Munchova díla dál lákají zloděje

Po obrazu Křik, který zmizel loni v srpnu, teď Norové postrádají i akvarel Modré šaty a dvě Munchovy litografie.

Norové začínají v uměleckých kruzích platit za národ, který je buď neuvěřitelně naivní, nebo trestuhodně lehkomyslný. Ještě neuplynulo ani sedm měsíců ode dne, kdy byly uloupeny dva vzácné obrazy malíře Edvarda Munche, a Norsko musí řešit další krádež, jež se tohoto umělce týká. V obou případech přitom díla nebyla chráněna žádným bezpečnostním systémem. K nové krádeži došlo v noci z neděle na pondělí ve městě Boss, které leží na jihu Norska. Z tamního hotelu Refsnes Gods zloději odcizili hned tři Munchovy obrazy – akvarel Modré šaty a dvě litografie, z nichž jedna představuje samotného Munche a druhá švédského dramatika Augusta Strindberga. Znalci předběžně odhadli škodu na více než sedm milionů českých korun.

Hotel vlastní na čtyři stovky hodnotných maleb různých norských umělců. Žádnou z nich nezajišťuje alarm. Podle vedení ubytovny k tomu není důvod, protože „v hotelu jsou 24 hodin denně přítomni zaměstnanci“. Zloději sice skutečně na jednu zaměstnankyni narazili, ta ale byla samozřejmě natolik vyděšená, že jim v dokonání činu nijak nezabránila. Jenom si všimla, že se jednalo o dvojici tmavovlasých mladých mužů.

Nedělní krádež byla spáchána podobně snadno jako loupež, k níž došlo v srpnu loňského roku v Munchově muzeu v Oslu. Tehdy byla způsobena škoda mnohem vyšší – ozbrojení lupiči si totiž vyhlédli jedny z nejslavnějších Munchových obrazů, Křik a Madonnu. Přímo před zraky desítek turistů je jednoduše sundali ze zdi, odešli k přistavenému osobnímu automobilu a odjeli. Do dnešního dne nebyli dopadeni. Muzeum nevlastní detektor zbraní a obrazy ani nebyly pojištěny proti krádeži – prý proto, že tato instituce má „absolutní důvěru v poctivost norských občanů“.

Edvard Munch žil v letech 1863 až 1944 a bývá považován za zakladatele moderního expresionismu. Jeho pražská výstava v roce 1905 značně ovlivnila české umělce, kteří později utvořili známou skupinu Osma. Munch odkázal celé své rozsáhlé dílo (zhruba 1700 maleb a na 30 tisíc grafik) městu Oslu. Zřejmě ale doufal, že se Norové o jeho odkaz postarají lépe.

LN, tpa, reuters, 8. března 2005