Povídky současných švédských spisovatelek

Vinohradské kavárenské divadlo

Ninni Holmqvistová

Členové Severské společnosti v sále

Členové Severské společnosti v sále

Ninni Holmqvistová
s překladatelkou Violou Lyčkovou
foto Jiří Bartoň

Jako každoročně se i roku 2003 v Praze konal koncem dubna knižní veletrh Svět knihy. A jako každoročně se na něm objevil někdo ze spisovatelské obce severských států. Letos to byly dvě finské a jedna švédská spisovatelka, dvě z nich se dokonce mohly pochlubit právě vydanými překlady svých děl přeložených do češtiny. Obě knížky vydalo nakladatelství One Woman Press.

Zatímco Finka Johanna Sinisalová představovala svoji novelu Ne před slunce západem (Ennen päivänlaskua ei voi) jen na veletrhu, Švédka Ninni Holmqvistová se v doprovodu překladatelky Violy Lyčkové sešla na besedě i se členy Severské společnosti.

Sbírka povídek švédských autorek

Viola Lyčková sestavila a přeložila výbor z povídek sedmi švédských spisovatelek pod názvem Ve skutečnosti je díra. Sborník je pojmenován podle úvodní povídky Marie Hermansonové. Povídky zastoupené ve sbírce byly ve Švédsku publikovány v posledních třiceti letech. Ve svých dílech řeší otázky typické pro Švédsko dnešní doby, které však mohou říci něco i našim čtenářům.

V povídkách Marie Hermansonové je patrný únik do světa fantazie. Margareta Strömstedtová, autorka životopisu známě dětské spisovatelky Astrid Lindgrenové, pochází z rodiny kazatele a ve svých povídkách čerpá z tohoto jí dobře známého prostředí. Anita Goldmanová pochází z židovské rodiny, která za válka našla útočiště ve Švédsku. V jejích povídkách jsou líčeny stavy člověka, který se za několik desítek let již plně asimiloval na švédské prostředí, přesto se ještě necítí být tím pravým Švédem.

V knížce je zastoupeno sedm spisovatelek. Ukázky z povídek Margarety Strömstedtové (Vánoční úklid a smrt) a Ninni Holmqvistové (Zrakový klam aSvedení), jakož i pasáž z lehce morbidní povídkyDobrá hospodyně od švédsky píšící Norky Evy Seebergové, která ve výboru zastoupena není, si můžete přečíst na našich internetových stránkách.

Beseda s Ninni Holmqvistovou

Ninni Holmqvistová absolvovala v doprovodu překladatelky Violy Lyčkové besedu a autorské čtení již v průběhu knižního veletrhu. Po jeho skončení se sešla na besedě v příjemném prostředí vinohradského kavárenského divadla Vikadlo s pražskými členy Severské společnosti. Besedu ve spolupráci s nakladatelstvím a vydavatelstvím One Woman Press uspořádala Švédská sekce 28. dubna 2003.

Ninni Holmqvistová (*1958) okolní svět ve svých povídkách spíše popisuje, výklad duševních stavů hrdinů ponechává spíše na čtenáři samotném. Na besedě přečetla svoji povídku Zrakový klam (Hägring) ve švédštině, poté následoval i její český překlad.

Autorka bydlí v jižním Švédsku. Při besedě se členy Společnosti se přiznala, že ani ve Švédsku není lehké se uživit psaním. Dříve pracovala jako ošetřovatelka dětí a starých lidí, dnes překládá, učí a příležitostně působí i jako lektorka na kurzech tvůrčího psaní. Zatím vydala tři knihy, z toho dvě byly sbírky povídek Oblek (Kostym 1995), Cosi trvalé povahy (Något av bestående karaktär, 1999). Právě z druhé sbírky vybrala Viola Lyčková dvě povídky do své antologie.

