Gul tre skilling banco – nejdražší známka na světě


Švédský chybotisk žluté barvy, emise 1857,
nominální hodnota 3 šilinky, správně by měla
být osmišilinková, ale někdo popletl štoček
a zaměnil osmičku za trojku, foto archiv

Takhle vypadala správně vytištěná tříšilinková
známka (1855) – jenomže správně je zelená
foto archiv

Hrabě Gustaf Archibald Siegwart Douglas
nový majitel známky Gul tre skilling
foto Wikimedia Commons (31. října 2013)

Švédsky Gul tre skilling banco,
anglicky Treskilling Yellow,
česky tříšilinková žlutá

V roce 1855 vydalo Švédsko své první poštovní známky, sérii 5 známek o nominálních hodnotách 3, 4, 6, 8 a 24 šilinků. Známky v hodnotě tří šilinků byly normálně vytištěny v zelené barvě, žlutou barvou se tiskly známky osmišilinkové. Není přesně známé, jak došlo k chybnému vytištění tříšilinkové žlutou barvou.

Známky byly tištěny z tiskových desek obsahujících 100 známkových polí (10×10 jednotlivých štočků). Nejpravděpodobnější se tedy jeví varianta, že na osmišilinkové tiskové desce byl jeden štoček zničen nebo se ztratil a byl omylem nahrazen štočkem tříšilinkovým. Není také známý počet takto vytištěných kusů, objeven byl pouze jeden exemplář.

Chlapci školou povinní

Ač je to skoro k nevíře, zásluhu na objevení největších unikátů mezi známkami mají výhradně chlapci školou povinní: Angličan Vaugham nalezl jednocentovou Britskou Guyanu, Francouz Lurguie objevil na jedné obálce společně vylepeného modrého a červeného Mauritia a do třetice, švédský školák Georg Wilhelm Backmann filatelistický svět obohatil o nejznámější evropský unikát – žlutý chybotisk švédské výplatní známky z roku 1857.

Jen málokdo ví, že Kopparberg je švédské provinční město, které leží asi dvě stě kilometrů severozápadně od hlavního města Stockholmu. Zde o vánočních prázdninách v roce 1885 zmíněný školák našel ve staré rodinné korespondenci své babičky tříšilinkovou známku, která byla zvláštní tím, že neměla zelenou barvu jako ostatní známky téže hodnoty, ale byla žlutá. Chlapec neobvyklou známku, když to vyžadovaly jeho finanční poměry před Vánocemi, prodal za sedm švédských korun stockholmskému obchodníkovi s poštovními známkami Heinrichu Lichtensteinovi.

Cesta švédského chybotisku

Za osm let známku koupil prostřednictvím svého agenta, vídeňského obchodníka se známkami Sigmunda Friedla za čtyři tisíce guldenů, tj. asi za čtyři sta liber proslulý sběratel hrabě Phillip von Ferrary (roku 1894). V průběhu dalších let známka několikrát změnila majitele, dočasně ji vlastnil i rumunský král Carol II (od roku 1937) a sběratel René Berlingin (od roku 1970). Její cena přitom neustále rostla, v roce 1978 na aukci v Hamburku dosáhla výše jednoho miliónu marek. V roce 1996 na aukci Davida Feldmanna v Ženevě byla prodána neznámému sběrateli za dva a půl miliónu švýcarských franků (2,27 miliónu dolarů).

Jedna z nejdražších známek světa je po řadě let, kdy se vyskytovala v rukou obchodníků, investorů a bank, zpět ve vlastnictví vynikajícího filatelisty. Hrabě Gustaf Archibald Siegwart Douglas (*1938), švédský šlechtic a politik, koupil jedinečný chybotisk na základě přímé dohody v květnu roku 2013 za nezveřejněnou cenu. Hrabě Douglas, majitel firmy Securitas, je podle časopisu Forbes 393. nejbohatší člověk na světě (informace z roku 2015, mění v hodnotě 4,4 mld. USD), zabývá se, kromě čeho jiného, také poštovní historii Švédska.

Její současná cena je neznámá, podle internetových zdrojů jde možná o vůbec nejdražší známku světa s hodnotou 3,14 milionů dolarů, dvakrát dražší než proslulý Modrý Mauritius.

Unikátní švédská známka je pro filatelistu chybotiskem; laik by ji spíše označil za zmetek. Tříšilinkové zelené známky byly vydány v roce 1855, žluté osmišilinkové se tiskly v roce 1857. Tehdy také patrně se do desky nedopatřením dostal štoček s nominální hodnotou tři šilinky a nikdo si osamocené trojky mezi podobnými osmičkami už nepovšiml...

Zdroje: Wikipedie, stampmagazine.co.uk, infofila.cz

Michael Stanovský, 27. dubna 2015

v Severských listech publikováno

Reklamní odkazy