Midsommar ve Švédsku

Slavnosti letního slunovratu Midsommar mají svůj původ v pohanském svátku Lugnasad zasvěcenému bohyni slunce a plodnosti. Jeho hlavní náplní byly různé magické obřady. Ohně, které o svátku Slunovratu planou mají symbolizovat vítězství světla nad temnotou a zlými duchy a protože od slunovratu se den začne i nezadržitelně zkracovat, jsou i symbolickou pomocí Slunci a jeho „ubývající“ energii.

Lugnasad v našich zemích dnes zažívá obrodu, slaví jej řada keltských klubů a sdružení.

Midsommar se původně slavil v den skutečného slunovratu, kdy Slunce vystoupá nejvýše na obzor a den je nejdelší (21. června). Dnes je datum oslav ve většině skandinávských zemí pohyblivé. Obvykle připadá na termín mezi 20. a 26. červnem.

V té době se po celém Švédsku shromažďují lidé na prostranstvích a v přírodě. Hlavní událostí oslav je vztyčování vysokého stožáru Midsommarstang. Vyzdobení této vzdálené obdoby naší májky se různí podle krajových zvyklostí. Stožár bývá nejčastěji ověnčený listy a květinami. Po jeho vztyčení se všichni lidé chytí za ruce a za doprovodu houslí a harmoniky tančí kolové tance, jako polskas nebo hambos.

Celé prostranství je vyzdobené květinami. Květinové věnce zdobí hlavy žen i dětí, krásně nazdobená je i sváteční tabule. Obytné domy, stáje a branky zase dekorují listy nejrůznějších stromů. Obecně se věří, že tyto listy chrání obyvatele domu před zlými nemocemi a zlými duchy. Pokud se prý listy přidají do krmení ovcím, jsou zdravé celý následující rok. Říká se, že tři větvičky jeřábu utržené noc před Midsommarem a zavěšené na strop chléva ochrání dobytek před všemi nemocemi.

Sbírání květin a bylin o Svatojánské noci, tedy noc před Midsommarem, má vůbec zvláštní význam. S tím spojené pověry známe i u nás: dívka může ve snu spatřit svého budoucího manžela, pokud si dá pod polštář devatero (někdy také sedmero) kvítí natrhaného tuto noc. V některých regionech musí být při sběru kvítí nahá.

Magické úkony spojené s láskou jsou při Midsommaru jedny z nejdůležitějších. Existuje mnoho rituálů, které umožňují potkat svého vyvoleného nebo vyvolenou či získat si jeho přízeň. Jedno švédské přísloví přeložené volně do češtiny říká, že Svatojánská noc nebývá dlouhá, ale rozkvétá během ní mnoho kolébek. Není proto divu, že Midsommar je také velkou oslavou rodiny. Všichni její členové se scházejí a pořádají pikniky v přírodě nebo třeba na zahradě. Mnoho lidí uzavírá tento den sňatek či křtí své děti. O Svatojánské noci můžete nahlédnout i do budoucnosti. Stačí, když si v předvečer svátku sednete pod starou jabloň a prý před sebou uvidíte celý budoucí rok.

Součástí oslav je i tradiční jídlo. Midsommaru se někdy také říká „oslavy Slunce, nakládaných ryb a šnapsu“. Nakládaní sledi (sill), masové kuličky (köttbullar) a všemožné saláty nechybí na žádném slavnostně nazdobeném švédském stole. Základem jsou vždy nakládané ryby často rafinovaných chutí – Švédové přidávají do nálevu cukr a různé koření, jako třeba hřebíček či anýz. Masové kuličky se zase podávají v kombinaci s džemem, přílohou jsou vařené brambory s koprem.

Na závěr přicházejí jahody v mnoha podobách – na koláči, dortu nebo čerstvé se smetanou.

Děti obvykle pijí limonádu, zatímco dospělí si dopřávají pivo a schnapps – různé druhy tvrdého alkoholu. Součástí tradice je zpívání „dribling songs“, veselého popěvku předtím, než si společnost zavdá z malých skleniček.

pd, 30. června 2007
kráceno podle internetového blogu rikke-maren