29.2.2008 a 20.3. - 7.4.2008
Ano přátelé, jezděte se Šatavou. Uľijte si všeho dosytosti. Moľná i problémů. Jednou ten jeho autobus nedojede. Tuhle neměl techničák, ondy neměl tachograf, řidiči povinné pauzy také moc nedodrľují.
Odváľným však štěstí přeje...
jméno: Josef Osička | [24.7.2009 – 09:58] |
ŠATAVO a takhle hubu ti ve Finsku ještě nikdo nerozbil ? Počitej s tím, ľe se to brzo stane. Někdo jako já se chystá s tebou na sever.
jméno: finský vlk | [31.1.2010 – 16:29] |
Já tomu vše věřím. Český člověk se zatím v pustinách chovat neumí. A vše mi to potvrzuje jiľ to aroganční ovzduší zde. Prosil bych tedy všechny naše lidi,aby nejezdili do Skandinávie za dobrodruľstvím,ale za turistikou. děkuji
jméno: Radovan Kunc | [3.10.2007 – 00:28] |
Párkrát jsem se setkal s nepořádkem v samoobsluľném srubu, jako například, ľe špinavá voda z nádobí byla nevylitá a navíc byla v kýblu na pitnou vodu, v kýblu na pitnou vodu byl led, nebylo připraveno dříví, aby si příchozí mohli neprodleně zatopit, v kamnech byly naházeny odpadky, bylo pomočeno okolí srubu aj. A z návštěvní knihy většinou vyplynulo, ľe posledními nocleľníky byli Češi. Z kontextu a zápisů na jiných srubech bylo zřejmé, ľe někteří tam byli s cestovkou a jiní na vlastní pěst. Jednou mně dokonce ve vesnici řekli, ľe na jednom nedalekém srubu jsou Češi ubytovaní uľ několik dnů a místním to velice vadí.
jméno: Michael (autor příspěvku zadal svůj e-mail) | [8.10.2007 – 21:45] |
Já osobně jsem uľ přes deset let dělám průvodce letních outorových zájezdů na Sever, jak pro jednu cestovku, tak pro řadu svých kamarádů z řad ochranářů, a nikdy bych něco podobného nedopustil. Asi před osmi lety jsem objevil krásu, opuštěnost a v podstatě snadnou dostupnost národních parků Finska, myslím, ľe jsem pro řadu Čechů objevil tenhle kout země...
Lidi jsou úplně unešeni a musím říct, ľe i kdyľ někteří z nich mívají tendenci se chovat "blbě", není velký problém, jim vysvětlit, ľe ne. Od toho na zájezdu je průvodce. Jestli takovou osvětu dělají i jiní průvodci jiných cestovek, to nevím.
Abychom přírode a ostatním návštěvníkům tolik nevadili, snaľíme se chodit po menších skupinkách - a do autiotup raději vůbec spát nechodíme. Stan a ohníček to řeší. Je ovšem pravda, ľe se naše výpravy odehrávají v létě. V zimě bych neměl odvahu se do tup nakvartýrovat ani s pěti kamarády, natoľpak komečním zájezdem :-(
Problémy mohou být se "sólisty" - často se člověk setkává s lidmi, kteří pořádně nevědí kam jedou, co tam budou dělat a jak je zvykem se v kraji chovat. Není to ale zrovna výsada Čechů. Je to obecný problém velkého rozmachu cestovního ruchu.
Takľe teď nevím - je lepší, kdyľ neznalý člověk vyrazí sám, nebo s cestovkou a bude mí s sobou vůdce/poradce?
Babo raď!!
jméno: Honza | [11.10.2007 – 15:56] |
Jak píše Riku-nerad bych se doľil toho, ľe budu muset na cestách Laponskem předstírat, ľe jsem Estonec...
Jak se kdo chová na srubech-to si musí srovnat v hlavě kaľdý sám, pokud se někdo chová tak jak píše (nejen) Riku, následky si dřív nebo později ponese taky sám.
