Stockholm – kulturní metropole Evropy v rekonstrukci

Od slavnostního vyhlášení Stockholmu hlavním městem evropské kultury roku 1998 uplynul již téměř půlrok, návštěvník švédské metropole se však na první pohled neubrání dojmu, že vše má teprve začít.

Centrum města a desítky dalších lokalit jsou rozkopány, běžný pouliční kolorit doplňují dělníci v oranžových vestách, rachot sbíječek, bagrů, buldozerů a nákladních automobilů. Opravují se budovy, chodníky, ulice, upravují se parky, pavilóny, pódia, vznikají nová osvětlení. Odpovědní úředníci stockholmského magistrátu se dušují, že většina stavebních prací bude dokončena ještě před vypuknutím hlavní turistické sezony počátkem léta. A všichni shodně prohlašují, jak bude Stockholm krásný. Škoda, že se to nestihlo o pár měsíců dříve, neboť "Benátky severu" nabízejí pestré kulturní vyžití již dnes.

K 98, jak se evropské kulturní metropoli a jejímu sekretariátu zkráceně říká, disponuje rozpočtem ve výši 460 milionů SEK. Největší část – 200 milionů – poskytl magistrát, 150 miliony přispěl stát, po 5 milionech dodali sponzoři a Stockholmský krajský úřad, 10 milionů je z pokladny Evropské komise. Celoroční program zahrnuje více než tisíc projektů a podle jejich náročnosti kolísá aktuální počet zaměstnanců sekretariátu až do maximální výše 120 osob. Finanční podpora jednotlivým projektům však není rovnoměrná. Prioritou K 98 je zejména severská spolupráce a spolupráce zemí v regionu Baltského moře, stovky jiných projektů se naopak finančního příspěvku nedočkaly a uskutečňují se ve vlastní režii. Oficiální švédské instituce věnují propagaci kulturní metropole značnou pozornost, o čemž svědčí mj. kooptování generální ředitelky K 98 Carin Fischerové do meziresortní Rady pro propagaci Švédska v zahraničí.

Dalším příkladem je patnáctimetrová fotografická stěna se stockholmskou kulturní tematikou ve švédském národním pavilónu na výstavě EXPO '98 v Lisabonu. Mezi největší a sekretariátem plně financované celoroční projekty kulturní metropole patří kontinuální prezentace současného umění s názvem ARKIPELAG. Jedná se o 40 výstav a prezentací v sedmi stockholmských muzeích a výstavních prostorách, které se ve dvou- až tříměsíčních intervalech obměňují. Celkové zhodnocení by bylo vhodné provést až po sérii posledních vernisáží, které se uskuteční v polovině října.

Stockholm – radnice

Počátkem května bylo v Kulturním domě v centru Stockholmu zahájeno 2. bienále severského umění s názvem ARTGENDA a podtitulem "Integrace / Interakce" (první ročník se uskutečnil v Kodani, která byla kulturním městem Evropy v roce 1996, třetí ročník se bude konat za dva roky v Helsinkách, jedné z devíti evropských kulturních metropolí přelomového roku 2000). Více než 350 mladých umělců ze 16 měst na pobřeží Baltského moře prezentuje na ploše 7000 m² své představy o rozmanitosti světa. Veškeré prostory Kulturního domu zaplnily fotografie, kresby, instalace, architektonické modely a designérské návrhy, módní přehlídky, filmová, divadelní a hudební představení. Rozpočet projektu činí šest milionů SEK a jeho valnou většinu hradí K 98. Hlavním cílem, pořadatelů je otevření přátelské náruče směrem k Pobaltí a přilehlým zemím, poněkud zklamaný návštěvník si však odnáší především zážitek výše zmíněné rozmanitosti. Škoda že stejná pozornost švédských sdělovacích prostředků nebyla věnována multimediální prezentaci osmi zahraničních kulturních institucí se sídlem ve Stockholmu, která proběhla na stejném místě o několik dní dříve pod názvem Okna do Evropy.

Správa českých center a České centrum ve Stockholmu se na této akci podílely unikátním internetovým přímým přenosem vystoupení amerického básníka Lawrence Ferlinghettiho v pražském kostele u Salvátora, jímž byl zahájen třídenní maratón nepřetržitého čtení z díla této legendy beatnické generace.

Mezi nejkrásnější dosud realizované projekty K 98 lze bezesporu zařadit otevření Domu sochařství v jednom z překrásných zálivů jezera Mälaren v jižní části Stockholmu. Budova jedinečného severoevropského centra sochařského umění byla původně továrnou na výrobu kyseliny sírové, v níž koncem minulého století prováděl pokusy vynálezce dynamitu Alfred Nobel (1833–1896), z jehož pozůstalosti se dodnes každoročně uděluje nejslavnější cena v oblasti fyziky, chemie, lékařství, literatury a úsilí o světový mír. Využívání starých továrních hal a výrobních dílen k uměleckým účelům patří k velmi zajímavým skandinávským trendům posledních let.

Ve stockholmské čtvrti Liljeholmen je kromě Domu sochařství zrenovována bývalá továrna na výrobu barviv, bývalá chemička (které se dnes jednoduše říká Kulturfabriken) a několik menších dílen sloužících převážně alternativním kulturním aktivitám mládeže. V této oblasti by nám možná neškodila trocha inspirace, i když každý podobný projekt spolyká jistě spoustu peněz z městské pokladny. Je potěšitelné, že přiznaný titul hlavního města evropské kultury neznamená pro Stockholm pouze seznam uskutečněných kulturních akcí v roce 1998, ale i vybudování potřebné infrastruktury k dalšímu kulturnímu vyžití jeho obyvatel. Bylo by jistě dobré, kdyby se tímto směrem ubírala v nejbližší budoucnosti i Praha, jedna z devíti kulturních metropolí Evropy roku 2000.

Zdeněk Lyčka, České centrum Stockholm, 22. května 1998