Vzdušný prostor nad ČR uzavřen

16. dubna 2010

prognóza 16. 4. 2010, 12:00, zdroj VAAC Londýn

prognóza 16. 4. 2010, 18:00, zdroj VAAC Londýn

Vzdušný prostor na Českou republikou byl dnes 16. dubna 2010 postupně uzavřen mezi 10 a 14 hodinou. Ve 12 hodin došlo k přerušení provozu na ruzyňském letišti.

Mluvčí Řízení letového provozu Richard Klíma řekl, že jde zřejmě o vůbec největší uzavírku kvůli přírodním živlům v dějinách českého letectví. Eurocontroll uvedl, že během dneška se v evropském vzdušném prostoru uskuteční necelá polovina běžných letů: místo obvyklých 28 tisíc jich bude vypraveno zřejmě jen kolem 11 tisíc. Obří mrak sopečného popela způsobil komplikace v letecké dopravě srovnatelné jen se situací po teroristickém útoku na New York v roce 2001. Desetitisíce lidí v posledních hodinách zůstaly uvězněny na letištích po celém světě a podle expertů může trvat několik dní, než se letecká doprava vrátí k normálu.

Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes vyzvala Evropany, aby raději zůstali ve svých domovech a zbytečně nevycházeli ven, pokud se začne popel z islandské sopky snášet na zem. Ten však zatím setrvává vysoko v atmosféře, s výjimkou venkovských částí jižního Islandu. WHO nadále situaci pečlivě monitoruje.

Jak píše agentura AP, varování platí především pro osoby trpící astmatem a nemocemi dýchacího ústrojí. Mikroskopické částečky jsou ale pro lidi potenciálně nebezpečné, pokud se začnou usazovat na zemi. Jejich vdechování může působit dýchací obtíže.

Mamutí oblak kouře se pomalu posouvá z Islandu na jihovýchod. Podle ruské agentury ITAR-TASS již zasahuje až nad Kolský poloostrov, podle agentury PAP i nad území Polska. Pokud bude oblak postupovat podle prognóz, veškerý vzdušný provoz se dnes zastaví i nad Českem.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých webových stránkách s odvoláním na poslední výsledky výpočtu šíření oblaku vulkanického popela uvedl, že je možné, že ve vyšších vrstvách ovzduší se část popela rozšíří i nad české území dnes odpoledne.

ms, 16. dubna 2010

17. dubna 2010

Vzdušný prostor nad ČR bude uzavřen nejméně do neděle. Přestože po podle tiskového mluvčí Správy letového provozu Richarda Klímy to neznamená ukončení letů pro záchranu života, přestaly podle informace LN létat i vrtulníky záchranné služby. Oblak prachu se šíří na východ, nově vzdušný prostor uzavřely i Ukrajina a Bělorusko. Podle čtk zůstává vzdušný prostor otevřený nad jižní Evropou, včetně Španělska, jižní části Balkánu, jižní Itálie, Bulharska, Řecka a Turecka. Na Islandu jsou však letiště v provozu, vědci tak budou moci dnes monitorovat vulkán z výšky.

„Mrak s nejvyšší koncentrací popela je už někde nad Balkánem,“ řekla čtk meteoroložka z ČHMÚ. Prachové koncentrace jsou podle ní nad střední Evropou obecně koncentrovanější, v nižších výškách je však zatím meteorologové nezaznamenávají. Vše prý závisí na tom, až si prach „začne sedat“. Jak dlouho to bude trvat, těžko říct, uvedla.

To ale neznamená, že se nad Českou republikou nemůže objevit další mrak s vyšší koncentrací prachu. „Sopka je stále aktivní,“ upozornila meteoroložka. Podle ní se nad Atlantik právě pomalu posouvá další mrak s vyšší koncentrací popela. Jak dlouho bude sopka aktivní, není známo. „Může to skončit zcela náhle nebo trvat dva roky, jako při poslední erupci u ledovce Eyjafjalla v roce 1821. Nikdo to neví,“ připustil německý geofyzik Martin Hensch z vulkanologického institutu na Islandské univerzitě.

ms, čtk, 17. dubna 2010

18. dubna 2010

Výbuch islandského vulkánu dál ochromuje evropskou a transatlantickou leteckou dopravu. Česko nechá svůj vzdušný prostor uzavřený minimálně do pondělního poledne, rozhodl ráno krizový štáb. Také další evropské země čas úplného zákazu letů postupně posouvají. Píše to zpravodajský portát iDNES.cz.

„S ohledem na to, že se meteorologická situace nezměnila a je dále nepříznivá, zůstane provoz nad Českou republikou uzavřen dalších 24 hodin, tedy minimálně do zítřejšího poledne,“ řekl iDNES.cz po jednání krizového štábu mluvčí Řízení letového provozu Richard Klíma. Podle něj to však neznamená, že v pondělí v poledne se létat začne. Podle informací, které se nám podařilo získat přímo od ČSA, je více než pravděpodobné, že se české nebe v pondělí neotevře.

Vzdušný prostor na Evropou se zvolna otevírá.