V souvislosti s uveřejněnými zprávami o invazích českých turistů do srubů v NP UK mě spíš zaujala zvláštní strategie některých cestovek (nebudu je vypisovat, stačí si na googlu zadat "putování Laponskem" a objeví se jich hned několik), které svoje komerční aktivity směřují do národních parků v oblasti finského Laponska, přičemľ v nabídce zájezdů inzerují ubytování ve srubech na trase (některé z nich to dokonce mají v ceně-viz cena zahrnuje...). Např. na březen-duben 2008 je v nabídkách několik cest do NP Pallas-Yllastunturi. Jestliľe má cestovka v ceně "sruby na trase", předpokládal bych, ľe se jedná o "reservation cabins", kde je jistota přenocování (v NP Pallas-Yllastunturi zatím ľádná česká CK tuto rezervaci do včerejšího dne neměla...). Pokud ne, a jedná se o "open wilderness cabins"-kterými ovšem CK nijak nedisponují-je to na pováľenou. Mimochodem, kde budou účastníci nocovat, kdyľ budou tyto sruby obsazené? Rád bych doufal, ľe se mýlím, a ľe to tyto CK mají nějak podchycené...
jméno: Honza | [12.10.2007 – 08:49] |
Ani mě nepřekvapilo, ľe zástupci CK ve svých vyjádřeních tento problém odsuzují a svým způsobem bagatelizují (vyuľívání autiotup a paivatup k ubytování účastníků komerčního zájezdu) resp. poukazují na "neorganizované" skupiny, protoľe s "organizovanými" by se to stát nemohlo ...
Nicméně k příspěvku pana Šatavy doporučuji prostudovat http://moikkavittu.fateback.com/laponsko1.html
Mimo jiné hned v úvodu: "....vyrazila z Prahy s cestovkou Vaška Šatavy veliká lyľařská výprava...." A pokračování si můľete přečíst sami ... no, ani se Finům (hlavně těm, kteří tuto výpravu potkali) moc nedivím, ľe jsou z nás trochu nervózní ...
jméno: Mika | [12.10.2007 – 13:19] |
Vyprávění o UKK na http://moikkavittu.fateback.com/laponsko1.html je bezva. Kdyby tam nepřivezl Vašek Šatava celej bus plnej lyľařů, tak by se tomu asi nedalo nic moc vytýkat. Odmyslíme-li si kontext vydělávající cestovky, dá se to interpetovat i tak, ľe se parta lidí rozhodla vyrazt na lyľařský čundr do Laponska - a uľít si ho tak, jak je v našich krajích zvykem. Někdo moľná závidí soukromníkovi Šatavovi, ľe si vydělal peníze dopravou lyľařů do Laponska (kdyby vydělalo ČSAD mnohem víc, tak by mu to bylo šumafuk). Já základní problém nevidím ani tak v tom, ľe je tam odvezl soukromník Šatava (a nikoliv linkový bus a vlak), ale v tom, ľe si ten čundr chtěli uľít tak, jak je zvykem u nás, a nikoliv jak je zvykem v Laponsku. A taky, ľe jich, lyľařů, bylo moc.
Vľdycky jsem všem, i svým dětem, říkal, ľe se mají chovat tak, aby to přinejmenším nevadilo ostatním. Na návštěvě to platí dvojnásob. V Laponsku trojnásob.
jméno: Pavel Štěrba (autor příspěvku zadal svůj e-mail) | [29.10.2007 – 12:03] |
Radovane, Vašku. Problém je hned v prvních dvou (a zejména v tom druhém) pravidle pro pouľívání autiotup (http://www.luontoon.fi/page.asp?Section=5706&Item=13832)
Stručně
1. organizované skupiny mohou pouľívat sruby jen přes den
2. cestovní kanceláľe nesmějí sruby vyuľívat k přespání, pouze k dennímu odpočinku, pokud mají schválení od lesní správy (Metsahallitus).
Dodrľujete ta pravidla?
Nesnaľte se prosím svalovat odpovědnost na individuální turisty, i kdyľ i mezi nimi zajisté jsou ti problematičtí. Popis rumové výpravy na odkaze z mikova příspěvku je dost děsivý.
Pokud se týká přístupu k informacím o podmínkách, pravidlech a potřebách pro cestování po severu, tak myslím, ľe na internetu je informací dostatek, stačí jen hledat.
jméno: Honza | [31.10.2007 – 18:11] |
Je to tak (viz Pavel), kromě toho např. na území NP Pallas-Yllastunturi nelze provozovat jakékoliv komerční aktivity bez povolení FPS (Metsahallitus), to se týká všech, tedy i českých CK. Zjistit si to můľe kaľdý, nebo spíš měl by, neľ někam vyrazí.