Ninni Holmquistová byla potěšena, ale zároveň i překvapena velkým zájmem Čechů o Švédsko a ostatní severské státy. Ano, krajina je tam krásná, z turistického hlediska jde nepochybně o vděčný objekt zájmu. Ale co se týče života na Severu a historie této části Evropy, v jejích očích jde o zemi fádní, doba vikingů je již nenávratně pryč, neprobíhají žádné velké historické události, nevedou se žádné velké války… Ninni úplně nechápe, jak můžeme být tolik nadšeni severskou literaturou, připadá jí, že v jejích povídkách se nelíčí žádné strhující činy ani vášně, hrdinové většinou vysedávají doma a popíjejí kávu

Michael Stanovský, 28. dubna 2003

---

Otázky pro překladatelku Violu Lyčkovou

Jaký aspekt všech povídek bude podle vás blízký českému čtenáři?
Při výběru povídek jsem se snažila zaměřit na autorky, v jejichž textech se odráží současná švédská realita, ale které zároveň obsahují určitý obecněji platný rozměr, který dokáže pochopit i čtenář, který ve Švédsku nežije. Problémy, které musí člověk v životě řešit, se sobě v zásadě podobají, ať žijeme, kde žijeme, zajímavé je ale, jakým způsobem bychom je řešili my a jak se k nim postaví příslušník jiného národa. Domnívám se, že každá povídka obsahuje situace, se kterými se dokážeme okamžitě ztotožnit, i situace, nad kterými musíme chvíli přemýšlet, než je pochopíme. Uvědomíme si tak, co máme se Švédy společného, co nás od nich odlišuje, a možná se nám podaří jim i více porozumět. Míra tolerance k menšinovým skupinám, útěk od ubíjející každodennosti do světa fantazie, ztráta víry, cesta k dospělosti a vymanění se ze závislosti na rodičích, absurdnost skrytá ve všednosti, zjištění, že být pravdomluvný a upřímný se v životě nevyplácí – to všechno jsou otázky důvěrně známé i českému čtenáři.

Co na povídkách nejvíc zaujalo vás? Která z nich vás nejvíc oslovila?
Nejvíce mě zaujala povídka od Margarety Strömstedtové Vánoční úklid a smrt ze stejnojmenné sbírky. Všem, kdo čtou švédsky, doporučuji, aby si, pokud se jim naskytne příležitost, sbírku přečetli celou. Jsou to vzpomínky dcerky chudého kazatele náboženské sekty, která prochází bolestnou ztrátou dětské víry, snaží se nějak si vysvětlit a omluvit chování své psychicky labilní matky a otce-kazatele, stará se o mladší sourozence… V těchto neuspořádaných a dosti smutných poměrech přesto dokáže najít mnoho krásného. Při čtení jsem měla dojem, že už jsem tohle kdesi kdysi četla, a po nějaké době jsem si uvědomila, že povídky fungují jako jakýsi negativ Dětí z Bullerbynu. Je to vyprávění malé holčičky, prostředí je stejné, doba je stejná, ale to, co se děje kolem, rozhodně za idylku označit nelze.

z rozhovoru Petry Mertinové s Violou Lyčkovou, www.iliteratura.cz, 15. dubna 2003

---

Ve skutečnosti je díra, povídky současných švédských autorek.
Marie Hermansonová – Ve skutečnosti je díra; Anna-Karin Palmová – Dětské hřiště; Margareta Strömstedtová – Vánoční úklid a smrt; Ninni Holmqvistová – Zrakový klam, Svedení; Inger Edelfeldtová – Přízraky; Anita Goldmanová – Rita Rubinsteinová jede metrem v nejlepším ze všech světů; Kerstin Thorvallová – Když zemřela.
vydalo nakladatelství One Woman Press, 2003, www.owp.cz

Zajímavá antologie povídek současných švédských spisovatelek, nazvaná podle titulu jedné z nich Ve skutečnosti je díra, právě vychází v nakladatelství One Woman Press. Po delší době se českému čtenáři dostává do ruky kniha, která představuje moderní švédskou literární scénu a ukazuje svět viděný očima švédských ženských autorek. V některých okamžicích se jejich svět od toho našeho příliš neliší a témata, která se v povídkách objevují, jsou nám velmi blízká. Detailnější pohled na autorky i jejích povídky poskytuje v předmluvě Rozčarování životní realitou v povídkách nové generace švédských spisovatelek překladatelka Viola Lyčková.

Petra Mertinová, www.iliteratura.cz, 15. dubna 2003