Internetové vydání (17. 7. – 7.12. 2009)

Aktuality a pozvánky doplňujeme průběžně, občas k nám tedy zavítejte!

Novinky, aktuální zprávy

Socialisté zvolili Rasmussena

7. prosince 2009

Staronovým předsedou Strany evropských socialistů (PES) se stal v Praze bývalý dánský premiér Poul Nyrup Rasmussen. Kongres PES se nesl ve znamení proher socialistických stran ve volbách do Evropského parlamentu… čtěte více

Klimatický summit v Kodani

7. prosince 2009

V dánské metropoli Kodani se v prosinci 2009 koná dlouho očekávaná klimatická konference, jejímž cílem je položit základy nové dohody o boji s globálním oteplováním, která by nahradila dosluhující Kjótský protokol. Účast na závěrečné fázi jednání, které se zúčastní asi stovka hlav států, nakonec přislíbil i americký prezident Barack Obama. Tlak na dosažení uspokojivého kompromisu bude tedy veliký… čtěte více

Prostitutky v Kodani zdarma

7. prosince 2009

Dánské Sdružení na obranu sexuálních pracovnic se rozhodlo oteplit ovzduší během nadcházejícího světového summitu o podnebních změnách v Kodani a nabídlo jeho delegátům služby svých asi osmdesáti členek zdarma… čtěte více

Výročí Zimní války

30. listopadu 2009

Před sedmdesáti lety, 30. listopadu 1939, napadl Sovětský svaz Finsko. Zimní válka je dost zásadní událost ve finských dějinách, kdy se (zákonitě) poražený národ může považovat za vítěze. Ale na druhou stranu se ne všichni zbavili traumatu pramenícího z této války… čtěte více

Jachtou do Skotska / 1. Plavba k moři

Nejmenší remorkér

21. října 2009

Kdo někdy byl ve Skotsku, jistě potvrdí, že tamější krajina je "silně Skandinávská" (podívejte se na mapu a zjistíte, že není od věci říkat, že pokračováním Skandinávského hřbetu jsou britské ostrovy). A také se říká, že každý Seveřan, zvláště pak Nor, je námořník. Co tyhle dvě skutečnosti spojuje – dejme tomu jachta, která míří z Prahy do Skotska. Kdo by to nechtěl zkusit také. Nic však není jednoduché… čtěte více

Vilja-Tuulia Huotarinenová: Místo ženy

11. října 2009

Překladatelka Marika Kimatraiová vybrala ze sbírky Místo ženy finské básnířky Viljy-Tuulie Huotarinenové takové básně, které by měly být lehce srozumitelné nejen znalcům zákonitostí finské literatury, ale i ostatním čtenářům. Snad si tvorba básnířky Huotarinenové získá své příznivce i u nás… čtěte více

Skandinávské stopy na výstavách v Praze

výstava Cesta života Rabiho Löwa

V Císařské konírně na výstavě pořádané Správou Pražského hradu a Židovským muzeem v Praze k 400. výročí úmrtí pod názvem Cesta života Rabiho Löwa (do 8. listopadu 2009) se na jednom panelu můžeme dočíst: „Podle pověsti měl v domě Rabiho Löwa v Široké ulici čp. 9/V navštívit v doprovodu dánského astrologa Tychona Brahe sám císař Rudolf II.“

další info: www.radio.cz / www.jewishmuseum.cz

V Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze probíhala do 28. září 2009 výstava Návraty paměti – Příběhy majetku obětí holocaustu. Na dokumentační výstavě byly prezentovány některé identifikované předměty ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea, doplněné o exponáty z dalších institucí. Mezi exponáty byl vystaven i pohár z čirého skla s portrétem švédského krále Karla XII. a výjevem z bitvy u Narvy (vyrobený kolem roku 1700). Pohár patřil rodině Salomon Salamonowicze. Karla XII. lze také najít na kameji, která je ve sbírkách zámku Kynžvart. Dále byla vystavena plastika – biskvit múzy Erato (vyrobená v 1. polovině 19. století v Kodani). Patřila deportované Otýlii Reinischové.

