Toto je automatický překlad z češtiny (Google Translator). Může být i komický.
Všechny reference, diskuse, chat, formuláře, odkazy a další webové funkce nemusí vždy dobře fungovat.

Severské listy

           

Finsko  Co víte o Finsku?


Obálka publikace „Co víte o Finsku“, vydalo nakladatelství Otavan Kirjapaino Oy, Keuruu 2005, ISBN 951-1-19078-4


Finové oslavují příchod jara 1. května. 1. máj (Vappu) je ve Finsku společný svátek studentů a pracujících. Veselice začíná v Helsinkách na tržišti v predvečer 1. máje, kdy studenti nasadí na hlavu mořské víly „Havis Amandy“ - symbolu Helsinek - bílou čapku. Ve Finsku totiž studenti po složení maturitní zkoušky dostávají kromě vysvědčení také bílou černě lemovanou maturantskou čapku.
foto Sakari Niemi


Účelem mapy „Carta Marina“ uveřejněné Olausem Magnusem v Benátkách roku 1539 bylo prostřednictvím všestranných ilustrací poskytnout jihoevropským národům informaci o přírodě, lidech a způsobech obživy v severních oblastech. Mapa území Finska vznikla na základě Tacitova pojetí, podle něhož Finsko je divoký sever, kde žije divý národ zabývající se magickými kouzly.
repro Otava

Finské Ministerstvo zahraničních věcí vydalo krásnou brožurku o Finsku. Jmenuje se Co víte o Finsku (Tiesitkö tämän Suomesta?), vyšla v nakladatelství Otava. Jde o 32 stránkovou publikaci čtvercového formátu 21x21 centimetrů v lakované barevné obálce.

Opravdu reprezentativní knížečka o Finsku, kde se člověk neznalý - i znalý – seznámí s kdečím o Finsku. Obsahuje kapitoly LESY A JEZERA (Dcera Baltu, Mnohé tváře Finska, Země lesů,… ), FINSKÝ ZPŮSOB ŽIVOTA (Stejnorodý národ, Současná rodina je malá, Staré a nové,… ), OD NÁRODU KE STÁTU (Kdo jsou Finové?, Doba švédské nadvlády, Doba ruské nadvlády, Vznik samostatného Finska,… ), V ČELE ROZVOJE (Ve vzdělání je budoucnost, Země lesů, kovoprůmyslu a mobilních telefonů), KULTURA DUCHA A TĚLA (Literatura a divadlo, Film, Malířství, sochařství, design a architektura,… ), FINSKO A SVĚT a VÝZNAMNÍ FINOVÉ.

Brožurka je přeložena do dobré češtiny a vytištěna bez chyb, což je dobrým standardem českých publikacích vycházejících v severských státech, méně již ve zbytku Evropy. Překlad do Finštiny pořídila naše dopisovatelka z Vanty, paní Blanka Lemmetyinen. Překlad pořídila již dávno, brožurka však málem nevyšla. Možná Finové nemají peníze, možná si myslí, že nějaká nárůdek ve střední Evropě nepotřebuje knížky v češtině (přitom Finů je ani ne polovina jak nás), nevím. Faktem je, že když se do zapeklité situace vložil pražský velvyslanec Finské republiky Jorma Inki, publikace nakonec vyšla.

Paní Blanka nám píše: „Posílám Vám čerstvý výtisk brožury o Finsku, kterou již v několika jazykových verzích vydalo finské Ministerstvo zahraničních věcí, já jsem ji nyní přeložila i do češtiny. Myslím, že je to docela dobrý a všestranný přehled o této zemi, o níž toho stále ještě mnozí v ČR tolik nevědí. Brožury budou zaslány zdejším ministerstvem na finské velvyslanectví v Praze, které je bude nějakým způsobem dále distribuovat… “

ms, 1. května 2005

Co nevíte o Finsku?

V předvečer státní návštěvy prezidenta České republiky Václava Klause ve Finsku pořádala Severská společnost pod titulem „Co nevíte o Finsku“ besedu v Klubu Lávka. Název besedy je parafrází na titul právě vydané publikace „Co víte o Finsku“, kterou připravilo finské Ministerstvo zahraničních věcí jako informační materiál o své zemi ve finštině s tím, že bude přeložena do různých jazyků.

