Ještě krimi, Palme

Ale uz neni moc co dodat. Potapeci nasli dalsi bouchacku, ale ani ta nebyla ta spravna. Pak nasli dvoukorunu z roku 1904. To jim take platne nebylo nic, nalez snad ale dokazal, ze to jejich nemecke patraci vybaveni je skutecne spickove. S potapenim se ale konci, penize dosly. Takze muzeme zase jen cekat, co jako bude dal.

Sporadanost v nocni stockholmske doprave

Nekdy na prelomu sedmdesatych a osmdesatuch let bylo ve Svedsku zakonem zakazano telesne trestat deti i v rodinach. Moje tehdy asi petilete dite, indoktrinovano ve skolce, mi po vyprasku – podle me zaslouzenem – reklo, ze takove veci maminka nesmi a ze si muze jit stezovat na policii. Odpovedela jsem, ze klidne muze jit, protoze ja jsem pro vychovnou metodu Komensky-Fristensky, a ze jsem pro toto presvedceni ochotna se dat i zavrit. Tak se tehdy zacalo ve Svedsku vychovavat ohleduplnosti a porozumenim. Cela leta jsem se tesila na tu novou krasnou generaci, vychovanou v lasce a pohode.

A co nevidim. Kriminalita stoupa. Sikana ve skolach se zda beznym jevem, a to nejen mezi zaky, ale zaci si i dovoluji dechberouci nehoraznosti vuci pedagogum (vcetne telesnych utoku) a nic moc se nestane. Moznosti postihu – v techto mimorodinnych souvislostech na telesne tresty ani nemyslim – jsou minimalni nebo zadne. Spousta vselijakych lumparen projde zcela bez nasledku. V teto souvislosti prisel taky stockholmsky komunalni dopravni podnik (SL) na to, ze skody na vozech a vybaveni v podzemce v nocnich hodinach jsou prilis velike a rozhodl se zrusit nocni vlakovou dopravu. Od cervence se zavedly nocni autobusove linky do predmesti. Melo se za to, ze ridici jsou zakaznikum blize nez v podzemce a ze si tedy dopravovane publikum tolik nedovoli. Pro jistotu bylo postaveno plno vselijakych poradkovych strazi na nejohrozenejsi stanice. Ve strachu, ze si tyto straze budou moc dovolovat, byly vydany podrobne pokyny, kdy a jak straze maji zasahovat a hlavne kdy nesmeji zasahovat. Chvilku bylo dobre.

Pak ale zacaly proskakovat zpravy, ze jakmile se nocnim bourlivakum zmena trochu zazila, zacaly velike problemy i v autobusech. Krom obvyklych slovnich utoku byli ridici autobusu v nekolika pripadech i fyzicky napadeni a dokonce oloupeni o trzbu. Ridici poslali zamestnavateli petici s navrhem, ze by bylo nejlepe, aby nocni autobusy jezdily vubec zadarmo, protoze pak by alespon nebyl duvod ridice loupezne prepadat. 90 %incidentu se pry prihazi prave pri placeni. Pan Elwe Nilsson, ktery sedi v predstavenstvu SL, si podle stockholmskeho Metra mysli, ze to neni zadne reseni a jestli se tedy publikum neumi v autobusech chovat, tak bude nejlepe nocni dopravu vubec zrusit a at se vsichni dostanou domu jak chteji.

Vim, ze tento problem ma spoustu slozitych komponentu a taky to neni jen problem Stockholmu. Ale presto ve mne hloda takova zjednodusujici tucha, jestli vlastne te omladine nechybi hlavne to, ze pan Fristensky vcas nezasah.

Alena Johnssonova, Stockholm, Švédsko, 18.8.1997

převzato z Neviditelného psa