Norsko a Tři oříšky pro Popelku (Tre nøtter til Askepott)

Z filmu Tři oříšky pro popelku, foto archiv NFA

Václav Vorlíček v roce v roce 2010 na MFF
Karlovy Vary, foto P. Novák, Wikimedia Commons

To, že je český film Václava Vorlíčka Tři oříšky pro Popelku nesmírně populární nejen u nás, ale leckde jinde (třeba v Německu, kde se točil), je všeobecně známo. Ale že na něm ujíždějí i Norové se moc neví. Vysílání na Štědrý den se v této skandinávské zemi už stalo tradicí. V Norsku dokonce diváci demonstrovali před budovou televize, když se vedení rozhodlo ji stáhnout z programu.

Letos tenhle film nechal český NFA (Národní filmový archiv) po čtyřiceti letech promítání elektronicky vyčistit, barevně upravit a digitalizovat. Dělali to Maďaři (paradoxně za finančního přispění tzv. Norských fondů), a podle všeho se jim to moc nepovedlo. Nicméně režisér Vorlíček je v podstatě spokojen; na otázku, co si o restauraci myslí, říká, že to by měl posoudit spíše kameraman (Josef Illík), jenomže ten je už několik let po smrti. Každopádně NFA si udedení do původního stavu pochvaluje a říká, že na to má jiná kritéria, než někteří kritici, kteří by chtěli film vylepšovat.

Co je však zajímavé - Popelku v budoucnosti čeká ještě nejspíš norský remake. V rozhovoru pro Lidové noviny (prosinec 2015) režisér Václav Vorlíček řekl: „Norové by taky od nás chtěli získat práva na remake Popelky, s tím, že by si film natočili sami s norskými herci. Původně chtěli, abych se toho ujal sám, ale já jsem se zařekl, že už zimní film nebudu nikdy točit, takže jsem se měl na co vymluvit. Ale říkali, abych tedy dělal aspoň supervizi. Ptal jsem se, co by to znamenalo? Prý že bych tam byl jenom přítomen a dohlížel na natáčení. Ale to bych si připadal jako dráb, po kterém nějaký norský kolega pořád pokukuje, jestli to dělá dobře nebo špatně. Cítil bych se blbě a taky bych se nudil. Ale to bych musel být blázen, točit znovu film, který už jsem jednou natočil. Já jsem ho natočil tak, jak jsem ho tenkrát viděl, v té podobě je dodneška a určitě přežije i tu norskou verzi. Také jsem jim řekl, že takovou Popelku budou těžko shánět.“ Nicméně souhlas Norové dostali.

Týden před Vánocemi proběhlo v Norsku slavnostní promítání renovovaného snímku za účasti režiséra Václava Vorlíčka (85), který ve svých pětaosmdesáti letech přijel bez nároku na honorář. Pozvání dostala i Libuše Šafránková, která ztvárnila Popelku. Ta ale nedorazila a omluvila se, že jí zdravotní problémy nedovolují cestovat. Pozván byl i filmový princ Pavel Trávníček (65). Jenomže požadoval honorář 10 tisíc dolarů (přes čtvrt miliónu korun), což pořadatelé akce nemohli zaplatit, takže Trávníček nedorazil.

Fanoušci pohádky prý byli zklamaní, že na promítání pohádky do Národní knihovny nedorazila ani jedna z hereckých hvězd. Pořadatelé poznamenali, že si mysleli, že bude účast pro Pavla Trávníčka na této akci poctou a překvapilo je, že chce na akci vydělat. „Neměli jsme takový rozpočet, abychom mohli zaplatit požadovanou částku,“ sdělili pořadatelé serveru www.vg.no. Norská média připomněla, že Trávníček už v minulosti požadoval za komunikaci v rámci pohádky Tři oříšky pro Popelku honorář. Po norském novináři, který za ním přijel do Prahy udělat rozhovor, požadoval částku 500 eur. Jeho manželka Monika tehdy řekla „Omlouvám se. Pan Trávníček má velmi nabitý program, včetně hlavní role ve filmu. Rozhovory dělá za pět set eur. Je to jeho práce.“

Michael Stanovský
zdroje: LN, iDnes, www.vg.no
22. až 27. prosince 2015