Určitě přeju kaľdému, kdo o to stojí, aby se do Laponska podíval, ať uľ s CK, nebo sám. Jen by to chtělo trochu ctít místní pravidla. Je docela smutné se dozvídat, ľe někdo po někom posbíral pytel českých odpadků ...
jméno: šéfredaktor (autor příspěvku zadal svůj e-mail) | [24.2.2008 – 23:57] |
Přišel mi mail od kamaráda z Laponska. Nemohu ho nevloľit do diskuse:
Ahoj Michale,
ty se znas nejak dobre se Satavou? Ja jen ze jsem ted presel 200 km sam v Laponsku a pote co jsem na ty lidi narazil tak jsem zdesen co se tu deje, tak hodlam napsat clanek o tom jak nekdo sproste vyuziva.
Benevolence mistniho narodni parku a nejen parku, vydelava prachy na tom ze nekdo mistni neco nabizi zadarmo a jeste ty lidi co sem Satava vozi delaji na tech chatach bordel, ze se vazne bojim ze tu to brzy zacnou zamykat uplne vsechno. zdesen jsem nebyl jen ja ale vsichni co jsem potkal cestou a videli to, mimo jine i rodiny mistnich resp. Svedu s detma, ten clovek fakt nema soudnost, tak me zajima co o tom vis.
Dik, hezky den, zdravim z Finska.
jméno: Mikko-Pekka Heikkinen | [21.3.2008 – 01:45] |
Je-li někde na tomto světě potřeba umět se chovat, pak je to v otevřených srubech v pustině. Před několika lety jsem byl na túře v Národním parku Urho Kekkonena v Inari. Konečným bodem dlouhého a deštivého dne byl otevřený srub Anterinmukka. Čekala mě tam skupina pěti mladých Čechů, kteří hráli na housle, zpívali a bušili do rytmu tak, ľe podlaha srubu duněla dlouho do večera. A to jsem si myslel, ľe Evropané dokáľou brát ohledy na své bliľní. Finové naopak zůstávají obvykle v otevřených srubech zticha. Není to jejich odměřenost, je to kultura ?lesního národa?.
jméno: Petr Glas (autor příspěvku zadal svůj e-mail) | [5.5.2008 – 02:09] |
Nechci komentovat názory pana Šatavy, ale rád bych návštěvníkům Severských listů nabídl mou zkušenost ze zimního Laponska. Ať uľ on si o tom myslí co chce. Nakonec kdyby tam někdo měl větší problémy, ať si nadává sám sobě, ľe špatně interpretoval informace z webu a ne ľe tam byly jen ty zlehčující náročnost pohybu v pustině. Tak ľe odkaz na mé zkušenosti: http://www.petrglas.net/zahranice/lapland_zk.htm A je to tam na severu krásné, uľijte si to taky!
jméno: migo (autor příspěvku zadal svůj e-mail) | [6.6.2008 – 06:04] |
Ja len, ze uz v laponsku posobim par rokov v turizme, no vyuzivat otvorene chaty na komercne ucely je vrcholne neeticke a zakazane!Je tam mnoho moznosti prenajat chaty od miestnych
jméno: seversky vlk | [7.6.2008 – 08:03] |
Zdá se, ľe ostudu dělají Češi nejen ve Finsku. Mirek Jakeš se choval podobně se svými klienty i na Špicberkách. Čtěte poslední odstavec na http://www.uvt.n.cz/svalbard.htm
jméno: Michal | [21.9.2008 – 21:55] |
Cestovka Kudrna jede na lyľe do finského Pallas Oulas. Jedou od srubu ke srubu a noclehy mají zajištěné v placených srubech. Tak to má být...
http://www.kudrna.cz/publik_syst/x_za_zajezdy.php?akce=view&id=351&vztazne_id=
jméno: Honza | [22.9.2008 – 11:31] |
Po shlédnutí nabídky na www.kudrna.cz nevěřím svým očím... Čtu tady:
"Cena zahrnuje: přejezd busem z letiště a zpět, 2x nocleh ve vybaveném srubu s elektřinou, 4x placené (+2x neplacené) sruby po trase, průvodce, pojištění léč. výloh, zákonné pojištění CK a 3x pišingr..."
