V grónském ledu přežil prehistorický virus

Tobacco leaf infected with
Tobacco mosaic virus.
(Courtesy J .P. Krausz) apsnet.org

Tomato mosaic virus (ToMV)
on tomato showing infected foliage.
(Courtesy APS) apsnet.org

Nonuniform fruit color (right).
(Courtesy APS) apsnet.org

Na zemských pólech mohou být zakonzervovány i viry, které by znamenaly pro člověka velké nebezpečí. Ničivé epidemie by pravděpodobně vypukly poté, co by se kvůli oteplování uvolnily do ovzduší viry ukryté statisíce let v polárním ledu.

Vědci ze Syrakuské univerzity v New Yorku navrtali kvůli výzkumu věčný grónský led a vyzvedli z něho část, jejíž horní vrstva byla stará téměř 140 tisíc let. Když Tom Starmer o několik dní později vzácný materiál se svými kolegy analyzoval, učinili Američané šokující objev: narazili na 15 životaschopných kmenů viru tomatové mozaiky, pocházejících z dávných dob.

Šlo o nebezpečné viry působící takzvanou mozaiku rajčat. Jiní američtí vědci takové viry už před časem našli v mracích. Virus po tisíciletí spící v ledu se může dostat do ovzduší nebo do vody při oteplení. Hrozí pak nebezpečí, že se virus začne šířit a svět bude zakonzervovanou nákazou znovu ohrožen. Nemusí jít jen o virus ohrožující rostliny – co kdyby se probudily viry dávné chřipky, neštovic nebo dětské obrny?

Nebývá snad zdrojem některých periodicky propukajících epidemií právě ledovec? Můžeme onemocnět vinou viru, který ožije po mnoha tisíciletích?

Američané teď chtějí hledat viry v Antarktidě, kde lze najít led starý dokonce 400 000 let.

Podle odborníků je totiž pravděpodobné, že nalezené viry tomatové mozaiky – tomato mosaic tobamovirus (ToMV) – jsou stále infekční. Tento virus napadající rostliny je totiž podle nich velmi odolný díky pevnému proteinovému obalu. Nemoc se po jeho napadení projevuje mozaikovou strukturou na listech. Podle odhadů 150 000 až 500 000 let starý virus tomatové mozaiky našli vědci před nedávnem již v zemské atmosféře – v mracích a v mlze. Proto se horečně pustili do dalšího výzkumu. Předpokládali totiž, že jedinou možností, jak mohl přežít statisíce let, bylo jeho zakonzervování v ledových masách u jednoho ze zemských pólů.

Šance na přežití existuje

Nález tohoto viru znamená, že v polárním ledu by mohly být zakonzervovány i jiné druhy virů. „Nevíme, jak vysoká je šance na přežití v těchto extrémních podmínkách, ale že je to možné, víme jistě,“ říká Starmer. Vědci ze Syrakuské univerzity chtějí svá další hledání prehistorických virů přesunout do Antarktidy, kde se nachází led starý až 400 tisíc let.

Katastrofický scénář je podle odborníků načrtnut: globální oteplování způsobuje tání ledovců na pólech a vrací do ovzduší nebezpečné viry z pravěku. Ty mohou pro člověka znamenat mnohem větší nebezpečí než jejich dnešní formy, protože lidé proti nim nemají obranné látky.

Například statisíce let staré viry chřipky, dětské obrny či neštovic by tak mohly mít úplně jiné vlastnosti než jejich současné mutace. Pokud by se tedy viry dostaly do atmosféry, pravděpodobně by se rychle rozšířily po celé zeměkouli. "Jestliže tyto viry ležely zakonzervovány statisíce let v ledu a jejich obvyklí hostitelé s nimi nebyli tak dlouhou dobu v kontaktu, nebudou si s nimi již vědět rady a propukne obrovská epidemie," tvrdí virolog Alvin Smith z Oregonské státní univerzity.

Objasnění nevysvětlitelného úkazu

Nález zmrzlých virů má však ještě jeden význam. Mohl by totiž objasnit dosud nevysvětlitelný úkaz posledních dvaceti let, kdy se na různých místech naší planety náhle objevují neznámé viry či jejich neznámé kmeny. Podle Smithe se prostě uvolňují z Arktidy či Antarktidy při tání polárních ledů. Pokud se tedy všechny tyto hypotézy podaří potvrdit, bude se muset uznávaná evoluční teorie virů úplně celá přepracovat. Dnešní virové kmeny by totiž mohly být směsicí „vysoce vyvinutých“ virů a kmenů z prehistorických dob.

Vesmír 10/1999, LN, 6. září 1999