Rychle se pohybující ledovec v Grónsku

Velký ledovec u Uummannaqemu

Ledovec jsou skoro všude

Badatelé pronikají do ledovce
foto Greenland Guide

Praktická cvičení studentů na kodaňské univerzitě přispěla k odhalení "sprintujícího" ledovce

Geografové z univerzity v Kodani Niels Nielsen a Ole Humlum si zajímavého ledového útvaru všimli před několika týdny, když podnikali se svými studenty cestu na grónský ostrov Qeqertarsuaq v zálivu na západním pobřeží asi 175 kilometrů severně od hlavního grónského města Nuuk.

Nevěřili vlastním očím: objevili "sprintující ledovec", který se za jeden den posune až o 30 metrů. Jsou sice ledovce, které by s tím na Qeqertarsuaq byly schopny udržet tempo, ale v Arktidě je jich jen velmi malé množství, a nikdy ani zdaleka nedosahují takové velikosti. Většina ledových hor však tuto vzdálenost nepřekoná ani za celý rok.

Zjistili, že 350 metrů vysoká masa ledu se od jejich poslední návštěvy před čtyřmi lety posunula údolím dolů o deset kilometrů. Po prozkoumání satelitních snímků okolní krajiny se ukázalo, že tento až deset kilometrů dlouhý ledovec během některých dnů "uběhl" až 30 metrů. Pro odborníky je dodnes hádankou, proč ledovce postupují někdy tak rychle. Mají na to několik teorií.

Dánský geograf Niels Nielsen to vysvětluje následovně. Rychlost ledového pole je obvykle závislá na množství sněhu, který na horskou stěnu napadne. Ten zmrzne, přemění se v led a sesune se dolů, čímž vytvoří ledovec. Jeho postupným klesáním do nižších poloh pak stoupá teplota a led na jeho vrcholu taje. Někdy ale napadne větší množství nového sněhu než odtékající vody. Hmotnostní rozdíly těchto dvou faktorů rozhodují o tom, zda se bude ledovec pohybovat směrem dopředu či dozadu. Tajemství jeho rychlosti však leží ještě někde jinde. Podle jedné teorie prosakuje tající voda z vrcholu pod ledovou masu. Voda v podstatě vytvoří pod ledovcem kluziště a ten tak klesá po svahu dolů. Druhá teorie tvrdí, že tlak a teplota v takovém případě přilepí ledovec pevně k zemi. Podle třetí skupiny vědců jsou za pohyb ledových objektů zodpovědné rostoucí změny klimatu, jako například skleníkový efekt.

Led tvoří přibližně 10 %zemského povrchu, v Grónsku pak více než 80 % – 720 milionů čtverečních kilometrů z 880 je zde pokryto ledem.

Pavel Dobrovský, zkráceno podle LN, 10. srpna 1999