Co ty 2x neplacené sruby "po trase"?
®e by CK Kudrna měla někde po trase s Metsahallitusem domluvené sruby zadarmo jen pro sebe (to by byla trefa!), a nebo jsou to opět autiotupy, pro které platí (nejen v NP Pallas-Yllastunturi, kam jede CK Kudrna) zákaz vyuľívání pro akce organizované cestovními kancelářemi?
(viz http://www.luontoon.fi/page.asp?Section=5706&Item=13832 - Guidelines on using Open Wilderness Huts, bod 2.)
jméno: Hen (autor příspěvku zadal svůj e-mail) | [25.12.2008 – 18:19] |
Není to první země ve které se Češi takhle chovaji. Aľ snad někdy do toho přezemně vysněného Finska vyrazim, nalepim si na rukav vlaječku jiné země. Třeba Slovenska.
jméno: výtlems.kissa | [27.12.2008 – 23:08] |
Je spousta Čechů, kteří se chovají dobře, ale o těch nikdo nepíše, protoľe to není zajímavé. Pak je tu pár jedinců, které bych spíš přirovnala k jistým zástupcům zvířecí říše, vše zničí nebo ukradnou a lidi se pak na všechny lidi stejné národnosti dívají přes prsty.
jméno: Mika "Telttaluinen" (autor příspěvku zadal svůj e-mail) | [28.12.2008 – 18:39] |
To víte, kluci, z tím, ľe jsem Čech jsem se v zahraničí dřív moc nechlubil, jaksi mi připadalo, ľe můj původ z malé chudé komunistické zemičky je můj problém a nechtěl jsem, aby z toho měl nějaký výhody.
Za "vlády" pana Havla to bylo přímo naopak. Dneska uľ zase nevím. Naštěstí zvláště ve Finsku má naše zemička docela renomé a nějaký euroskeptický prezident toho uľ moc nepokazí. Časem přijdou jiní a na věčnou slávu se nezapomenou jiná jména.
Nejde ani tak o to, ľe Češi dělají trochu ostudy, oni jí Němci a Holanďani dělají kolikrát víc, i kdyľ, pravda, spíš někde v kempu. Oni to ani ti Finové tak hrozně neberou, podle Novy to je tragédie, podle Helsingin Sanomat budou v národních parcích stráľci a budou radit, jak to dělat správně. Moľná se problémy s náma v našem tisku trošku přehánějí, ale je to dobře, protoľe si lidi dají větší pozor a třeba nikam se Šatavou uľ nepojedou. Kdyby se o tom nepsalo vůbec, tak by se lidi za nos nechytli.
Ve skutečnosti se ve Finských národních parcích ve vztahu k nám nic nezměnilo. Dokonce ani ty slibovaný cedule v češtině, co dělat a co ne, nikdo nevyvěsil. V létě jsem byl v UKK, potkal asi čtyři Čechy, dva Palestince, čtyři Němce, 100 Finů + čtyři skautské výpravy finských dětiček. Trochu dost na jeden týden. (V Kaldoaivi jsem za delší dobu potkal asi 10 lidí).
Dluľno podotknout, ľe ty finské dětičky dělaly randál trošku větší, neľ všichni Češi za celý rok dohromady, ale jedna šéfskautka se pořád všem omlouvala - a také je pravda, ľe do autiotup (s výjimkou jedný nemocný holky a pěti jejích kamarádek, který po sobě neuklidily ani papírky od bonbónů) ani nepáchli - a to prosím i v dešti!!
Mě, vzhledem k věku a vizáľi, povaľovali všichni spíš za domorodého vaelusáka, coľ mi dost imponovalo. Kdyľ jsem prozradil identitu, rozhodně mi nikdo nic špatnýho neříkal.
A slova Havel, Dubček, Zátopek a Hokej vám ve Finsku vľdy otevřou dveře. To je dobře.
Zobrazeno 34 diskusních příspěvků.
SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168
PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773
Copyright © Severské listy, 1998-2024 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552
Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01 Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168
Copyright © Severské listy, 1998-2024. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-8552