Výstava Codex Gigas (Ďáblova bible) – Tajemství největší knihy světa

Codex Gigas, Královská
knihovna Stockholm,
A 148, fol. 290r,
první čtvrtina 13. století
Reproduction Ulf Lundin,
The Royal Library,
National Library of Sweden

Tajemství největší knihy světa

Vzácnou Ďáblovu bibli, kterou za třicetileté války odvezla z českých zemí švédská vojska, bude od 20. září 2007 do 6. ledna 2008 vystavovat Národní knihovna ČR. Jeden z nejcennějších středověkých rukopisů zachycujících tehdejší vědění bude součástí výstavy, kterou instituce připravuje spolu s Národní knihovnou Švédska. Vedle samotného originálu tohoto vzácného rukopisu, který Švédové jako válečnou kořist před téměř 360 lety přivezli své královně Kristýně, bude mít návštěvník možnost blíže poznat obsah této největší středověké knihy a její napínavou cestu staletími. Ďáblova bible bude vystavena v nové speciální trezorové místnosti.

Ďáblova bible, latinsky Codex Gigas, je kniha úctyhodná nejen obsahem, ale i podobou – ve středověku byla přirovnávána k sedmi divům světa. Váží 75 kilogramů, dřevěné desky knihy měří 900 krát 505 milimetrů. Během letošního roku byla dokončena její kompletní digitalizace, která je i kvůli rozměrům spisu náročnou operací. Fascinující je podle odborníků jednota knihy, soulad písma a iniciál, harmonie celkové kompozice a jednotlivých detailů; všechny texty v knize jsou přitom dodnes čitelné. Vše nasvědčuje tomu, že kniha byla životním dílem jediné osoby. Historici odhadují, že se tak monumentální práci musel dotyčný písař věnovat možná až 20 let. Bible vznikla na přelomu 12. a 13. století v benediktinském klášteře v Podlažicích u Chrudimi, později se dostala do klášterů v Břevnově a Broumově. Nakonec ji Švédové za třicetileté války odvezli z rudolfinských sbírek jako válečnou kořist své panovnici. Rukopis opustil Švédsko od té doby jen dvakrát – v roce 1970 byl zapůjčen do USA, před osmi lety cestoval do Berlína.

Kniha je psána latinsky a obsahuje 14 textů různého charakteru. Za úvodním Starým zákonem následuje takzvaný Penitenciál – příručka pro kněze, obsahující seznam hříchů a příslušné způsoby pokání. V těchto místech se nachází největší pozoruhodnost knihy, vyobrazení skoro půlmetrové barevné postavy čerta. Dalších stránky obsahují zaklínací formule k zahánění nemocí či k vypátrání zloděje. Za touto kapitolou je nejcennější dokument – opis Kosmovy kroniky, který patří k nejstarším a nejlepším. Bibli provází legenda, podle níž ji za jedinou noc napsal s pomocí ďábla mnich, kající se z těžkého hříchu. Podobiznu ďábla prý zakreslil do knihy z vděčnosti. I přes legendu nebyl kodex nikdy zatracen inkvizicí, ale naopak se stal středem zájmu učenců i milovníků umění a kuriozit.

Převoz Ďáblovy bible byl plně v rukou
švédských odborníků. foto iDNES.cz

Ďáblova bible je umístěna ve dvojité
trezorové místnosti ve skleněné skříni
která je samostatným trezorem.
foto Michael Stanovský

Codex Gigas je již v Klementinu

Vzácná Ďáblova bible, tzv. Codex Gigas, se v neděli 16. září vrátila do Prahy.
Největší rukopisná kniha světa putovala z ruzyňského letiště do trezoru v pražském Klementinu za přísných bezpečnostních opatření. ČTK o tom informovala Kateřina Nováková z tiskového oddělení Národní knihovny ČR.
Svazek je považován za jeden z nejcennějších středověkých rukopisů zachycujících tehdejší vědění. Při cestě z letiště do centra Prahy proto přepravní auto s Ďáblovou biblí doprovázely čtyři další vozy, z nichž dva byly plné ozbrojených policistů. Při transportu ze Švédska byla kniha uložena ve speciální klimatizované bedně, která udržovala stálou teplotu a vlhkost.

