Švédové na Festivalu spisovatelů Praha (1999)

Začátkem dubna se v Praze konal již devátý ročník Festivalu spisovatelů pod záštitou Nadačního fondu Festivalu spisovatelů Praha. Šlo o týdenní setkání se spisovateli z celého světa, týden besed a čtení z jejich děl. zahajovací den byl věnován Švédsku.

Letošní ročník Festivalu spisovatelů byl uspořádán v Divadle v Celetné od 12. do 16. dubna a byl věnován Vladimíru Holanovi, umělecký design měl na svědomí Olbram Zoubek. Festival se konal se pod heslem "Svoboda je vždycky sestra dobrovolné chudoby. Festival finančně podpořila řada firem, v první řadě britský deník The Guardian, generální sponzor Paegas a řada dalších. Malou částkou přispěla několik dalších organizací, v neposlední řadě i naše Severská společnost. První letošní číslo Severských listů bylo návštěvníků volně k dispozici a vzbudilo příjemnou odezvu.

Pondělí 12. dubna bylo zasvěceno Švédskému dni.

Odpoledne proběhla autorská čtení básnířek Evy Runefeltová a Katariny Frostensonové a prozaika Niklase Rådströma. Ukázky z jejich děl, které byly v divadle přednesy, můžete nalézt také na stránkách Severských listů. Jde o díla, ve kterých se nezapře vliv drsného Severu. Zvláště v některých básních se zajímavě snoubí s nádhernou poetikou.

Večer byl již mezinárodní – za přítomnosti bohatě zastoupené naší i zahraniční literární veřejnosti přednesli svá díla Švéd Per Olov Enquist a britská autorka historických próz Antonia Fraser. Večer pak zakončily ukázky her Harolda Pintera také z Velká Británie.

Per Olov Enquist předčítal ze svého románu Svržený anděl. Jde o spojení pěti příběhů jejichž souvislost mate i autora samého, jak Enquist prohlásil. Smrt, její nevysvětlitelnost, iracionalita, která nás děsí více než tragédie je hlavním tématem Enquistovy knihy.

Pro českého diváka byl jistě zajímavým i způsob prezentace děl švédských autorů. Autoři svá díla přednášeli švédsky i anglicky, česky je potom přednesli naši herci – verše v překladu Dagmar Hartlové a Agáty Kratochvílové četly Veronika Pospíšilová a Klára Cibulková, Rådströmovu prózu v překladu Zbyňka Černíka Tomáš Kořenek a Enquistova Svrženého anděla v překladu Zbyňka Černíka Jan Vlasák. Obě dvě přehlídky uváděl v angličtině i milé češtině Jim Noyen z Oxfordu, přední překladatel českých děl do angličtiny. Svého úkolu se zhostil s velkou radostí, neboť, jak prohlásil, je nesmírně příjemné po dlouhé době opět slyšet přednášet básně v "libozvučné" švédštině. Festival doprovázela celá řada dalších akcí. Byl slavnostně zahájen na Staroměstské radnici kde primátor Jan Kasl, který převzal na festivalem záštitu, přivítal všechny účastníky. V poledne se konala recepce na Švédském velvyslanectví, kde jsme si mohli se spisovateli povyprávět.

Odpoledne pak byla zahájena výstava Zasaženi světlem – fotografických portrétů spisovatelů od Rossana B. Maniscalchiho v Křížové chodbě na Staroměstské radnici. Jsou zde k vidění nádherné snímky nejen švédských a ostatních světových autorů, ale i českých literátů, například Ludvíka Vaculíka. Také jsou zde snímky beatnického básníka Lawrence Ferlinghettiho, které Rossani pořídil při Ferlinghettiho loňské návštěvě Prahy. Výstava potrvá do 16. května.

Další doprovodná akce byly pondělní dopolední hovory o Nobelově ceně se Sture Allénem – profesorem matematické a strojové lingvistiky a stálým sekretářem Švédské akademie, která ocenění uděluje a Ingmarem Karlssonem – autorem řady knih na politické téma, v současné době švédským velvyslancem v České republice. Pořad moderoval Michael March – předseda organizačního výboru festivalu, v diskusi vystoupil také slavný spisovatel Per Olov Enquist.

Podle poslední vůle Alfreda Nobela – chemika a vynálezce dynamitu, se cena uděluje těm, kteří výraznou měrou přispějí k prospěchu celého lidstva. Tím se snažil odčinit své provinění, kterého se vynálezem dynamitu na lidstvu provinil. Diskuse se vedla především kolem kritérií udělování Nobelových cen za literaturu. Osmnáct členů Švédské akademie každoročně diskutuje o dílech uznávaných světových autorů i neméně dobrých autorů z ,malých zemí, které nemají takovou možnost se prosadit ve světovém měřítku.

Pondělní Švédský den na Festivalu spisovatelů doplnilo úterní představení Enquistových Obrázkářů v Divadle Komedie. Premiéra se konala již minulý měsíc, ale úterního představení se zúčastnil sám autor. Hra vychází ze skutečné události – roku 1921 se švédská spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny Selma Lagerlöfová setkala s režisérem Viktorem Sjöströmem, který se chystal natočit film podle její povídky Vozka. V komorním dramatu o této události se Enquist zabývá problematikou umění, vzpomínkami umělců, jejich zážitky a vzpomínkami které jsou hybnou silou jejich umělecké invence. Podle režiséra Michala Dočekala jsou obrázkáři také hrou o dětech a jejich rodičích a o dědictví, které si nese s sebou po celý život.

Michael Stanovský, 2. května 1999