Čeští krajané ve Švédsku se představují

Helena Friedlová-Janotová

Výstavu zahájil syn zesnulé
fotografky Karel Friedl (vlevo)

V Českém centru Stockholm byla 9. dubna zahájena fotografická výstava Heleny Friedlové-Janotové nazvaná Příroda inspirace. Tvoří ji výběr barevných fotografií stromů, kamenů, květin a vody z rozsáhlejšího celku, který autorka vystavovala v Göteborgu, Säffle a pražské Botanické zahradě a který nazvala cestou ke kráse a harmonii. Výstava probíhá v rámci pravidelného cyklu Čeští krajané ve Švédsku se představují, jehož cílem je upozornit na zajímavé a výjimečné osobnosti českého původu žijící na severu Evropy. Autorka se vernisáže bohužel nedožila, neboť minulý týden zemřela na rakovinu. Výstava bude v Českém centru otevřena do 22. dubna.

text a foto Zdeněk Lyčka, 9. 4. 2002

Helena Friedlová-Janotová

Mezi šestou a sedmou po ránu se vydává téměř denně na procházku do Botanické zahrady v Göteborgu, kde žije od srpna 1968, někdy však i večer a občas i během dne. Tak tomu je posledních patnáct let. Pozoruje své stromy, kameny, květy i vodu a fotografuje. V zahradě nachází i to, co nečekáme. Příroda jí vrací víru v dobro zde na Zemi, navzdory všem nesnázím, na něž denně narážíme. Vybavuje si v paměti básně, lidi a místa, která má ráda.

Proč se tu prochází a pozoruje své stromy, kameny a květiny, zvláště v ranním osvětlení? Pro nádherné ranní ticho, ještě nerušené hlukem města. Má tu možnost hovořit s těmi, kdo se o zahradu starají a mnoho o ní i o rostlinách vědí. Jsou to přátelé, zná je jmény, témata hovoru jsou široká. Svými snímky zdokumentovala botanickou zahradu jistě nejpodrobněji. Ví, kdo pokládal kameny, kdo přemístil schody ve stráni, kde jsou nově vysazené rostliny a kam se poděly ty staré. Zachycovala stromy v jejich plné síle i při jejich odchodu z tohoto světa. Zná tuto zahradu tak dobře, jako by byla její vlastní.

Ve skutečnosti první zahrada, na kterou si vzpomíná, byla v Čechách poblíže Prahy u letního domu, jenž patřil její rodině od roku 1848. V zahradě byly včelí úly, rostly tam růže a jasmín, voněly lípy. Helena se narodila 12. července před sedmdesáti léty. Když ji přivezli domů, čekal na ni kočárek bohatě vyzdobený růžemi, pivoňkami a kopretinami. V zahradě rostly jabloně dodnes, když přivoní k jablku, cítí své dětství.

Vyrostla v Praze, v rodině dětské lékařky a univerzitního profesora neuropsychiatra. Tam zahradu neměli, zato mnoho parků, kam chodili na procházky. Sama pak vystudovala rehabilitaci léčbu prací, ale často též pracovala jako tlumočnice. Překládala a prováděla turisty historickou Prahou. Přišel 21. srpen 1968. Zastihl ji ve Švédsku, kde byla se svými syny na návštěvě u přátel a její dovolená se prodloužila dodnes.

Výstava je jen úzkým výběrem ze stovek snímků, jež připravila. Velkou měrou se o ni zasloužil ve svém podniku Lumire její syn Karel, který zajistil především technickou stránku snímků.

Dr. Václav Větvička, ředitel Botanické zahrady v Praze