Festival spisovatelů Praha 1999

Sture Allén
foto: M.March

Per Olov Enquist
foto: Ulla Montan

Katarina
Frostensonová
foto: Cato Lein

Ingmar Karlsson
foto archiv

Niklas Rådström
foto: M. March

Eva Runefeltová
foto: Cato Lein

Sture Allén

Sture Allén se narodil v roce 1928 ve švédském Göteborgu. Je profesorem matematické a strojové lingvistiky a od roku 1986 také stálým sekretářem Švédské akademie. Vydal více než dvacet knih a na sto padesát pojednání, především o skandinávské filologii a matematické a strojové lingvistice. Je členem řady švédských i mezinárodních lingvistických a literárních spolků, akademií a nadací, včetně Nobelovy nadace. Mezi poctami, kterých se mu dostalo, je mimo jiné i Královské vyznamenání dvanáctého řádu se stuhou Řádu serafínského za výjimečný vědecký a kulturní přínos (1987), Cenu Chestera Carlsona za výzkum (1988) a stal se rytířem finského Řádu Bílé růže (1994). Sture Allén žije ve Göteborgu.

Per Olov Enquist

Per Olov Enquist se narodil roku 1934 v Hjoggbölle, malé vesničce na severu Švédska. Je vůdčí osobností mezi současnými evropskými spisovateli. Bydlí ve Stockholmu a píše romány, eseje a divadelní hry. Patří k uznávaným politickým komentátorům. Uvedl se v roce 1961 románem Křišťálové oko. Následovala dlouhá řada románů, včetně Magnetikova pátá zima (1964), Pochod hudebníků (1974), Svržený anděl (1985) a Knihovna kapitána Nema (1991). Jeho dílo je meditací nad jazykem, tichem, utrpením promísené s mystériem vzkříšení. V poslední době se Enquist stále více zaměřuje na dramatickou tvorbu: Noci Tribádek (1976), Strindberg: Život (1984), Hodina rysa (1988) a Magický kruh (1994). Hra Obrázkáři (1998) měla u příležitosti jeho návštěvy v naší republice letos v březnu premiéru v Divadle Komedie.

Katarina Frostensonová

Katarina Frostensonová se narodila v roce 1953 a vyrostla na předměstí Stockholmu zvaném Hägersten. První sbírku básní, Uprostřed, vydala v roce 1978, ale kořeny její tvorby najdeme ve sbírkách Čistá země (1980), Ten druhý (1982) a především Ve žluté (1985). Na toto dílo navazují silné a významné sbírky poezie, zejména Iónové (1991) a Myšlenky (1994) a Cesty k ostrovům (1996). Příběhy od nich (1992) zaujímají mezi ostatními tituly zvláštní místo jako jediná próza. Frostensonová je rovněž dramatičkou. Jejími posledními díly jsou Trauma (1993) a libreto k opeře Město (1998). "Frostensonová je básnířka, jež citlivě naslouchá kataraktu hlasů, které nás obklopují, a věnuje pozornost charakteru projevu, jeho mechanickému a nepromyšlenému plynutí." Je nejmladší členkou Švédské akademie. Katarina Frostensonová žije ve Stockholmu.

Ingmar Karlsson

Ingmar Karlsson se narodil ve švédském Smålands Burseryd v roce 1942. Poté, co vystudoval na univerzitě v Göteborgu politické vědy, francouzštinu a dějiny myšlení a učení, vstoupil roku 1967 do diplomatických služeb. V roce 1996 začal působit jako velvyslanec u nás. Je autorem řady knih na politická témata, mezi něž patří i Bůh s námi (1984) o náboženství a politice na Středním východě, Země uprostřed (1991) pojednávající o Německu a nové Evropě, Islám a Evropa (1994) a Evropa a národy – Evropský národ anebo Evropa národů? (1996). Pravidelně také přispívá do kulturní rubriky švédského deníku Svenska Dagbladet. Ingmar Karlsson je v současné době švédským velvyslancem v České republice.

Niklas Rådström

Niklas Rådström, narozený ve Stockholmu v roce 1953, je všestranným vypravěčem: spisovatelem, básníkem, dramatikem. Je nápaditý a pohybuje se mezi žánry se zjevnou lehkostí a svobodomyslností. Jeho první sbírka básní, Básně úzce spjaté s tichem, vyšla v roce 1975. První román Měsíc neví (1989) se stal bestsellerem, kniha Když čas myslí na jiné věci získala nejprestižnější literární ocenění ve Švédsku za rok 1992. Jeho poslední román Tramvaj v Mléčné dráze (1996) tvoří společně s předchozími dvěma trilogii. Z divadelních her uveďme Hitlerovo dětství a Kvartet na téma Šostakovičova Osmého smyčcového kvartetu. Rådström žije střídavě ve Stockholmu a na ostrově Öland v Baltském moři.

Eva Runefeltová

Eva Runefeltová se narodila roku 1953 ve Stockholmu. V současné době pracuje jako umělecká recenzentka pro deník Svenska Dagbladet. "Její tón je klidný a vyrovnaný a přesto čtenáře neustále překvapuje jak píše o stravující nepohyblivosti, o tichém žalu a o tom, jak život člověka unáší a nechává čas, aby se opakoval." Vydala román Propast (1975), povídky Zastavený čas (1974) a šest sbírek poezie, včetně sbírek Nadcházející čas života (1975), Nedokončenou chvílí (1986), Tlumená tma (1997) a Třináct schodů (1998). Posledních několik let Runefeltová spolupracuje s choreografkou Efva Lilja a saxofonistou Jörgenem Petterssonem. Eva Runefeltová žije ve Stockholmu.

archiv Festivalu spisovatelů