Tibetské nepokoje z pohledu Norska a Finska – 20. 3. 2008

Sto Tibeťanů na protest pochodovalo ze severního
indického města Dharamsala (dalajlámova sídla)
k čínské hranici. Foto: The Financial Times

Čínská armádní hlídka v ulici ve Lhase, 15. března 2008,
den po vypuknutí násilí. Foto The Financial Times

Nepokoje v ulicích Lhasy. Foto AFP

Nepokoje v ulicích Lhasy. Foto AFP

Tibetští buddhističtí mniši a další za světla svíček
v dalajlámově paláci v severoindické Dharamsale,
16. března 2008. Foto The Financial Times

Tibetský duchovní vůdce hrozí odstoupením,
budou-li násilí pokračovat. Foto The Financial Times

Tibetský mnich na protičínské demonstraci za svobodu.
Foto Saurabh Das / AP

Katri Makkonenová, finská novinářka, foto virtual finland

Chungdak Koren, představitelka norského
Tibetského výboru, foto archiv SL

předseda EP Hans-Gert Pöttering, foto EP

Pokojné protesty Tibeťanů, které propukly 10. března 2008, v den 49. výročí tibetského povstání proti čínské okupaci Tibetu, přerostly kvůli represivnímu zásahu čínských orgánů v násilné protesty. Jejich násilné potlačení čínskými bezpečnostními silami si podle tibetských exilových orgánů vyžádalo 140 lidských životů. Čína oficiálně udává pouze 16 obětí. Podle tiskové agentury DA za nepokoje v Tibetu může hlavně diskriminace jeho obyvatel, uvedla čtk.

Nevládní organizace kritizují přístup EU k Tibetu

Podle nevládních organizací usilujících o zlepšení lidských práv zaujala Evropská unie jen vlažný postoj vůči nedávným nepokojům v čínské provincii Tibet. Tyto organizace proto požadují, aby EU vyvinula na Čínu silnější nátlak. Píše o tom server EU Observer.

Evropská komise a Evropská rada v uplynulých dnech vydaly prohlášení, v nichž například vyzývaly jak protestující, tak čínské úřady ke zdrženlivosti. „I když násilí bylo na obou stranách, hlavní odpovědnost je na Číně,“ říká Brad Adams, ředitel části organizace Human Rights Watch odpovědné za Asii. „To Čína vytvořila podmínky pro nepokoje,“ dodává.

„EU by neměla sahat k tvrdým opatřením v důsledku porušování lidských práv jen tehdy, když jde o malé země, ale i v případě velkých zemí,“ míní Adams.

Zatímco se EU do nijak hlasité kritiky Číny nepouští, z některých jejích jednotlivých členských států nesouhlas slyšet je. Francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner nevyloučil možnost bojkotovat zahájení letošní olympiády v Pekingu. Šéf italské diplomacie Massimo D'Alema si zase povolal čínského velvyslance, aby spolu jednali o událostech v Tibetu.

Ke kritice ze strany jednotlivých členských států se ale připojil i předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering, který v úterý vyzval evropské politiky, aby na olympiádu nejezdili, zejména ne na její slavnostní zahájení.

Podle Mezinárodní federace novinářů (IFJ) má EU požadovat od Číny, aby Tibet otevřela zahraničním novinářům. Peking podle IFJ vytvořil z provincie typické „ochranné pásmo“, aby o ní novináři nemohli informovat, a nikdo se tak nedověděl o tom, co se v Tibetu děje.

Několik stovek lidí protestovalo před čínským velvyslanectvím v Praze

Před čínským velvyslanectvím v Praze v podvečer 19. března 2008 demonstrovalo podle odhadu čtk několik stovek lidí na podporu protestů v Tibetu, které Čína násilně potlačila. Pořadatelé pražské akce požadovali, aby čínská vláda zahájila komunikaci s tibetskými exulanty, aby umožnila vstup do země médiím a odblokovala v zemi mobilní sítě a Internet.

Demonstranti rovněž vyzvali zástupce českého olympijského týmu, aby zvážili účast českých sportovců na olympiádě v Pekingu, pokud Čína odmítne navázání dialogu s představiteli tibetského exilu. „Účast představitelů na olympiádě by mohla Čína zneužít k vlastní propagandě,“ uvedli pořadatelé.

Pořadatelé přečetli dnešní vzkaz tibetského duchovního vůdce. Dalajlama ve výzvě požádal, aby byla ustavena mezinárodní komise, která by vyšetřila obvinění čínské vlády. Čína dalajlamu obvinila z podněcování protestů v Indii. „Komise, která by zahrnovala i čínské představitele, by musela navštívit Tibet i ústřední tibetskou správu v Indii,“ tlumočili dalajlamův vzkaz pořadatelé.

K podpoře dalajlámova návrhu vyzval i Václav Havel, který se shromáždění také zúčastnil. „Důležité je, aby do komise byly zahrnuty i nezávislé sdělovací prostředky,“ řekl novinářům bývalý prezident.

Björk okomentovala svůj tibetský „incident“

Islandská zpěvačka Björk se 19. března 2008 v médiích vyjádřila o výrocích na podporu Tibetu na svém nedávném koncertě v Šanghaji. Popřela, že by přijela do Číny dělat propagandu, a vyzvala Čínu, aby přehodnotila svůj postoj k otázce svobody projevu.

Na šanghajském koncertu konaném letos 2. března Björk pozměnila text písně Declare Independence (Vyhlaste nezávislost) a vsadila do něj i jméno okupovaného území, proslaveného svými buddhistickými kláštery. Na zvolání „Tibet, Tibet“ navázala Björk regulérním textem skladby „vztyčte svou vlajku“.