Potřetí a naposledy v Praze

Největší kniha světa, rukopisný Codex Gigas vzniklý ve středověku na českém území, opustil Švédsko za stovky let jen třikrát. Potřetí a prý naposledy je tomu právě nyní. Do severské země se dostal jako válečná kořist za třicetileté války a do Prahy přicestoval kvůli ojedinělé výstavě. „Poté se vrátí do Stockholmu navždy,“ řekl ČTK zástupce švédské Národní knihovny, a vyloučil tak další případné zápůjčky.

V Praze bude kniha vystavena až do 6. ledna 2008. Kdo se chce na ni přijet podívat, má podle švédských odborníků nyní dostatečnou příležitost. Největší rukopis světa bude vystaven jen kousek od Pražského hradu, odkud jej Švédi před staletími odvezli. „Kniha knih“ je uzavřena v prosklené vitríně a otevřena na své nejznámější stránce, té s barevnou kresbou čerta, podle něhož bývá také nazývána Ďáblova bible. Národní knihovna pro výstavu zbudovala speciální prostor – klimatizovanou komoru. Za dvojími dveřmi je místnost se stálou teplotou kolem 18 stupňů Celsia a vlhkostí kolem 50 procent, v níž se nachází jediný objekt – vitrína s knihou. V ní může návštěvník výstavy pobýt maximálně deset minut. Hodnota Codexu gigantu je nevyčíslitelná. V případě podobných památek se udává hodnota pojistná, Ďáblova bible však patří mezi knihy komerčně nepojistitelné. V případě, že se objekt srovnatelného významu třeba zapůjčuje na zahraniční výstavu, nastupují státní záruky. „Český stát poskytl záruku 300 milionů korun,“ řekla Nováková.

Předprodej vstupenek

Legendami opředený rukopis Codex Gigas se představí v Galerii Klementinum. Zde bude unikátní kniha, pro kterou byla vybudována speciální trezorová místnost, součástí výstavy Codex Gigas – Ďáblova bible (Tajemství největší knihy světa).

Jde o velmi vzácný foliant, proto jeho shlédnutí podléhá zvláštnímu režimu. Codex Gigas bude umístěn ve zvláštní trezorové místnosti, čas vstupu na výstavu je v každou celou hodinu. Je nutné dodržovat přesný čas vstupu do trezorové místnosti, který Vám bude sdělen při vstupu na výstavu.

Vstupné:  dospělí 100 Kč, studenti, senioři, děti 10-15 let a skupinová vstupenka 50 Kč/1 osoba, děti do 10 let zdarma.

Galerie Klementinum – nový výstavní prostor v Praze

Nově zrekonstruovaný výstavní prostor Národní knihovny ČR je situován do nejstarší části jezuitské klementinské koleje (tzv. Nové koleje), vybudované v letech 1654–1659.

Do galerie se vstupuje původním vchodem z Křižovnické ulice. Obě tzv. Křižovnické chodby, které v přízemí a prvním patře prostor galerie vytvářejí, jsou bohatě zdobeny a stojí tak za návštěvu samy o sobě.

Valenou klenbu obou chodeb pokryla v šedesátých letech 17. století raně barokní štukatura Domenica Galliho. Do plastických kartuší namaloval jezuitský laický bratr Heřman Schmidt výjevy ze života hlavních řádových světců: příběh sv. Ignáce z Loyoly se odvíjí na malbách v přízemí, v prvním patře jsou znázorněny významné události ze života sv. Františka Xaverského. Každému ze světců věnoval malíř úctyhodných 34 obrazů.

Velmi kvalitní je sochařská výzdoba schodiště, které obě chodby spojuje. V nikách po stranách podesty tu stojí věrní nebeští pomocníci: archanděl Michael přemáhá ďábla, Rafael je znázorněn jako poutník s rybou. Sochy pocházejí z roku 1737 a vytvořila je dílna Karla Josefa Hiernleho.

Pamětní mramorová deska v 1. patře připomíná založení Akademie výtvarných umění, která vznikla v Klementinu 10. září 1799 (s počátkem výuky v roce 1800). Akademie zde sídlila od svého založení císařem Františkem II. až do školního roku 1885–1886. Jejím prvním ředitelem byl klasicistní malíř a rytec Josef Berger, později stáli v jejím čele kupříkladu Václav Mánes (bratr známějšího Antonína Mánesa) nebo František Tkadlík, průkopník moderního umění 19. století.

Michael Stanovský, zdroje Národní knihovna, ČRo (Radio Praha), 10. září 2007