Arnošta Vieweghová, 1. září 2009

Skandinávské stopy na výstavě v Novém Hrozenkově

Památník Antonína Strnadla

Ve valašském Novém Hrozenkově, v Památníku Antonína Strnadla, vystavoval své dílo Jan Jaroš (*1921). Rodák z Hranic na Moravě, absolvent fakulty lesního inženýrství v Brně a středoškolský profesor na Střední lesnické škole v Hranicích, ale hlavně krajinář. Stěžejní malířskou dominantu tvoří Valašsko a Beskydy, les a voda.
Věnoval se krajinomalbě, zejména lesním interiérům, zvláštní pozornost věnoval krajině Valašska. Jen občas namaloval zátiší nebo portrét. Vystavoval v Hranicích, Vsetíně a v Olomouci, zúčastnil se výstavy Výtvarníci Valašska ve Velkých Karlovicích. Vydavatelství Margaret ve Zlíně vydalo v roce 1997 jeho monografii.
V osmdesátých letech podnikl studijní cesty do Skandinávie, kde vznikla řada obrazů severské krajiny. Kromě motivů ze Švédska vytvořil pestrou škálu západního pobřeží Norska a jeho fjordů.

Arnošta Vieweghová, ms, 9. října 2009

Skandinávská stopa v Moravské galerii Brno

z výstavy Sběratelé a mecenáši V.
malíř a sochař Eduard Sykora

V kabinetu Místodržitelského paláce Moravské galerie proběhla od 29. května do 30. srpna 2009 výstava Sběratelé a mecenáši V. – malíř a sochař Eduard Sykora. Autor patřil k méně známým moravským sběratelům a mecenášům, jeho sbírka rytin, převážně italské renesance, kterou budoval přes dvacet let, obsahuje na dva tisíce grafických listů. Po umělcově smrti se stala součástí sbírky Moravské galerie. Eduarda Sykoru, rodáka z Moravce u Velkého Meziříčí, podporovala na studiích princezna Luisa Bádenská, manželka Gustava prince Vasy, syna svrženého švédského krále Gustava IV. Adolfa. V letech 1830–1844 vlastnili hrad Veveří u Brna. Po rozvodu Luisa zakoupila panství Moravec, Mitrov a část obce Strážek, kde žila se svojí dcerou princeznou Karolou, pozdější saskou královnou. Karola v roce 1879 zřídila na Moravci na počest své matky charitativní Luisin dům. Odtud je i sochařský portrét královny Karoly (1833–1907), který je vystaven v Místodržitelském paláci.

Další informace: www.alternativatv.cz / www.alternativatv.cz
Arnošta Vieweghová, 1. září 2009

Česká stopa ve Stockholmu

busta maršála Jana Radeckého

Na podzimní výstavě v Národním muzeu ve Stockholmu Arbete pågår: Museum i nytt ljus (Muzeum v novém světle) mezi vystavenými exponáty je pod číslem 48 busta maršála Jana Radeckého (viz foto) z Radče od Johana von Halbiga (1814–1882). Radecký se narodil 2. listopadu 1766 v Třebnici u Sedlčan. Úspěšnou vojenskou kariérou a řadou vyznamenání se stal jednou z nejpopulárnějších osobností habsburské monarchie. Pochovaný je v rakouském parku Heldenberg ve společnosti dalších slavných vojevůdce.
Číslo 10 patří švédskému králi Gustavu IV. Adolfovi od Johana Tobiase Sergela. Král po svržení musel opustit Švédsko a putoval Evropou. V roce 1837 zemřel ve švýcarském Sankt Gallen. Po pohřbu byla rakev s ostatky převezena na zeměpanský hrad Veveří u Brna, který vlastnil jeho syn Gustav princ Vasa. Po složitém jednání byl švédský král na 8 let pohřben ve výklenku předsíně pod schody kaple Matky Boží u hradu. V roce 1845 vyvrcholili několikaleté spory mezi katolickou konzistoří a vrchnostenskou správou hradu a ostatky krále byly převezeny do rodinné hrobky v Oldenburgu.
Exponát číslo 31 představuje Anderse Zorna. Malíř, módní portrétista a autor muzea lidového umění, spojeného s expozicí vlastních obrazů v Mora, v roce 1907 doprovázel na soukromé cestě po Evropě krále Gustava V. V Praze byli ubytování v hotelu Modrá hvězda.

Další informace: www.nationalmuseum.se
Arnošta Vieweghová, 1. září 2009

Skandinávské stopy na zámcích, výstavách a v muzeích Moravy

Muzeum Valtice
V místním muzeu ve Valticích jsou vystaveny portréty slavných návštěvníků. Visí zde i jeden nezvaný návštěvník – švédský generál Lennart Torstensson, který se svými vojsky obléhal Valtice v roce 1645, když postupoval od Vídně, jejíž obléhání odložil, na Brno. Průchod trval od března do října.

