Islandský vulkán Grímsvötn opět hrozí

Island se nachází na rozhraní severoamerické
a euroasijské litosférické desky nad místem
zvaným horká skvrna, kde magma vystupuje na
povrch a obě desky od sebe odsouvá. Většina
povrchu je tvořena sopečnými horninami.
repro gnosis9.net

Ledovec Vatnajökull překrývá sopky Bárðarbungu
a Grímsvötn. V minulých letech se puklinovou
erupcí naplnilo jezero Grímsvötn pod ledovcem.
Po tzv. jökulhlaupu („prasknutí“ ledovce)
nastala povodeň, která poničila silnici.
repro answersingenesis.org
 
Fotografie z erupce Grímsvötnu
foto Ragnar Axelsson, 1998

Islandští geologové počítají s novou erupcí islandské ledovcové sopky Grímsvötn. V posledních dnech totiž vědci v oblasti ledovce Vatnajökull na jihovýchodě Islandu zaznamenali několik nápadných otřesů země a zesílený výron roztavené vody zpod ledového příkrovu, údajně příznaky blížící se erupce.

Vulkanolog Páll Einarsson z Islandské univerzity v pondělí 1. listopadu 2010 označil pravděpodobnost erupce za „velmi vysokou.“ Podle Einarssona se pozorované otřesy a tání vody silně podobají obdobným geofyzikálním událostem, které provázely zatím poslední výbuch Grímsvötnu v roce 2004.

„Průtok řeky Gigjukvisl momentálně dělá 140 kubických metrů za vteřinu, což je dvakrát více než normální průtok,“ řekl Gunnar Sigurdsson z islandského meteorologického úřadu. Předpověděl, že se v příštích dnech průtok zvýší.

Geofyzik Gunnar Guðmundsson z islandského geofyzikálního ústavu naopak tvrdí, že podzemní otřesy ještě erupci nesignalizují. Guðmundsson sice varoval, že „ze sopečného jezera pod ledovcem vytéká enormní množství vody, zatim však nic nenaznačuje podzemné otřesy, které by signalizovaly výbuch sopky. To se však může v najbližších dnech či měsících změnit – nebo také nemusí,“ dodal.

Grímsvötn je všeobecně považován za nepříliš nebezpečný vulkán právě díky pravidelnosti své činnosti. V poslední době vybuchl v letech 1993, 1995, 1998 a 2004. Poslední erupce trvala jen pět dní na začátku listopadu 2004, ale způsobila záplavy a poničila hlavní silnici č. 1, která vede mezi Vatnajökullem a mořským pobřežím. Erupce řady islandských sopek (a Grímsvötn je jejich typickým zástupcem) totiž probíhají pod ledem. Když teplo roztaví dostatečné množství ledu, vyvolá to tlak a následně vyteče obrovského množství vody z jezera. Poslední erupce Grímsvötnu také způsobila výpadky v islandském i zaoceánském leteckém provozu, i když zdaleka ne takové, jako letošní dubnová erupce Eyjafjallajökullu.

Na Islandu je asi 30 aktivních sopek; to však neznamená, že jsou všechny neustále v činnosti, ale pravidelně v kratších či delších intervalech se probouzejí. Na probouzející se činnost upozorňují poměrně dlouho předem seizmickými otřesy, takže je Islanďané nepovažují za akutní nebezpečí a naučili se vedle nich žít. Na řadu z nich vedou i turistické stezky – oblíbená je oblast Krafly, ale i na Heklu dnes vede víceméně značená cesta.

podle gnosis9.net, 17. dubna 2010