Rusko vysílá do Arktidy další expedici 2011

ledoborec Rossija, foto RIA Novosti/Sergej Jaščenko

foto RIA Novosti/Olesa Aldušenko

Další expedice – a opět jde o suroviny. Expedice má podpořit jeho nároky na obrovské nerostné bohatství ležící na mořském dně.

Z murmanského přístavu dnes (5. července 2011) vyplouvá atomový ledoborec Rossija, který bude doprovázet vědeckou loď Akademik Fjodorov. Cílem vědecké mise je podle agentury RIA Novosti určení hranic ruského kontinentálního šelfu v Arktidě. Ledoborec se s výzkumnou lodí setká na západ od souostroví Země Františka Josefa, a společně budou pokračovat do oblasti Lomonosova štítu. Tam Akademik Fjodorov zahájí svoji práci.

Očekává se, že expedice bude trvat asi dva měsíce. Podobnou expedici uskutečnilo Rusko už před rokem, Akademik Fjodorov doprovázen ledoborec Jamal. A právě letošní expedice je jejím pokračováním té z loňského roku.

Moskva opírá svůj nárok na arktické zdroje o tvrzení, že Lomonosovův hřbet, táhnoucí se pod hladinou Severního ledového oceánu od kontinentu směrem k pólu, je prodloužením ruského kontinentálního šelfu a že tedy Rusko má právo na jeho ekonomické využívání.

Ruský premiér Vladimir Putin před týdnem zopakoval, že Moskva se nevzdá svých nároků na podmořské hřbety Lomonosova a Mendělejeva v Arktidě a že bude své geopolitické zájmy hájit pevně a důsledně.

Agentura RIA Novosti uvedla: „podle Úmluvy OSN o mořském právu mají pobřežní státy svrchované právo zkoumat a rozvíjet přírodní zdroje na kontinentálním šelfu, který je rozšíření jejich území.“ Problém Rusů je však v tom, že okolní státy tak zcela neuznávají závěry ruských expedic není jim zcela jasné, zda a čeho jsou podmořské hřbety pokračováním.

A tak je hlavním cílem letošní expedice stanovení množství sedimentů na dně. Jejich tloušťka je další kritériem pro určení hranice kontinentálního šelfu Ruské federace. Podaří-li se Rusům dokázat, že hranice šelfu se nachází podél Lomonosova a Mendělejeva hřbetu, budou mít přednostní právo na těžbu ropy a plynu v této oblasti.

Podobný spor o využívání nerostných surovin vedlo Rusko i s Norskem, loni ale obě země po 40 letech sporů podepsaly smlouvu o rozdělení území v Arktidě. Rusové i Norové tak zde mohou těžit ropu a zemní plyn.

Na ruskou aktivitu ostatní státy reagují především vojenskou přítomností. „O to se snaží všechny státy. Posledních deset let jsme svědky velkého nárůstu počtu přeletů vojenských letadel nebo radarového a sonarového monitorování,“ řekl loni u příležitosti výpravy Akademika Fjodorova do Arktidy Michael Romancov z Metropolitní univerzity Praha. Důvod, proč se o Arktidu začíná svět zajímat ve větší míře až v této době, vysvětluje Romancov postupně se rozvíjejícím stupněm techniky a technologie. Jak sám tvrdí, napomohl i fenomén globální změny klimatu. „V souvislosti s ústupem ledovce se po dlouhých staletích uvažuje o tom, že by se touto oblastí mohla pohybovat velká plavidla bez permanentního doprovodu ledoborců,“ říká.

Po ukončení loňské expedice v říjnu 2010 uvedl ruský portál veřejné služby (Gosudarstennyje uslugi): „Expedice však dokončila pouze první etapu prací. V příštím roce (2011) plánujeme uspořádat obdobnou expedici s podobným rozpočtem 1,3 miliard rublů, geofyzikální a geologické studie budou trvat tři měsíce. V případě potřeby můžeme zorganizovat i třetí expedici.“

red – 5. července 2011
zdroje: ČTK, ČT24 (BAN), RIA.RU, rozhlas.cz, gosuslugi.ru

mapa: novinky.cz / Ondřej Lazar Krynek