Zámek Strážnice
Na schodišti zámku ve Strážnici je portrétní galerie od neznámých autorů. Mezi nimi je i portrét švédského krále Gustava Adolfa II. (1594–1632) a jeho bratra – polského krále Vladislava IV. Vasy (králem 1632–1648). Ve dvou místnostech prohlídkového okruhu jsou dva rodokmeny majitelů zámku rodu Magnis. Rod prapůvodně pocházel ze Švédska, kde jeho příslušníci žili na uppsalském biskupství. V 15. století odešel Johannes Magnis do Říma, na Moravu přišel v 16. století. Český stav svobodných pánů získali v roce 1622, český hraběcí stav v roce 1635. Hlavním sídlem rodu se až do konce druhé světové války stala Strážnice.

Zámek Buchlovice
Vasův portrét lze také spatřit na zámku v Buchlovicích na mědirytu Lucase Killiana.

Arnošta Vieweghová, 1. září 2009

Libanonský Švéd odsouzen na doživotí

Švédský občan libanonského původu Oussama Kassir, jehož Česko v roce 2007 vydalo do USA, byl dnes federálním soudem v New Yorku odsouzen na doživotí kvůli činnosti podporující terorismus… více

Skandinávský dům na podzim v novém

Od podzimu se otevře Skandinávský dům všem příznivcům na nové adrese. Sídlo organizace a knihovna jsou od září k nalezení v Dejvické 3 na Praze 6 nedaleko stanice Hradčanská. Otevírací doba bude upřesněna v průběhu září na stránkách Skandinávského domu. více

V září budou realizovány tři filmové minifestivaly (podrobnosti naleznete prostřednictvím odkazu v levém sloupci).

V pražském kině Atlas (Sokolovská 1, Praha 8) se od pondělí 21. 9. do středy 29. 9. uskuteční miniblok dánského filmu. Téma přehlídky zní: Dánské režisérky – před Dogmatem a po něm.

Skandinávský filmový blok, který se uskuteční ve stejném termínu od 21. 9. do 29. 9. v brněnském kině Art (Cihlářská 19), bude dvojnásobně větší než jeho pražský sourozenec.

Ve spolupráci s knihovnou K3 v Bohumíně proběhne Skandinávská noc, během níž se bude promítat švédské drama Darling finský film Joki a islandská komedie Astrópía – změň pravidla hry. Skandinávská noc začíná v pátek 18. 9. od 17.00.

loď Arctic Sea

Česká stanice v Antarktidě

Hynek Adámek a Vlastimil Žán
při natáčení v Reykjavíku

loď Arctic Sea

Severské energetické certifikáty…

Ministři energetiky Švédska a Norska oznámili, že se 7. září 2009 jejich země dohodly na vytvoření společného trhu s certifikáty pro zelenou energii… více

Zmizení lodi Arctic Sea – nové informace

Podle zprávy ČTK z 25. srpna 2009 se v ruských médiích množí podezření, že loď zřejmě pašovala zbraně. Rusové však oficiálně dávají od případného kontrabandu ruce pryč. více

Česko a Argentina při výzkumu Antarktidy

Česko a Argentina chtějí zlepšit spolupráci při výzkumu Antarktidy. Ministerstvo školství chystá v tomto smyslu mezinárodní dohodu… více

Česká vědecká stanice v Antarktidě už naplno pracuje

Polární stanice Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě oficiálně zahájila svoji práci v roce 2007. Slouží především vědeckým účelům – výzkumu v oblasti klimatologie, geologie, hydrologie, chemie, botaniky a zoologie… více

Na záchod v Malmö jen s mobilem?

Veřejné záchodky ve švédském městě Malmö, které se dají otevřít jen díky textovým zprávám SMS, se staly případem pro švédské ochránce osobních údajů. Příslušný úřad podle deníku Sydsvenska Dagbladet chce po správě města vědět, jak dlouho se budou telefonní čísla uživatelů toalet uchovávat a kdo všechno k údajům o používání WC má přístup. Uvedla to agentura APA… více

Úúúúžasné fotografie z Norska

Po internetu a v e-mailech občas kolují zajímavé galerie až téměř kýčovitých obrázku severských krajin, převážně norských. Neříkám, že je to bůhvíjaké umění (spíš je umění "vyčekat" ten správný okamžik). Ovšem na druhou stranu sama příroda je dost kýčovitá už od přirození. Tak se koukejte a zbytečně nad tím nemudrujte…
celá fotogalerie Amazing Norway

