Palmeho vražda ve Verdiho opeře

Když se ukázalo, že režisér
 změnil děj tak, že místo
Gustava III. je zavražděn Olof
 Palme, ztratili král Carl Gustaf
s královnou Silvií zájem o účast.
foto Ulf Ryd, expressen.se

Peter Oskarson rozpoutal
debatu už před premiérou
své inscenace Verdiho
Maškarního plesu.
foto sydsvenskan.se

Dvacet let po zavraždění švédského premiéra Olofa Palmeho se tento dosud neobjasněný zločin stal těžištěm přepracované opery Giuseppa Verdiho Maškarní ples. V premiéře ji o víkendu uvedl operní dům v Malmö.

Verdiho opera poprvé uvedená v roce 1859 měla původně pojednávat o zavraždění švédského krále Gustafa III. na stockholmském maškarním plese v roce 1792. Na žádost italské cenzury musel tehdy skladatel přemístit událost do amerického města Boston.

K novému otevření renovované opery v Malmö pak dramaturg Jan Mark znovu přenesl děj opery do Švédska, tentokrát ovšem do 80. let minulého století. Z hlavní postavy bostonského guvernéra Richarda udělal světově nejproslulejšího švédského politika 20. století Olofa Palmeho.

Švédský královský pár se rozhodl nezúčastnit slavnostního znovuotevření operního domu. Po konzultaci s Palmeho synem totiž usoudili, že uvést operu v této úpravě není zrovna vhodné při dvacetiletém výročí vraždy. Rozhodnutí královského páru však poměrně pobouřilo kulturní obec ve Švédsku.

Opera v Malmö, která je známa svými inovačními trendy a vysokou uměleckou úrovní, byla zrekonstruována a modernizována nákladem 70 milionů švédských korun. V padesátých létech minulého století tu působil jak ředitel Ingmar Bergman, vystupovalo tu i mnoho významných švédských umělců, například Jussi Björling, Birgit Nilssonová a nedávno i Erika Sunnegårdhová. Opera také hostila mnoho významných zahraničních umělců.

ms, zdroje: LN, Expressen, 15. února 2006