Ve Švédsku se staví středověké město

foto Axel Nelson

Na jihu Švédska západně od Lundu, jednoho z nejstarších měst ve Skandinávii, se začalo v roce 1999 stavět unikátní městečko Jakriborg. Jeho architekti se totiž inspirovali středověkem.

„V roce 1992, kdy nikdo nestavěl, jsme dostali šanci koupit pozemek a napadlo nás postavit něco ve starém stylu,“ říká osmapadesátiletý Jan Berggren, který stvořil Jakriborg spolu se svým čtyřiapadesátiletým bratrem Kristiánem. Název města je vlastně složeninou z prvních dvou slabik jejich jmen a švédského výrazu pro hrad – borg.

Při procházce většinou švédských měst jsou nepřehlédnutelné obří bloky navzájem téměř totožných obytných domů. „Je to smutné, vchází-li všichni do naprosto stejných vchodových dveří a stoupají-li po ničím se nelišících schodištích… Chceme se cítit jako lidé, jako výjimečné bytosti,“ vysvětluje Berggren, proč se rozhodl pro stavbu nápodoby středověkého města.

Jakriborg, který vyrostl ve vesnici se zhruba tisícovkou obyvatel, čerpá inspiraci z tradiční architektury jižního Švédska, Dánska a severního Německa.

Podle kritiků je město příliš vyumělkované a připomíná Disneyland. Obyvatelé jsou ale jiného názoru. „Když člověk dorazí domů, jako by se ocitl v pohádce,“ říká Gunilla Neumeisterová, která žije spolu s manželem ve třípokojovém bytě. Dnes je v Jakriborgu zhruba 300 apartmá, všechna jsou pronajatá. Další stovka se právě dokončuje a Berggren očekává, že do 15 let bude v Jakriborgu ve 3500 bytech žít asi 7000 lidí. Nájem za byt se dvěma ložnicemi přijde asi na 6000 švédských korun (přibližně 20 000 českých korun).

Všechny jakriborské budovy jsou buď zpola dřevěné, nebo z barevných cihel. Každý dům se ale trochu liší od ostatních: barvou, sklonem střechy, počtem oken či velikostí a tvarem vstupních dveří. Městské hradby jsou budovány proto, aby obyvatelstvo chránily před hlukem silniční a železniční dopravy. Bratři Berggrenovi, kteří mají jako projektanti města pravomoc rozhodovat o tom, kdo se sem přistěhuje, odmítli již několik žádostí podniků, které by podle jejich mínění nešly dohromady se středověkou atmosférou Jakriborgu. „Chceme tu útulné ulice, butiky, kavárny, restauranty a malé obchůdky, kadeřníky a obuvníky. Jako to bývalo, když jsme vyrůstali. Pohled z okna by měl pohladit po duši,“ říkají.

LN, čtk, 22. prosince 2004