Sjón: Syn stínu

…aneb O tom, jak liška pastora doběhla

obálka knížky

Sjón
foto Hordur Sveinsson

Textař zpěvačky Björk píšící pod jménem Sjón slaví úspěch s románem Syn stínu, který nyní vyšel v českém překladu.

Nedávno proskočila zpráva, že k islandským břehům dorazil na kře lední medvěd, načež jej tamní policie zastřelila. V doslovu českého překladu knihy Syn stínu se nyní můžeme dočíst, proč tomu tak asi bylo. Na Islandu je totiž největším divokým zvířetem liška. Právě ta také hraje v próze autora píšícího pod jménem Sjón jednu z hlavních rolí.

Po románu Frídy Á. Sigurðardóttir Zatímco plyne noc a Andělech všehomíra Einara Mára Gudmundsona tak nyní česky vychází další islandská kniha, která získala prestižní Cenu Severské rady.

Přízračný Balður Sjón, vlastním jménem Sigurjón Birgir Sigurðsson (1962), se podílel na úspěchu islandské kapely Sugarcubes, v níž působila Björk. Sjón poté napsal rovněž některé texty na zpěvaččina sólová alba a za píseň Ive Seen It All byl také společně s Björk a Larsem von Trierem nominovaný na Oscara.

Překladatelka Syna stínu navíc při návštěvě Islandu a při následném rozhovoru s autorem zjistila, že Sjón je pro české čtenáře přitažlivý ještě jinak – má v oblibě poezii Vítězslava Nezvala, Konstantina Biebla a také texty Bohumila Hrabala. Islandský autor má na svém kontě řadu básnických sbírek, první z nich vydal již v šestnácti letech, později začal publikovat také prózy, přičemž Syn stínu (2003) s podtitulem Báchorka zatím zaznamenal největší úspěch. Anglicky tato kniha vyšla pod názvem The Blue Fox, její originální titul zní Skugga-Balður a je obtížně přeložitelný, neboť podle překladatelky znamená něco jako „přízračný Baldur“, přičemž jméno odkazuje k islandským pověstem a jde o zákeřného křížence kocoura a lišky.

Příběh, odehrávající se během několika dnů v lednu 1883, je podán velmi stroze – ale zároveň poetickým jazykem. První část v rychlém sledu obrazů popisuje muže stíhajícího lišku. Oním lovcem je pastor Balður Skuggason a právě z jeho příjmení byl odvozen český titul knihy. Už tato postava naznačuje na jednu stranu to, že prozaik čerpá z islandské historie a tamních pověstí, na druhou stranu ale i to, že je poněkud převrací.

O Balðurovi autor v rozhovoru řekl: „Já se v té knize snažil vypořádat s jedním opěvovaným charakterem – my tu na Islandu zbožňujeme brutálního grobiána se sekyrou, který si jde bezohledně za svým a všichni jsou mu ukradení, pokud je tedy rovnou nepomlátí sekyrou.“ Pro čtenáře bude patrně také trochu překvapivé, že se tento prototyp propojil v jedné postavě se zástupcem církve.

Vykouřit nějaké opium Druhou linii příběhu obstarává Fridrik B. Friðjónsson, evropsky vzdělaný člověk, který k sobě na statek přijal dívku Abbu, postiženou Downovým syndromem. Ta je vlastně spojnicí mezi Balðurem a Fridrikem. O druhém z nich Sjón podotkl: „…a já si řekl, že vyzkouším, co to s ním provede, když člověk vykouří nějaké to opium, přečte trochu poezie a krapet se vzdělá. Možná to tyrana vyřídí? Já jsem totiž skálopevně přesvědčen, že nás Islanďany museli dobrotě a lidskosti naučit cizinci…“

Báchorka tedy přináší „souboj“ dvou mužů, dobra a zla. Čtenář přitom nemusí být odborníkem na islandskou historii, aby pochopil – odvodil z české minulosti, že zde Sjón role rovněž obrací. Totiž že „cizácký“ vliv vidí jako blahodárný. Jde tedy o oslavu vzdělanosti a kultivovanosti společnosti, v níž nejsou děti s Downovým syndromem zabíjeny ihned po porodu. Otázkou je, zda ale přehnaný důraz na humánnost nakonec rovněž nevede k jisté zdegenerovanosti.

Nejenže si Sjón ve své knize pohrává se stereotypy, ale taktéž používá motivu proměny – a tak se zde setkáváme s rozmlouvající liškou, ale i naopak s člověkem, který si navlékne liščí kožešinu…

Stručné kapitoly báchorky nabízejí mnoho témat pro čtenářovo přemítání – o tom, že člověk má být srovnán se svými činy, že pokud už vstoupí ve vztah s druhým člověkem, pak mu má pomáhat, a nikoliv škodit nebo jej utiskovat, a že bezvládně ležící liška ještě nemusí znamenat konec boje.

Sjón: Syn stínu, originální název Skugga-Balður, přeložila Helena Březinová, Argo Praha 2008, 108 stran, 978-80-7203-995-1, Doporučená cena: 198,- Kč, hodnocení LN ****

Ondřej Horák, LN, 19. června 2008