Český překlad pořídila Blanka Lemmetyinen a ten jsme použili jako základ pro naši besedu. I když publikace je velmi útlá, obsahuje mnoho nového, málo známého, dosud ne příliš publikovaného. Například historická mapa „Carta Marina“, uveřejněná Olausem Magnusem v Benátkách roku 1539, prostřednictvím všestranných ilustrací poskytla jihoevropským národům informace o přírodě, lidech a způsobech obživy v severních oblastech. Mapa území Finska vznikla na základě Tacitova pojetí, podle něhož Finsko je divoký sever, kde žije divý národ zabývající se magickými kouzly.

V publikaci „Co víte o Finsku“ můžeme sledovat vývoj a rozvoj tohoto „divého“ národa v průběhu staletí jeho historického, kulturního, sociálního, politického růstu až k dnešnímu modernímu Finsku s vyspělou civilizací a vysokou životní úrovní, avšak i s vysokou úctou k přírodě a k člověku.

Bez zajímavosti není zjištění, že feno-ugrickými jazyky mluví 23 milionů lidí, což jistě není zanedbatelný počet. Obrázek „Strom jazyků“ názorně ukazuje rozdělení feno-ugrických jazyků do 20 skupin, z nichž můžeme dobře vysledovat jižní skupinu, vedenou maďarštinou a severní skupinu v čele s finštinou. V brožuře se seznámíme se složitým historickým vývojem, nahlédneme do způsobu života obyčejných lidí, ale i významných občanů, dotkneme se ekonomického života i kultury ducha a těla. V závěru se dovídáme, co přinesli Finové světu a svět Finsku.

Publikace je velmi elegantně graficky zpracována, nechybí samozřejmě ani obrázky z kouzelné finské přírody, která neodmyslitelně k této zemi patří.

Novou publikaci „Co víte o Finsku“, která je k zájemcům k dispozici na Finském velvyslanectví v Praze, nám představila Dr. Hana Kučerová.

O svých zážitcích z dlouhodobého pobytu ve Finsku nám zasvěceně vyprávěla diplomatka Dr. Daniela Justillová, která se před nedávnou dobou vrátila ze čtyřletého služebního pobytu ve Finsku. Ocenila u finských lidí, s kterými se setkala, jejich přímost, čestnost, houževnatost, ale všimla si i jejich počáteční nesdílností a uzavřenosti, která však, po dobrém poznání, vyústí v trvalé přátelství. V diskusi na téma jak se Finsko staví k euroústavě Dr. Justillová vysvětlila, že Finsko vždy podporovalo všechny mezinárodní iniciativy a mnohdy bylo v jejich čele - a proto i jeho přístup k euroústavě je kladný.

Rádi bychom diskutovali déle, avšak museli jsme další otázky odložit na některou další besedu. Byl ještě připraven pěkný film o Finsku, který názorně doplnil to, co bylo řečeno - a navíc nás provedl celým Finskem od jihu, z města Turku, až na nejzazší sever Finska až k norským hranicím, provedl nás nezapomenutelnou finskou přírodou, historickými památkami a ukázal nám každodenní život současných finských obyvatel. A tak beseda o této malé, přívětivé a zajímavé zemi vhodně předznamenala nejen zájem turistů o poznání, ale i o zájem z nejvyšších státnických kruhů.

Hana Kučerová, Praha, 4. června 2005


Strom ugrofinských jazyků
23 milionů lidí hovoří těmito jazyky, zejména ve východní a západní Evropě a na západní Sibiři.

 

1. finština
2. sámština (laponština)
3. karélština
4. estonština
5. mordvinština
6. čeremiština
7. komi (zyrjanština)
8. udmurština (voťáčtina)
9. maďarština
10. masijština (vogulština)
11. chantyjština (osťáčtina)
12. baltofinské jazyky
13. volžské jazyky
14. volžská finština
15. permské jazyky
16. samojedské jazyky
17. finsko-permské jazyky
18. ugrické jazyky
19. ugrofinské jazyky
20. uralské jazyky

 

Reklamní odkazy

Hodnocení článku

Průměrná známka: 3,00 |  hodnoceno: 4x

  
 
 
 
 
 

1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Vaše názory k článku - diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, případně mu vynadat – poslat mu e-mail.

Upozornění:

• Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

• Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné, lživé nebo se vás nepříjemně týkají, kontaktujte, prosím, našeho administrátora diskuse.
 

Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.

Zobrazeno pouze posledních 0 diskusních příspěvků
 

Severské listy • redakce: Dřenice 51, CZ 53701 Chrudim • infoseverskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2012

ISSN 1804-8552

Last upload: 26.01.2012 04:11:20 / robot / php-time: 0.170 sec. / www.severskelisty.cz / 38.107.179.216 / LOGIN