Norsko 1905–2005

Norský král na Festivalu století v Trondheimu
foto Jens Kristian Th.

Festival stoetí v Trondheimu
foto Paul Kleven

Kouzelná flétna (lidová verze)
foto Lars Sundestrand

Předseda vlády vítá prvního norského krále
novodobých dějin, foto archiv

Pomalu končí rok 2005. V jeho průběhu si především Norsko, ale i Švédsko a Dánsko (a všichni, kdo mají zájem) připomínali skutečnost, že před sto lety, v roce 1905, došlo k rozdělení Švédsko-norské personální unie, a tím ke vzniku samostatného novodobého Norského království. Je to významné výročí, má mnoho aspektů historických, politických i kulturních – jejich analýza by byla jistě zajímavá. Tento text chce jen informovat.

Výročí se připomínalo ve všech médiích, bylo na programu mnoha uměleckých představení i lidových veselic, tématem diskusí, námětem nově vydávaných knih i reprintů. Každý občan a většina návštěvníků Norska o něm zaslechla alespoň zmínku. Pro většinu současníků je samostatné Norské království samozřejmostí – tak, jako bylo Československo samozřejmou vlastí generace dnešních padesátníků, jejichž rodiče se narodili ještě za Rakouska-Uherska a pro jejichž vnoučata již bude historií i Československo. Jak asi bude v roce 2093 připomínáno stoleté výročí samostatné České republiky (a samostatné Slovenské republiky)?…

Dne 7. června 2005, přesně 100 let poté, kdy norský parlament Stortinget odvážně rozhodl o vystoupení z unie se Švédskem, se na Radničním náměstí (Rådhusplassen) v hlavním městě sešlo na 100.000 lidí k veliké lidové veselici. Od časného odpoledne vystupovali na různých scénách dávní hrdinové dětského televizního vysílání, postupně se pak vystřídaly hvězdy současné jako Kurt Nilsen, Bjørn Eidsvåg, Silje Nergaard, Turboneger, ale i švédští hudebníci Jako Peter Joback. Slavnost vysílala celostátní televize, psaly o ní noviny. Byl to však jen jeden z vrcholů celého týdne různých aktivit od 3. června (Kulturní noc se 150 různými akcemi na 45 místech Osla; podobná noc proběhla v dalších 3 největších norských městech) až po slavnostní otevření nového mostu mezi Švédskem a Norskem ve Svinesundu (za účasti obou králů), most byl otevřen 10. června, ten den se Radniční náměstí stalo arénou švédsko-norského přátelství: dopoledne se dostavily postavičky ze světa Astrid Lindgren, večer vystoupila celá řada švédských zpěváků a hudebníků, zastavil se i švédský královský pár.

11. června zahájil Král Harald provoz nového zcela ojedinělého Nobelova mírového střediska (Nobels Fredssenter) v bývalé nádražní budově Západní dráhy (budovu dosud návštěvníci Osla znali jako sídlo velkého Turistického informačního centra). I této události byli přítomni zástupci norské i švédské královské rodiny – Alfred Nobel byl Švéd, a Norsko se podílí na správě jeho odkazu. Nobelovo mírové středisko je zajímavým moderním multiaktivním muzeem pro všechny generace.

Oslavy a připomínky se pochopitelně konaly nejen v hlavním městě, nýbrž po celé zemi. Ve skutečnosti první „výkop“ byl proveden dlouhonohými tanečnicemi na scéně Městského divadla v Drammen již v únoru. Všichni přítomní – v hledišti i na jevišti – se dostavili v šatech z počátku 20. století. Přítomna byla i tehdejší ministryně kultury Valgerd Svarstad Haugland, na kterou dle vlastních slov ovšem zatím nejvíce zapůsobila akce „Nebe se zrcadlí v moři“ na raketové základně v Andøya (Vesterålen). Organizátoři se pokusili zaměřit pozornost účastníků „směrem vzhůru a kupředu“ a použít umění a kulturu jako most do světa vědy: v zimní noci vystřelili laserový paprsek do atmosféry a vypustili výzkumný balón.

Při nejrůznějších příležitostech vystupují v norských městečkách a osadách dětské dechové soubory – není jediného, který by v tomto roce neměl na repertoáru švédsko-norské téma.

Jak známo, Norové jsou také národem turistů – v letošním roce bylo uspořádáno na 600 Pochodů století, jichž se zúčastnilo na 60.000 lidí. Královna Sonja, jejíž láska k turistice je známa, se např. s 3000 dalšími turisty účastnila pochodu Hardangerviddou…

Většina pravidelných každoročních aktivit, festivalů a přehlídek využila výročí a svůj program mu přizpůsobila: např. Dny svatého Olava v Trondheimu 28.7. – 6.8., Bjørnsonův festival v Molde 24. – 28.8. Jiné akce, které vznikly díky oslavám výročí, budou žít i nadále: např. deník VG a firma Hundreårsmarkeringen 2005 vydali sadu 10 CD s 200 populárními písněmi století (Alf Prøysen i a-ha, Lene Marlin i The MonnKeys); v krajském divadle Agder se uskutečnil první ročník nového Jihonorského festivalu současné populární hudby. Filmový ústav vybral 10 nejvýznamnějších filmů století. Pošta v Norsku i Švédsku vydala dvě speciální poštovní známky. Akce „Kulturní noc“ (Oslo, Bergen, Stavanger a Trondheim) byla tak úspěšná, že zřejmě bude opakována každoročně. Mozartova Kouzelná flétna v lidové verzi je norsko-švédským příspěvkem výročí a představí se na 30 scénách v Norsku na podzim 2005 a ve Švédsku na jaře 2006.

