Toto je automatický překlad z češtiny (Google Translator). Může být i komický.
Všechny reference, diskuse, chat, formuláře, odkazy a další webové funkce nemusí vždy dobře fungovat.

           

Bobr evropský (Castor Fiber)

BOBR (Castor Fiber)
kresba Vil. Kuhnert, Brehmův život zvířat

U nás se převážně vyskytující bobr evropský si většinou hloubí v břehu noru, která ústí pod vodou, ale podobně jako jeho příbuzný kanadský bobr buduje i bobří hrady a staví hráze. Je však pravda, že se s těmito stavbami setkáte spíše v Polsku či Skandinávii, kde je bobr rozšířenější zvláště na menších tocích.

Na místě, kde se nora začne propadat, vrší bobři větve. Vzniklou kupu větví nazývanou bobřím hradem zpevňují blátem a suchou travou. Vnitřek hradu bobři udržují v čistotě, vystýlají jej drobnými větvičkami, které občas vyměňují.

Bobr evropský (Castor fiber) a bobr kanadský (Castor canadensis) jsou po jihoamerické kapybaře druhými největšími hlodavci světa. Dospělá zvířata váží až 30 kg. Evropský druh je rozšířen od severní hranice lesa až po subtropické oblasti jižní Francie. Má zavalité tělo, plochý, téměř lysý ocas a částečně protistojný pátý prst na přední končetině, což mu umožňuje podobně jako člověku uchopovat předměty, v jeho případě hlavně větve. Je dobře přizpůsoben životu ve vodě - má uzavíratelné nozdry i uši, zvláště na zadních končetinách dobře vyvinuté plovací blány. Jeden ze dvou párů žláz u kořene ocasu produkuje tukovou hmotu sloužící k impregnaci srsti, druhý (castoreum) výměšek pachově označující teritorium.

Živí se jak bylinami, tak lýkem a větvičkami různých stromů, jež si na zimu opatřuje do zásoby. Nejvíce mu chutnají topol a vrba, ale nevyhýbá se ani jiným druhům. Mláďatům, která byla v umělém chovu v Polsku krmena větvičkami jabloně, zachutnalo její dřevo tak, že se po vypuštění do přírody chodila krmit do ovocných sadů a zahrad. Bobr nepohrdne ani řepou nebo kukuřicí, které chodí krást na blízká pole. Dokáže porazit jakýkoli strom včetně jehličnanů, nerozhoduje ani síla kmene. Je pro něj samozřejmě pohodlnější kácet tenké, mladé stromky, nezastaví se však ani před velikánem majícím metr v průměru. Z padlého stromu okusuje tenké větvičky, ke kterým by se jinak nedostal. Místo, v němž bobr strom překousal, mívá typický tvar přesýpacích hodin a jsou na něm patrné otisky zubů ostrých jako řezbářská dláta.

Kácením stromů si bobr opatřuje i stavební materiál pro své okázalé architektonické projekty. V našich představách je neodmyslitelně spjat se stavbou hrází a obytných hradů. Obojí však buduje pouze tehdy, je-li to nutné. Hrad nenajdete tam, kde si bobr může zařídit pohodlný byteček v podzemí.

Od roku 1988 je prokázáno trvalé osídlení na jižní Moravě. Bobři se šíří na naše území hned z několika směrů a jejich populace neustále roste. Pronikají od severu z Polska, od jihu z Rakouska, od západu z Bavorska a podél Labe. Pouze labští bobři jsou potomky původních zvířat, která se v malém počtu na německém území udržela i v nejkrizovějším období počátku 20. století. Za šíření všech ostatních vděčíme ochranářským snahám sousedních států, které na svém území bobry vysazovaly. Také u nás odborníci, kteří si sami v žertu říkají "bobrologové", v průběhu 90. let do Litovelského Pomoraví a bývalého vojenského prostoru Libavá opakovaně vysadili celkem 26 bobrů pocházejících ze severního Polska a z Litvy. Rychlost šíření bobra je dána tím, že zde zatím nachází dostatek vhodných míst ke kolonizaci. Těší se přísné ochraně a kromě pytláků u nás vlastně nemá predátora. Navíc to není žádný rozmazlenec. Líbí se mu jak v naprosté divočině lužních lesů, tak v blízkosti lidských obydlí. V Děčíně se usadil pár metrů od hlavního silničního tahu, v Břeclavi žil jistou dobu přímo ve městě, jinde si vybral návesní rybník.

ms - zdroj: internetový článek Návrat malých dřevorubců ze serveru iabc.cz (který bohužel již neexistuje)

Severské listy • redakce: Dřenice 51, CZ 53701 Chrudim • infoseverskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2012

ISSN 1804-8552

Last upload: 26.01.2012 04:11:20 / robot / php-time: 0.430 sec. / www.severskelisty.cz / 38.107.179.218 / LOGIN