Místní úřady považují podporu himálajské země, násilně připojené v roce 1951 ke komunistické Číně, za provokaci. Peking se v reakci na tento „incident“ rozhodl přistupovat přísněji k zahraničním interpretům, kteří budou v zemi koncertovat.

Norská vláda ani královská rodina bojkot olympiády nepodporuje

Podle deníku Aftenposten norská vláda sice vznáší kritiku proti čínským opatřením v Tibetu, pochybuje však, že by bojkot olympiády v Pekingu mohl mít nějaký pozitivní účinek. Raymond Johansen, státní sekretář norského ministerstva zahraničí, podle deníku zdůraznil, že je patrný pozitivní trend v Číně v oblasti lidských práv. Nevěří však, že by izolace Číny nebo bojkot olympiády dalšímu pozitivnímu vývoji prospěl.

Náměstek čínského ministra zahraničí oznámil norskému velvyslanci v Pekingu, že v Tibetu byl obnoven klid. Norští úředníci však požadují povolení cesty do Lhasy, aby si tyto zprávy mohli ověřit. Velvyslanec Svein O Sæther také žádal o objasnění čínské reakce na demonstrace v Tibetu. Jak se vyjádřil norský deník Aftenposten, Čína dává přednost své přítomnosti v Tibetu jako součásti „pokojného zrovnoprávnění“ oblasti, ale většina Tibeťanů i zbytku světa se na ní dívá jako na okupaci.

Navzdory britskému princi Charlesovi, který podporuje bojkot pekingské olympiády, norská královská rodina zatím neplánuje zrušit letošní cestu do Číny. Píše to reportér Joacim Lunde z norského deníku Aftenposten.

Přestože tibetské organizace ochrany lidských práv vyvíjejí na představitele Norska, aby odmítli účast na olympiádě, nemá Aftenposten žádné zprávy o tom, že by král Harald, královna Sonja a korunní princ Håkon neměli navštívit letní hry. Potvrdil to i e-mail zaslaný deníku z královského paláce, kde se také praví, že program návštěvy ještě není stanovený. V dopise se pokrčuje slovy: „Úcta k lidským právům je důležitá, norské úřady se však s problémem vypořádají prostřednictvím pokračujícího dialogu s Číňany.“

Zatčení finské novinářky

Finsko 19. března 2008 vyzvalo čínského velvyslance v Helsinkách, aby se vyjádřil k násilí páchanému čínskými úřady v Tibetu.

Čínská policie zatkla 17. března 2008 Katri Makkonenovou, korespondentku finského rozhlasu a televize YLE. Makkonenová pobývala v Gansu, provincii s tibetským obyvatelstvem v severozápadní Číně, kde informovala o místních nepokojích. Zástupce finského ministerstva zahraničí Teija Tiilikainenová při hodinovém setkání v úterý 18. března vyjádřila čínskému velvyslanci Ma Keqingovi oficiální finský nesouhlas. Makkonenová plnila svoji novinářskou práci a jako taková by neměla být šikanována státními orgány. Tiilikainenová zdůraznila svobodu projevu a význam mediální práce v zajištění vývoje právních normy.

Tiilikainenová zároveň předala velvyslanci nótu, kde žádá o poskytování informací o událostech v Tibetu.

Samostatná účast Tibeťanů na olympiádě

Představitelka norského Tibetského výboru Chungdak Koren apelovala na královský palác, aby následoval příkladu prince Charlese. Koren řekla, že je zklamaná z reakce královské rodiny. Vyjádřila také jeho extrémní zklamání, že Mezinárodní olympijský výbor nedovolí Tibetu, aby na olympiádu vyslal vlastní delegaci sportovců. „Všechny formality jsme splnili, proto nerozumíme MOV, že nás nenechá účastnit s vlastními atlety podle stejných pravidel, jako Palestinu, Tchaj-wan a Hongkong,“ řekla Koren.

Zdroje: čtk, Aftenposten, Virtual Finland, Euractiv a další

Michael Stanovský, 19. března 2008

Bojkot olympiády

Podle předsedy Evropského parlamentu Hanse-Gerta Pötteringa je bojkot olympiády oprávněný. „Neměli bychom vylučovat možnost bojkotu olympijských her v Pekingu. Chceme úspěšné hry, ale ne za cenu kulturní genocidy páchané na Tibeťanech,“ dodal.  Předseda vyzval vrcholné představitele členských států Evropské unie k bojkotu zahajovacího ceremoniálu na olympijských hrách v Pekingu, v případě, že Čína nezmírní postup vůči demonstrantům v Tibetu.

K otázce případného bojkotu se vyjádřili i představitelé sportovního dění. Na otázku zda mlčet nebo závodit nebo mluvit o lidských právech odpovídáv exkluzivním rozhovoru pro MF DNES nejslavnější česká olympionička Věra Čáslavská: „I Mezinárodní olympijský výbor by měl Číně připomínat, že se zavázala k dodržování lidských práv,“ říká, a dodává: „Především bych se připravila tak, abych byla lepší než čínské soupeřky. Abych nemusela stát v pozoru a vzdávat hold čínské hymně. Nejlepší politikou je dobrý výkon, což ale neznamená, že bych mlčela. “

V rozhovoru dále vysvětluje, jak to je s politickým projevováním se na olympijských hrách. Sportovec má právo projevit názor, i když na hrách musí respektovat Olympijskou chartu. Ta říká, že není povolen žádný typ demonstrací politické, náboženské či rasové propagandy ve vesnici či na stadionech. Ale žádná charta nemůže nikomu bránit říct názor.

Zdroje: podle www.euractiv.cz a iDNES.cz

Michael Stanovský, 25. března 2008