A tak, přestože byli organizátoři celoročních oslav (NORGE 1905) vystaveni kritice v médiích – kvůli finanční náročnosti a malému zájmu na začátku roku, nedostatečně aktivitě v pozdním létě – připomínalo se výročí po celém Norsku v mnoha podobách. Vyjmenujme alespoň některé z nich:

12. května koncert a ohňostroj v Bodø; 7. června byla v Hammerfestu otevřena putovní výstava „Finnmark 1905 – 2005“ – o válce a budování, životě Laponců, pohnutých událostech kolem stavby přehrady v Alta a mnoho jiného; rovněž 7. června program v bergenské Griegově síni „Michelsenův rok“ připomněl hudbou a slovem významné události se zaměřením na snad nejvýznamnější osobnost té doby, předsedu vlády Christiana Michelsena; 9. června byla v Oslu ukončena Novinová štafeta – cesta vedla do téměř všech redakcí 225 norských novin od Špicberk po Lindesnes; 17. června hudební noc v centru Bergenu i na bergenské lanovce Fløibanen; 25. června v Kristiansandu zahájena výstava „Andre/Others“ – 15 umělců z 10 zemí vystavilo svá moderní díla; 23. července Vardø bylo prohlášeno za „místo tisíciletí“ v kraji Finnmark a uspořádalo toulku místní historií; 6. – 14. srpna Mírový festival v Mossu za účasti korunního prince i zástupce generálního tajemníka OSN a 250 mladých lidí z celého světa; 15. – 21. srpna v Tromsø koncerty a jiné aktivity zdarma pro všechny pod názvem „Magická mnohostrannost“; 11. – 14. září „Dny pochybností“ v Hamaru a Lillehammeru, při kterých se významné osobnosti i publikum snažilo vypořádat se vžitými kategoriemi a nebrat vše za bernou minci; 23. září v Steinkjer premiéra muzikálu „Nová doba“ o dramatických událostech kolem roku 1905.

Od 20.10. je ve Vigelandově muzeu v Oslu, v blízkosti známého parku se sochami k vidění výstava „Jak je viděl Gustav Vigeland“ – jde o autorova díla z let kolem roku 1900: portréty známých osobností; 26. listopadu se v Oslu Spektrum uskuteční „Královské varieté“ pro celou rodinu – program na oslavu stého výročí vstupu současné norské královské rodiny na norskou půdu. V hledišti zasednou jejich královské výsosti, představení bude vysílat televize. Vstupenky se rozdávají v podstatě zdarma (za manipulační poplatek 25 NOK). Tímto večerem vyvrcholí oslavy, které začnou již v pátek 25.11. odpoledne – v přístavu, kde přistála loď, která přivezla dánského prince Carla – v té chvíli již norského krále Haakona VII. s rodinou.

V Hortenu byla zase otevřena výstava fotografií královské rodiny pod názvem „Král a kočka“.

Muzeum v severonorském Sør-Varanger pořádá 24.11. seminář „Norsko a jeho severní sousedé“, který se bude zabývat osídlením severonorského pohraničí, jeho kulturními, geobiologickými i klimatickými podmínkami, pozornost bude zaměřena na úlohu i zájmy státu v této oblasti, vztahu státu a národnostních menšin, jazyka a identity… Ve stejný den tam bude otevřena výstava „Vody bez hranic“.

Národní knihovna vystavuje ve své po celkové rekonstrukci znovu otevřené budově na 10.000 „dopisů století“, které napsali a poslali lidé všech generací z celého Norska: jde o projekt, který má zaznamenat myšlenky a názory lidí na vlastní současný život jako vzkaz pro příští generace. Dopisy se budou číst až za 100 let!

Byly vydány pamětní stříbrné a zlaté mince.

Po celý rok se připomínalo rozdělení Norska a Švédska. A protože nakonec proběhlo smírně a bez bojů, mohou se jubilejních událostí účastnit obě tyto země. Dánsko by však také nemělo být opomínáno – hrálo svou velkou úlohu, a to nejen tím, že dánský princ se stal prvním novodobým norským králem. Dánské Královské divadlo v Kodani uvedlo 7.11. představení norského historika Tora Bomanna Larsena „Princ a polární badatel“ – dialog mezi princem Carlem a Fridtjofem Nansenem.