Island na obrazovkách České televize

Kameraman a režisér Vlastimil Žán připravil pro cyklus cestopisných dokumentů České televize „Na cestě po…“ dva díly věnované Islandu. Říká se, že na Islandu vlastně nemají počasí, ale pouze jeho ukázky. A když se vám ukázka nelíbí, stačí jen chvíli počkat…
více o pořadu
celá fotogalerie

Česká televize opakuje Svět podle Thora Heyerdahla

Neznámá Země – Svět podle Thora Heyerdahla – seriál režiséra Petra Horkého. Po stopách objevitelských cest legendárního vědce a cestovatele… více

Zmizení lodi Arctic Sea obestřeno tajemstvím

Ani nadále není jasné, proč před téměř třemi týdny zmizela nákladní loď Arctic Sea. Ale loď byla objevena a posádka zachráněna… více

Hlavní cenu FFF Karlovy Vary získaly švédské Šrámy

Hlavní cenu mezinárodní poroty na šestém ročníku festivalu studentských filmů a debutů Fresh Film Fest (FFF) Karlovy Vary získal snímek Skrapsår (Šrámy) mladé švédské režisérky Gabriely Pichlerové… více

Norský ropný fond má procento akcií světa

Norský státní fond, který investuje příjmy z prodeje ropy, tvrdí, že ovládl jedno procento všech akcií, které se obchodují na světových burzách… více

Expedice Severských listů 2009

I v letošním roce jsme vyrážíme na expedici do finského Laponska. Letošní výprava je však možná trošku drsnější – první, nejnáročnější část, bude přechod divočiny Vätsäri. To je končina mezi jezerem Inari a rusko-finskými hranicemi, pokrčuje pak na sever k Sevettijärvi a finsko-norským hranicím…
čtěte podrobnosti a sledujte online zpravodajství…

Finská zpěvačka Turunenová roztleskala davy

Zpěvačka Tarja Turunenová označovaná jako „finská královna metalu“ byla největší hvězdou prvního dne 17. ročníku hudebního festivalu Benátská noc… více

Islandský parlament se vyslovil pro členství v EU

Islandský parlament se dnes těsnou většinou vyslovil pro to, aby se země, kterou tvrdě zasáhla současná finanční a ekonomická krize, ucházela o vstup do Evropské unie. Informovaly o tom tiskové agentury.
Pro návrh sociálnědemokratické premiérky Jóhanny Sigurdardóttir hlasovalo 33 z 63 poslanců, 28 se vyslovilo proti návrhu, dva zákonodárci se zdrželi. Konzervativní opozici se nepodařilo prosadit, aby o tom, zda Island bude o členství v Evropské unii usilovat, rozhodli nejdříve voliči v referendu.

„Jde zřejmě o nejdůležitější hlasování v dějinách našeho parlamentu od založení republiky,“ řekla premiérka, která chce oficiálně požádat o vstup do EU 27. července 2009 při schůzce ministrů zahraničí sedmadvacítky. Islandská politička považuje členství své země v evropském bloku za jedinou možnost, jak dlouhodobě stabilizovat islandské hospodářství, které tvrdě postihla světová finanční krize.

Přijetí Islandu do unie by se mohlo uskutečnit relativně rychle, hovoří se o letech 2011 či 2012. Zelenou vstupu své země do Evropské unie ale musejí nakonec dát i islandští voliči. Island je od roku 1994 členem takzvaného Evropského hospodářského prostoru (EHP). Toto uskupení, jež sdružuje země EU a kromě Islandu též Lichtenštejnsko a Norsko, totiž mezi svými členy uplatňuje volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Ovšem další rozšíření unie však závisí i na ratifikaci lisabonské smlouvy, či přijetí jiné úpravy základních smluv EU, neboť současná niceská Smlouva o EU počítá maximálně s 27 členy unie. Švédsko se již nechalo slyšet, že věří v zahájení přístupových rozhovorů s Islandem během svého nynějšího půlročního předsednictví unie.