18. dubna 2010, 08:00 – Ve Švýcarsku se může létat ve výšce nad 11 kilometrů
18. dubna 2010, 12:00 – Kyjevské letiště Borispol otevřeno.
18. dubna 2010, 16:16 – Německo na šesti letištích povolilo dočasně létat linkám směřujícím na východ. „V mraku z popela se směrem na východ vytvořila díra,“ vysvětlila mluvčí úřadu, který kontroluje bezpečnost německých letů.
18. dubna 2010, 17:03 – Z frankfurtského letiště mohou vzlétnout i letadla, která míří na sever.

iDNES.cz, SL, 18. dubna 2010

19. dubna 2010, 12:00 hod

Zatímco nad západní částí Islandu je nádherné
počasí, na východní se díky prachu a popelu
setmělo – foto z 19. dubna 2010

Letecký provoz nad ČR obnoven. Podle webu České televize (zpravodajské stanice ČT24) se dnes v pondělí 19. dubna 2010 ve 12 hodin znovu otevírá celý český vzdušný prostor pro velká dopravní letadla. Provoz bude obnoven i na všech mezinárodních letištích včetně pražské Ruzyně. Jde zatím o dočasné rozhodnutí na 48 hodin. „Služby letového provozu jsou od půlnoci poskytovány od letové hladiny 245, což je zhruba 7 450 metrů. To znamená, že vzdušný prostor teď může sloužit pro přelety dálkových letadel,“ uvedl mluvčí Řízení letového provozu (ŘLP) Richard Klíma. Pod uvedenou hranicí je zatím letecký prostor uzavřen.

Záleží ovšem na letecké společnosti, zda tuto možnost využije! Od 11 hodin mohou znovu létat vrtulníky letecké záchranné služby v celé ČR, zatím jen s akutními pacienty.

CT24.cz, 19. dubna 2010

20. dubna 2010

Po půlnoci činnost islandské sopky zesílila a k Británii míří nový mrak sopečného popela, což asi povede k dalším omezením v letecké dopravě. Během dne ale přišla další informace, že se činnost sopky zklidňuje. Místo popela ale teď sopka spíš chrlí lávu. I tak ale okolí sopky spíš připomíná krajinu na konci světa. Situace je tedy nepřehledná a mění se každou hodinu.

Po půlnoci činnost islandské sopky zesílila a k Británii míří nový mrak sopečného popela, což asi povede k dalším omezením v letecké dopravě.

Tato informace ale byla o den později dementována – prý špatně interpretovaná počítačová data.

Během dne ale přišla další informace, že se činnost sopky zklidňuje. Místo popela ale teď sopka spíš chrlí lávu. I tak ale okolí sopky spíš připomíná krajinu na konci světa. Situace je tedy nepřehledná a mění se každou hodinu.

21. dubna 2010

Islandský prezident ve svém rozhovoru pro BBC varoval, že nebezpečí mnohem větší katastrofy od sousedního vulkánu Kafly stále hrozí a podle některých islandských vulkanologů je prý i velmi pravděpodobné.

ms, 21. dubna 2010

---

Proč je sopečný prach tak nebezpečný?

V Aucklandském muzeu mají vystaveny zbytky
motoru z Boeingu British Airways, který proletěl
mrakem sopečného popela, foto Wikipedia

Oblak sopečného popela ohrožuje letadla hned několika způsoby. Především může zanést vzduchové cesty motorů, které chladí jejich horké části. Internetovému serveru tn.cz to řekl Lubomír Stříhavka, vedoucí technického oddělení Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod. „Sopečný prach se napéká na horké části letadel a může způsobit vynechání motorů,“ varoval pilot Karel Mündel, expert na bezpečnost letadel.

V minulosti byly zaznamenány nejméně dva případy, kdy se to stalo.

24. června 1982 po výbuchu jávské sopky Gunung Galunggung měl problémy Boeing 747-200 společnosti British-Airways, který letěl z Londýna do Aucklandu na Novém Zélandu. Nad Indickým oceánem ve výšce přes 11 kilometrů vletěl do oblaku sopečného prachu. Najednou mu vynechaly všechny čtyři motory a letadlo se propadlo do výšky 4 kilometrů, tam mu znovu naskočily. Letadlo nouzově přistálo v Jakartě.

Druhý případ se stal 15. prosince 1989, letadlu 747-200, které patřilo holandské společnosti KLM. Let směřoval z holandského Shipoolu do Anchorage. Letadlo přelétalo nad sopkou Mount Redoubt na Aljašce. Stejně jako letadlu British Airways mu vypadly všechny čtyři motory a letadlo se propadlo z 8,5 kilometrové do 3 kilometrové výšky, teprve tam se pilotům podařilo znovu nastartovat a bezpečně s ním přistáli na cílovém letišti.

Zaznamenán byl i případ, kdy byla poškozena letadla na zemi. Při poslední erupci Vesuvu v roce 1944 zničil déšť se sopečným popelem asi 80 spojeneckých bombardérů B-25 na vojenském letišti Terzigno. Byla to největší ztráta spojeneckých bombardérů ve druhé světové válce.

TV Nova, tn.cz, kráceno, 16. dubna 2010