Švédové před Brnem

Kartuziánský klášter s kostelem
Nejsvětější Trojice – Brno, Královo Pole
foto Jan P. Štěpánek

V letošním roce si připomínáme 360. výročí neúspěšného obléhání Brna švédskými vojsky. O těchto událostech se píše v řadě publikací, za všechny asi kniha Pavla Balcárka: Pod Špilberkem proti Švédům – Jota 1993 nebo Publikace vydaná k 350. výročí Švédové před Brnem.

Po Švédech nám zůstalo několik příjmení např. Švéda, Švejda, Švejdík – tři sloupce v brněnských Zlatých stránkách jsou toho důkazem.

A také několik názvů ulic. Švédská – na paměť nejostřejších bojových akcí se jmenovala v letech 1867–1946 část dnešní ulice Roosweltovy. Další Švédská ulice v Tuřanech je v místech vojenského tábora při obléhání Švédy v roce 1645

Švédské náspy je název přírodního útvaru z jurských vápenců připomínající působiště švédské armády jihozápadně od Slatiny, později místo skládky hutního odpadu ze slévárny ve Slatině a v posledních letech částečně rekultivované. V letech 1930–1946 se dnešní Petlákova ulice v Brněnských Ivanovicích jmenovala Ke švédským náspům.

Ve farním kostele Nejsvětější Trojice v Králově Poli na Mojmírově náměstí v levé části lodě je vstup do tzv. Švédské kaple, která má název na památku toho, jak Švédové v roce 1645 při obléhání Brna prostříleli starobylý obraz Panny Marie s Ježíškem.

Na okraji ulice Jezuitské v parku byl v roce 1895 odhalen pomník připomínající úspěšné odražení posledního útoku švédských vojsk 15. 8. 1645 brněnskými měšťany a studenty. Byl odstraněn v roce 1945, jeho další osudy neznáme. Vzpomínka na tento pomník se dochovala i v básni Pomník studentů, kterou vydal v roce 1938 Josef Horáček v Siluetách Brna.

Dlouho se tradovala píseň z dob obléhání města Švédy, začínající slovy „Brünn ist hin, Brünn ist nicht hin“, která předvádí švédské zesměšňování důvěry katolíků v pomoc Matky Boží a odpovědi katolíků. Píseň zazněla i ve hře brněnského autora Paula Kirsche s hudbou Oskara Strause, která měla premiéru 15. 8. 1895 pod názvem Švédové před Brnem.

15. srpen je i významným dnem pro Brňany. Věřící si připomínají svátek Nanebevzetí Panny Marie a současně den, v němž roku 1645 definitivně a neúspěšně skončilo obléhání Brna.Na památku ústupu Švédů se v Brně dlouho pořádala tzv. Švédská slavnost. Byly to pompézní oslavy za účasti všech vrstev obyvatelstva. Součástí byly vojenské přehlídky i lidové veselice, od konce l8. století pořádané v Lužánkách. Na prahu 20. století oslavy zanikly. V roce 1995 v rámci oslav 350. výročí těchto událostí byl položen základ k nové tradici oslav. Od roku 1997 je oslava Dne Brna pořádána každoročně.

Další připomínku třicetileté války je velké okno příční lodi s vitráží v secesním kostele Neposkvrněného početí Panny Marie na Křenové ulici. Podle návrhu malíře Jaroslava Malého zhotovil brněnský závod Evžena Škardy. Scéna zobrazuje obléhání Brna a ústřední postavou je páter Martin Středa.Sgrafito Obléhání Brna Švédy v roce 1645 na domě Smetanova ulice č.41 od brněnského rodáka akademického malíře Jana Köhlera (1873–1941), zobrazuje výpad obhájců města proti Švédům, v pozadí s pohledem na část vnitřního města od presbytáře chrámu sv. Tomáše a hrad Špilberk. Do spodní části vkomponoval obraz Černé Matky Boží a barevné portréty útočníka generála Torstensona a obhájce města Raduita de Souches.

Z doby třicetileté války se tradují i 2 známé brněnské pověsti o generálu Torstensonovi. Mistrovský výstřel – o tom, jak obránci ze Špilberku ustřelili generálu Torstensonovi pohár, ze kterého pil, z ruky. Druhou je Proč se na Petrově poledne zvoní již v 11 hod? Kdo se to chce dozvědět ať zalistuje v knize Marty Šrámkové a Oldřicha Sirovátky: Brněnské kolo a drak a tam se to doví. Nicméně poledne na Petrově zvoní o hodinu dříve dodnes.

Osudy hrdinných obránců Brna jsou Brňanům známy. Louis Raduit de Souches (1608–1682), francouzský hugenot, který udělal kariéru ve švédské armádě, ale po nešťastném souboji v roce 1642 přešel na opačnou stranu, 112 dní velel brněnské obraně. Jeho busta stojí v parku u Špilberka a je pochován v kostele sv. Jakuba v Brně, náhrobek je za hlavním oltářem.

Páter Martin Středa (1587–1649), rektor brněnské jezuitské koleje, duchovní opora obrany Brna je pochovaný v hrobce jezuitského kostela v Brně a je po něm pojmenována ulice Středova – spojnice Veselé a České.

Jméno velitele pevnosti Špilberka Jakuba Jiřího Ogilvyho nese jméno hradní restaurace na Špilberku.Muzeum města Brna věnuje ve stálé expozici Brno na Špilberku událostem třicetileté války jednu místnost.

Méně je už známo o veliteli švédských vojsk Lenartu Torstensonovi. Narodil se v srpnu 1603 na rodovém sídle Forstena (poblíž města Göteborgu), rodina byla pronásledovaná, vyrůstal v pěstounských rodinách. V l5 letech se stal pážetem krále Gustava II. Adolfa, s královskou družinou se zúčastnil dobytí Rigy, s námořní flotilou byl v Gdaňsku, cestoval po Holandsku, při jednom tažení se zranil, ale pokračoval ve vojenské kariéře. Blízko Norimberku byl zajat a třičtvrtě roku vězněn v Ingolstadtu a od té doby měl velké zdravotní problémy, hlavně jej trápil revmatismus. Po bitvě u Lützenu doprovázel ostatky padlého krále Gustava II. Adolfa do Švédska, bojoval v Prusku. po smrti Johana Banéra přebírá velení švédských vojsk a jako schopný vojevůdce slaví řadu úspěchů – v Brandenburgu, Sasku, odtud táhl na Moravu, dobili Olomouc, vrací se zpět do Saska, obsadili Lipsko. 1643 táhli znovu na Moravu, pak se vrátili do Dánska a počátkem roku 1645 pronikli do Čech, skvělé vítězství u Jankova mu otevřelo cestu k Vídni, marně 112 dní obléhal Brno, stahuje se do Saska. Pro zdravotní problémy v roce 1646 opouští armádu. 5. 2. 1647 je povýšen do šlechtického stavu. zemřel ve Stockholmu 7. 4. 1651 a je pochován se všemi poctami v rodinné hrobce v kostele Ridarholmskyrka, v pohřebním kostele švédských králů. V hrobce odpočívá i řada jeho potomků. S manželkou Beatou De la Gardie měl 5 dětí, do dějin zasáhl především syn Anders, přesto, že ten měl 13 dětí, synem Carl Ulrikem v roce 1727 rod vymírá po meči.

Arnošta Vieweghová, 31. října 2005