Švédsko vypovědělo tři rodiny českých Romů

Švédské úřady vypověděly v květnu roku 1998 tři rodiny českých Romů, kteří v této severské zemi požádali o politický azyl. Důvody jejich žádostí shledaly instituce v největší skandinávské zemi jako nedostačující.

"Právo požádat v nouzi o azyl je jedním ze základních lidských práv a každou ze žádostí jsme posuzovali individuálně. Nakonec jsme však museli pro nedostatečné důvody všechny shodně zamítnout," uvedla v rozhovoru pro čtk k případu Agneta Johanssonová z Úřadu pro přistěhovalce v jihošvédském Malmö. Podle Johanssonové požádali čeští Romové o azyl pod vlastními jmény, s nezfalšovanou identitou. Při mnoha případech v minulosti se jiní romští žadatelé snažili své dokumenty a veškerou bližší identifikaci naopak zničit, aby je Švédové po odmítnutí azylu nemohli vykázat do země jejich původu. Příval romských uprchlíků z bývalého Československa byl nejsilnější bezprostředně po pádu komunismu v roce 1989. Většinou šlo o Romy slovenského původu. Tato vlna však skončila přibližně v roce 1992.

"Integrace Romů do švédské společnosti a do severských podmínek je velmi složitá, ostatně jako v řadě jiných zemí," uvedl k otázce romského přistěhovalectví kriminální inspektor přistěhovalecké policie v Malmö Tommy Petersson. Málo přitom podle něj záleží na tom, zda jde o Romy z Česka, Polska, Maďarska, Rumunska nebo bývalé Jugoslávie.

Hrstka československých Romů však ve Švédsku neblaze proslula před několika lety, kdy organizovala přepady a okrádání osamělých starých lidí na odlehlých jihošvédských samotách. Případ, při němž došlo dokonce k vraždě, byl později pod názvem "Vrah bez tváře" dokonce zfilmován a jeho literární detektivní předloha se stala švédskou knihou roku.

"Je pravda, že právě takový druh trestné činnosti je u nás téměř výhradně doménou Romů, protože prakticky nikdo jiný se něčemu podobnému nevěnuje," říká Tommy Petersson. "Čeští Romové však vcelku nejsou jiní než Romové z dalších evropských zemí," dodal.

V posledních pěti letech jsou ve Švédsku hromadné romské žádosti o azyl ojedinělé. Výjimky však existují. Jednou z nich mohou být Romové z Balkánu; ti však o azyl nežádali z důvodů rasového útlaku, ale kvůli zuřící válce jako všichni jejich neromští krajané.

Druhou, už rasově motivovanou výjimkou pak byli Romové polští, jejichž hromadný příjezd na sever vyprovokovala obyčejná dopravní nehoda, při níž Rom přejel neromského Poláka. Švédské úřady pak projednávaly zhruba 1000-1200 romských žádostí.

"Česká republika, Maďarsko a Polsko jsou dnes zeměmi, pro něž se u nás vžilo označení 'obnovující se demokracie', tedy zeměmi již demokratickými, jejichž systémy se nadále zdokonalují. Právě proto mohou jejich občané získávat švédský politický azyl již jen ve velmi výjimečných případech," řekl Tommy Petersson.

Tomáš Sniegoň, čtk, 12. května 1998