Lední medvěd řádil na Špicberkách

Horatio Chapple (17), oběť útoku, foto archiv BBC

Mrtvý medvěd byl odvezen do Longyearbyenu
ke zkoumání, foto AP

Tábor mladých výzkuníků, foto Arlid Lissadová

Tábor mladých výzkumníků, foto Kyle Gouveya

V sobotu 6. srpna 2011, pouhý den po tragedii
pod ledovcem Von Postbreen byl spatřen lední
na pobřeží v Longyearbyenu.
foto Ole Magnus Rapp /Aftenposten.no

foto QuietLunch.com

Horatio Chapple, 17letý student z Etonu zemřel a čtyři další utrpěli vážná zranění při útoku ledního medvěda. Zvíře zaútočilo na britskou skupinu táborníků na souostroví Špicberky. Stalo se tak v pátek 5. srpna 2011 po ránu.

Medvěd vlezl do stanu, kde byl Patrick Flinders (16) se svými přáteli. Popadl Scotta Smithe (17) a chtěl jej zabít. Podle výpovědi jednoho ze zúčastněných není znám konkrétní důvod, proč lední medvěd hned vztekle reagoval. Také se vrhl Patrickovi na hlavu a ruku. Patrik v boji o život udeřil několikrát medvěda do čumáku a podařilo se mu vyběhnout ze stanu, má poraněné rameno a hlavu. Takové štěstí Horatio Chapple bohužel neměl.

Asi 80 studentů a amatérských výzkumníků z Výzkumné společnosti britských škol (The British Schools Exploring Society – BSES) tábořilo ve stanech u špicberského ledovce Von Postbreen. Šlo převážně o teenagery, některým nebylo ani 18 let. Skupina se účastnila třítýdenní expedice, na Špicberky přijela 25. července 2011. Před odjezdem všichni prošli víkendovým školením, které jim pomohlo vypořádat se s arktickými podmínkami. Součástí byl i kurz jak se chránit před ledními medvědy.

„Útok se odehrál 5. srpna 2011 ráno. Zranění byli přepraveni vrtulníkem do asi 40 kilometrů vzdálené nemocnice ve špicberském Longyearbyenu,“ uvedla mluvčí tamějšího guvernéra Liv Asta Ödegardová. Postižení byli zraněni převážně na hlavě a nejsou údajně v přímém ohrožení života. BBC oznámila, že medvěda zastřelil jeden z napadených táborníků, Mike „Spike“ Reid (29).

Paradoxem je, že celá skupina byla šťastná, když se jí podařilo před několika dny spatřit medvěda zdálky u Longyearbyenu.

Společnost BSES již desítky let připravuje pro mladé lidi, evidované v Královské zeměpisné společnosti v Londýně, ve věku od 16 do 23 let expedice do zajímavých oblastí včetně amazonských dešťových pralesů, peruánských And, australského vnitrozemí nebo na Madagaskar či Papuu – Novou Guineu. Podílejí se tu také na různých ekologických programech.

Mezi patrony této organizace patří například David Cameron, sir David Attenborough, profesor David Bellamy, Joanna Lumley a sir Richard Branson. Cesta na arktické Špicberky byla fyzicky velmi náročná, mladíky si museli nést například zásoby jídla na 20 dní, rozdělávat oheň v divočině, zvládnout jízdu na kajaku a horolezectví.

Celý tábor byl oplocen a vybaven nástražnou pyrotechnikou – raketami, které mají odradit zvířata, která by se nástrahy dotkla. Není však jasné, zda byly výbušniny odpáleny. Zaměstnanci úřadu guvernéra Špicberků to vyšetřují. Mrtvý lední medvěd, který vážil asi 250 kg, což je na dospělého jedince poměrně málo, byl odvezen do Longyearbyenu k vyšetření.

Lední medvědi a Špicberky

Lední medvěd bývá pro lidi nebezpečný, zvláště pak jde-li o medvědici s mládětem. Polární medvědi jsou jedněmi z největších pozemních masožravců, dosahují výšky až 2,5 metru a hmotnosti 800 kilogramů. Říká se, že spolu s bílým žralokem jsou jediní predátoři, kteří považují člověka za svou kořist a loví jej. Ostatní šelmy se většinou raději střetu s člověkem vyhnou. Lední medvědi jsou přísně chránění, a když jej někdo zastřelí, má vždy velký problém a musí absolvovat zdlouhavé vyšetřování, zda opravdu medvěda zastřelil v sebeobraně a zda učinil vše pro to, aby incidentu předešel. Za bezdůvodné zranění či usmrcení ledního medvěda hrozí extrémně vysoká pokuta.

Také je zakázáno se po Špicberkách pohybovat beze zbraně, každá skupina či osamocený jednotlivec musí být ozbrojen. Zbraň se dá zapůjčit přímo v Longyerabeynu minimálně na dvou místech. Potřebujete k tomu buď povolení guvernéra (to dostanete na základně žádosti, kterou zašlete minimálně měsíc dopředu, společně s trestním rejstříkem), anebo zbrojní pas. K dispozici jsou dva typy zbraní. Lehké sportovní kulovnice, anebo Mauserovky, které ještě pamatují 2. světovou válku – mají na těle vyrytou německou orlici s hákovým křížem.

Před ledním medvědem se nedá ani utéci, ani ujet vlastními silami po vodě, jsou výteční běžci i plavci. Přestože se živí především mořskými živočichy – tuleni a mláďaty mrožů, jsou nebojácní a mají-li hlad, loví jakéhokoliv živočicha včetně člověka. Podle statistik končí kolem 2 % setkání s ledním medvědem napadením člověka. Jedná se hlavně o dvouleté jedince, kteří již žijí bez matky, ale ještě nemají dostatek zkušeností s obstaráváním potravy, takže hladoví.

Případů napadení na Špicberkách však není mnoho, ale v poslední době přibývají. Loni v létě roztrhal stan jednoho Nora, který zrovna byl na kajaku, poslední úmrtí člověka na Špicberkách napadeného ledním medvědem se datuje do roku 1998, uvedl server DailyMail. Místní také vypráví, jak před lety napadl lední medvěd jednoho muže, který bydlel ve srubu. Ten však boj s šelmou vyhrál, ubránil se sekerou. Podle Liv Rose Flygelové loni v létě napadl lední medvěd dva muže (jednoho turistu z Rakouska) a jednu dívku. Před několika lety lední medvěd zabil mladou dívku jen několik set metrů od civilizace, což dnes připomíná smutný pomníček v kopcích nad Longyearbyenem. Už začátkem tohoto roku varoval guvernér Špicberků, že jsou ledním medvědi spatřováni v blízkosti Longyearbyenu. Právě slábnoucí led na mořské hladině nutí medvědy stahovat se víc na pevninu a ve vnitrozemí se cítí bezpečněji. Ve vnitrozemí ale tuleně neuloví, tak se pouští do jiných úlovků.

Michael Stanovský, 7. srpna 2011
zdroje: lidovky.cz, novinky.cz, The Telegraph, BBC, Daily Mail, Guardian, algar.cz