Až do loňska byla podpora vstupu do EU na Islandu nízká. Nicméně kolaps tamního bankovního sektoru podkopal důvěru lidí v islandský bankovní systém. Islandská koruna se propadla, nezaměstnanost a inflace prudce vzrostly. Reykjavík musel požádat Mezinárodní měnový fond o pomoc až ve výši 10 miliard dolarů. Krize také otřásla pověstí této země coby ostrova stability a klidu. Díky členství v centrálně řízené eurozóně by Island získal silnou měnu, jež by mu umožnila hospodářskou obnovu.

Největší překážkou přístupových rozhovorů bude islandský rybářský průmysl, jehož produkty představovaly loni asi 37 procent exportu země a který je pro Islanďany velmi citlivou otázkou národní identity. Jde o jeden z mála sektorů, jež přežily otřes, který loni zažila islandská ekonomika. Unijní rybolovná politika stanoví mimo jiné pro každou členskou zemi roční kvóty a má přísná pravidla pro rybářské náčiní a praktiky.

Svá moře – bohatá zejména na tresky a sledě – si Island pečlivě střeží (v 50. a 70. letech minulého století vedl dokonce s Británií „tresčí války“). Unijní rybolovná politika stanoví mimo jiné pro každou členskou zemi roční kvóty či přísná pravidla pro rybářské náčiní a praktiky. Island by také se vstupem do EU musel zpřístupnit část svých vod zemím unie a Brusel by zřejmě omezil i lov velryb a tuleňů.

Island podal přihlášku do EU

Islandský parlament schválil mandát vlády k podání přihlášky ke vstupu do EU a zahájení přístupových jednání 16. července 2009 těsnou většinou 33 ku 28 hlasů. Díky tomu mohl islandský ministr zahraničí Ossur Skarphedinsson 23. července 2009 předat oficiální přihlášku do EU Carlu Bildtovi, ministrovi zahraničí Švédska, které nyní Unii předsedá. Přihlášku musí schválit členské státy EU a nakonec se k ní budou vyjadřovat islandští občané v referendu. Carl Bildt možné islandské členství v Unii uvítal a řekl, že vstup této ostrovní země do Unie posílí její severní dimenzi.

Někteří analytici soudí, že Island by mohl do EU vstoupit dříve než Chorvatsko, jehož vstup brzdí územní spor se Slovinskem. Arni Thor Sigurdsson, předseda výboru pro evropské otázky islandského parlamentu, agentuře Reuters ale řekl, že Island nebude připraven na členství dříve než v roce 2013.

Bankovnictví a rybolov jako možná jablka sváru

Očekává se, že přístupové rozhovory s Islandem budou velmi krátké. Island je totiž s Unií již poměrně těsně spjatý. Je členem Evropského hospodářského prostoru a Schengenského prostoru. Také švédský ministr zahraničí řekl, že počet kapitol přístupových jednání bude nižší, než je obvyklé. Islandský ministr zahraničí však včera dodal: „Hodně lidí je přesvědčeno, že jednání budou velmi rychlá. Tím si nejsem jistý. Mohou být velmi obtížná.“ Připomněl tak citlivou oblast, které se jednání dotknou – rybářský průmysl.

Islandská cesta do EU však nebude jednoduchá. Nizozemský ministr zahraničí Maxime Verhagen v nedávné době totiž prohlásil, že jeho země bude vstup severoevropského ostrova do EU blokovat, pakliže se Reykjavík nepostará o odškodnění Nizozemců, kteří utrpěli bankrotem islandské banky Icesave.

Záležitostí by se měla ve svém vyjádření zabývat i Evropská komise. Podle sdělení z diplomatických zdrojů, které má EurActiv k dispozici, by Nizozemsko ani Velká Británie, jejíž občané byly krachem banky rovněž zasaženi, neměly v této fázi jednání proti Islandu vystupovat.

Další překážku by mohla představovat otázka rybolovu, která by podle diplomatů mohla Islandu cestu do EU velmi znepříjemnit. Je totiž známo, že Island nesouhlasí s nastavením společné evropské rybolovné politiky. Rybolov představuje téměř polovinu islandského vývozu a tvoří 10% jeho HDP. EU má pro každou zemi stanovené rybolovné kvóty a není jasné, jak se s nimi vypořádá Island, kde právě pouze rybářský průmysl nebyl výrazněji zasažen hospodářskou krizí.

podle čtk, euractiv.cz – 13., 16., 24., 27. července 2009

čtěte dále Rybáře by měly hlídat kamery
Island nevidí důvody pro vstup do EU
EU otevírá dveře Islandu

fotografie bez uvedených autorů pocházejí většinou z archivu