Monarchie

Zajímavá je diskuse o osudech monarchie, státním zřízení, které v roce 1905 přesvědčivě zvítězilo nad republikou. Diskuse se s většími či menšími odmlkami stále vrací do norských médií. Profesor politologie Trond Nordby je přesvědčen, že za sto let Norsko královstvím již nebude, monarchie sestoupila ze svého vyvýšeného postavení a je velmi zranitelná; korunní princ se vyjadřuje k některým oblastem politiky se zjevným postojem, tlak sdělovacích prostředků sílí, a tím je monarchie ohrožena. Historik Øystein Sørensen si myslí, že království ještě alespoň jednu generaci vydrží, mladí vnesli do královské rodiny mnoho nového, ale tradiční přátelský vztah tím nebyl otřesen, spíše naopak. Sørensen sám je ovšem republikán – privilegia se podle něj nemají dědit. Filosofka a spisovatelka Nina Karin Monsen se naopak domnívá, že monarchie velmi brzy zahyne, dnešní její představitelé nemohou své postavení vnímat jako poslání a brzy dají přednost normálnímu životu. Pak rozbolí politiky hlava – podle paní Monsen je měla už v této věci bolet dávno. Ale lid má rád slavnosti a monarchie se mu líbí.

připravila Barbora Stejskalová, Velvyslanectví ČR v Oslu, 15. listopadu 2005

---

Nejvýznamnější norské osobnosti tohoto století:

podle deníku „Aftenposten“ (v závorce pro srovnání podle internetového deníku „TV2 nettavisen“)

1. Fridtjof Nansen    (Einar Gerhardsen)

2. Král Olav V.    (Král Haakon VII.)

3. Král Haakon VII.    (Henrik Ibsen)

4. Thor Heyerdahl    (Sam Eyde)

5. Einar Gerhardsen    (Gro Harlem Brundtlandová)

6. Knut Hamsun    (Helge Ingstadová)

7. Gro Harlem Brundtlandová    (Alf Prøysen)

8. Edvard Munch    (Fridtjof Nansen)

9. Roald Amundsen    (Edvard Munch)

10. Sam Eyde Nils    (Arne Eggen a Egil Roger Olsen)

Jména století

podle Ústředního statistického úřadu

dívky

1. Anne
2. Inger
3. Anna

chlapci

1. Jan
2. Arne
3. Per

Stavby století

v kraji Akershus: budova Telenoru na Fornebu
v krajích Agder radnice v Åserål
v kraji Hordaland: elektrárna Tyssedal
Oslo: radnice
kraj Sogn og Fjordane: Železnice z Flåmu do Myrdalu
Telemark: elektrárna Vemork, Rjukan (těžká voda)
Trøndelag Budova policie v Trondheimu
Østfold: mosty přes Svinesund

Knihy, které zanechaly hluboké stopy

Vybrat jedno literární dílo z celého stoletého období není snadné.
Čtrnáct zástupců knižní branže se o to pokusilo a vybralo 13 titulů:

Tom Kristensen zvolil trilogii „Historie bestiality“ od Jense Bjørneboe

Erna Osland: celé dílo básnířky a herečky Marie Takvam (nar. 1926)

Terje Thorsen: čítanky „Vize a skutečnost“

Otto Hegeberg: román „Ptáci“, který v roce 1957 vydal Tarjei Vesaas

Hanne Ørstavik: báseň Olava H. Hauge „To je ten sen“

Geir Gulliksen: romány Daga Solstada a esej „Účastníci a diváci“ od Hanse Skjervheima (nar. 1926)

Anne B. Ragde: Jostein Gaarder: „Sofiin svět“

Jan Kjærstad: Jostein Gaarder: „Sofiin svět“

Olav Kobbeltveit: dílo Knuta Hamsuna a román „Vítězové“ od Roye Jacobsena

Gunnar Staalesen: Agnar Mykle: román „Píseň o červeném rubínu“,

Cathrine Sandnes: Knut Hamsun: román „Matka země“

Trygve Aslund: „Oheň a plameny“ od Kjartana Fløgstada

Gro Dahle: Sigbjørn Obstfelder: „Spisy“ a zvláště krátký text „Pes“

Arild Linneberg: spisovatel, překladatel a literární vědec Georg Johannesen (nar. 1931) a jeho překlad básní moudrosti čínského básníka Tu Fu (8. st.), přebásnění vydáno v r. 1968

Nové knihy s informacemi o výročí nezávislosti

V roce 2005 vyšla celá řada nových titulů navazujících na výročí samostatnosti, mimo jiné:

Per Egil Hegge a Leif Arne Ulland: „Stalo se v roce 1905“ (Det var i 1905… ,) nakl. Andresen og Butenschon

Leif Ryvarden: „Národní parky Norska“ (Norges nasjonalparker), nakladatelství DAMM

„Norští laureáti Nobelovy ceny“ (Norske nobelprisvinnere, od Bjørnsona po Kydlanda), red. Olav Njølstad z Norského Nobelova ústavu