Fridtjof Nansen

Fridtjof Nansen, foto archiv

V poměru k počtu obyvatel dalo Norsko lidstvu neobyčejně mnoho vynikajících osobností. Genetické dědictví vikinských kmenů vedlo mnohé z nich po nebezpečných cestách napříč ledy a oceány za objevem míst dosud nepoznaných, kam člověk nikdy nevkročil.

Fridtjof Nansen se zapsal do světových dějin jednak jako polárník, jednak jako neúnavný a úspěšný diplomat, dnes bychom spíš řekli humanitární pracovník.

Narodil se v roce 1861 v městečku Store Fron nedaleko Osla, tehdy ještě nazývaného Kristiania. V roce 1888 jako první přešel na lyžích napříč Grónskem a shromáždil cenné údaje o vnitrozemí ostrova. Vyvrátil pověsti o tom, že uvnitř ostrova se rozkládá údolí oplývající bujnou vegetací, od nichž se odvozuje název ostrova: Zelená země – Grona Land. Dokázal, že nikoliv bujným údolím, ale jen fantazii dávných mořeplavců, jejich touze po životodárné zeleni uprostřed té obrovské ledové plochy děkujeme ostrovu za jeho pojmenování.

V letech 1893-96 podnikl na lodi Fram, která byla postavena přesně podle jeho návrhu, plavbu Severním ledovým oceánem s cílem dosáhnout severního pólu. Když zjistil, že doplout k pólu na lodi je nereálné, pokusil se urazit zbytek cesty se psím spřežením. V důsledku mimořádně nepříznivých povětrnostních podmínek se mu to nepodařilo. K dosažení pólu mu přitom chybělo tak málo – „pouhých“ 400 km.

Nansen připravoval své výpravy velmi pečlivě. Důkladně promýšlel a ověřoval funkčnost každého detailu v polárních podmínkách. Oblečení (dal přednost vlněnému před těžším kožešinovým), typ spacích pytlů, vařiče, skladba potravin – nic neponechal náhodě. Osobně vyprojektoval zaoblené tvary lodi Fram. Podle jeho propočtů, které se potvrdily, se loď v sevření houstnoucích ledových ker neroztříštila, jako mnoho jiných předtím, ale na oblém kýlu vyklouzla na povrch ledu, v té poloze a v pohodě přezimovala a vyčkala jarního tání. Jediný propočet, který Nansenovi nevyšel, bylo očekávání, že proudy směřující od pevniny zanesou loď co nejblíže k pólu. Loď Fram dal Nansen později k dispozici Roaldu Amundsenovi, který na ní v roce 1911 vyplul do Antarktidy s cílem dobýt jižní pól.

Nansen zpracoval poznatky ze svých výprav písemnou i přednáškovou formou. Udělal hodně pro popularizaci grónských Inuitů (eskymáckých kmenů) a pro respektování jejich specifického charakteru a lidské důstojnosti.

Nové pole působnosti se pro Fridtjofa Nansena otevřelo v roce 1918 na základě žádosti Společnosti národů. Přijal nabídku a stal se předsedou komise, pověřené organizováním pomoci trpícím a hladovějícím obyvatelům na území Sovětského svazu, konkrétně v Povolží. Nespokojil se však jen s předáváním materiální pomoci. Uvědomil si, že v důsledku změn po první světové válce směřoval velký počet ruských uprchlíků do evropských zemí a do zámoří bez prostředků a mnohdy i bez platných dokladů. Z jeho iniciativy, na základě mnohostranné dohody, se roku 1928, pod záštitou komise Společnosti národů, začaly vydávat mezinárodní osobní průkazy, tzv. Nansenovy pasy. Jejich držitelé již nebyli považováni za bezdomovce, ale měli status cizinců s podstatně výhodnějším lidským i právním postavením.

Za široké humanitární aktivity, ale jistě i s přihlédnutím k objevitelské minulosti, byla Nansenovi v roce 1922 udělena Nobelova cena za mír.

Klára Kmochová, 20. prosince 2001

---

Nansen Fridtjof, (10. 10. 1861 – 13. 5. 1930)

Norský polární badatel, oceánograf a politik; profesor zoologie (od 1896) a oceánografie (od 1908) na univerzitě v Oslu (starší název Kristianie). V roce 1888 zkoumal vnitrozemí Grónska a dokázal, že je pokryto neporušenou ledovcovou vrstvou. S expedicí na lodi Fram v letech 1893 – 95 se bezúspěšně pokusil dosáhnout severního pólu; dokázal však, že v jeho okolí neexistuje žádná pevnina. Prováděl studia v severním Atlantiku, procestoval Sibiř. Po 1. světové válce organizoval řadu humanitárních akcí (výměna zajatců mezi Německem a Sovětským Ruskem, organizování pomoci hladovějícím v Rusku). Od roku 1921 byl vrchním komisařem Společnosti národů za propuštění válečných zajatců. V roce 1922 mu byla udělena Nobelova cena míru.

Ottův slovník naučný