Islandské letiště Keflavík a teroristé

Satelitní snímek letiště, pohled k severu, foto Google Earth

Podivuhodný ostrov

Island je pozoruhodný ostrov plný tajemných věcí. Sopky, bublající smrdutá bahna, nádherné řeky a vodopády, nekrásnější a zároveň nejšílenější zem v Evropě. Tajemní trpaslíci a trollové, důstojní potomci vikingů. Ostrov ztracený v severních mořích, zároveň však strategická vojenská základna.

Málokdo ví, že nejkratší cesta letadlem z Evropy do Ameriky vede nad Islandem. Ač se to zdá podivné, tak cesta z Prahy do New Yorku opravdu vede přes Island. Že se Vám to nezdá? Inu, díváte se na mapy zeměkoule ve špatném zobrazení. Země je kulatá a mapy jsou placaté. Takže mají určité zkreslení. Když se budete dívat na glóbus od rovníku, uvidíte světadíly jinak, než když se na ně budete dívat od pólu. Ale zapíchněte si do glóbusu dva špendlíky, jeden v Praze a druhý v New Yorku. A pak mezi nimi napněte nit…

Jistý anglický admirál prohlásil za druhé světové války, že Island je jak pětadvacet zakotvených letadlových lodí v Severním moři. A blahořečil mu. Američani tu po válce vybudovali jednu z největších základen NATO se spoustou radarových a monitorovacích stanic. Dnes výhodné poloze Islandu zase blahořečí kapitáni letadel pendlujících mezi Evropou a Amerikou. Mají v případě nouze kde mezipřistát.

Drama na palubě letadla ČSA

Airbus 310, foto archiv Severských listů

Americká vojenská radarová stanice
v Keflavíku, foto militarypictures.info

foto archiv Severských listů

Jedna z první vojenských posádek
v Keflavíku, foto archiv Severských listů

Před Keflavíckým terminálem
foto Michael Kopp, Google Panoramio

Ranvej na letišti v Keflavíku
foto: Llorenç Guasp, Google Panoramio

Plastika vejce od Magnúse Tómassona
před letištním terminálem
foto: Sithor Horn, Google Panoramio

Islandu blahořečil 18. listopadu 2003 i kapitán letadla Českých aerolinií Airbus 310 na lince OK 0050 z Prahy do New Yorku. Po jeho odletu z Prahy totiž došla na velvyslanectví USA v Praze a americký konzulát v Bratislavě anonymní elektronická pošta s anglicky psanou výhrůžkou o uložení bomby. „Mohu potvrdit, že jsme dostali výhružný e-mail a informaci jsme předali českým úřadům,“ řekl v úterý televizi Nova Jan Krč z velvyslanectví Spojených států. Letoun po 19 hodině nouzově přistál na letišti Leifura Eiríkssona v Keflavíku na Islandu. Bezpečnostní složky letadlo po přistání prohlížely ale žádnou bombu nenašly. Takže zase poplašná zpráva.

Jedna z cestujících, se kterou se telefonicky spojila ČTK prohlásila, že pasažéři neměli žádné informace o tom, co se stalo. Podle její výpovědi se však nouzové přistání obešlo bez zmatku na palubě. Islandský rozhlas citovaný agenturou AP oznámil, že islandské úřady vyhlásily při přistávacím manévru českého Airbusu nejvyšší pohotovost.

Nikdo nebyl prý ohrožen

„Bezpečnost cestujících a posádky nebyla po celou dobu nijak ohrožena. Cestující letadlo opustili standardní cestou a byli přemístěni do budovy terminálu letiště, kde jim ČSA zajistily patřičnou péči a asistenci,“ uvedla mluvčí ČSA Marcela Picková. Letadlo odstartovalo ve středu krátce po poledni k dalšímu letu do New Yorku. Pasažéři byli podle mluvčí ČSA v pořádku a nikdo z nich neodmítl pokračovat v cestě. Pokud by nechtěl pokračovat stejným letadlem dál, byl by bezplatně překnihován na jiný let jiné společnosti, neboť linky ČSA na Island a z Islandu nelétají.

„Islandské bezpečnostní složky po kontrole letadla konstatovaly, že v letadle žádná bomba není,“ dodala Picková. „Posádka je speciálně vyškolená pro případ takových situaci. Ještě před přerušením letu cestujícím vysvětlila, proč je nutné přistát na letišti v Keflavíku. Celou situaci zvládli členové posádky velmi profesionálně. Škody, které ČSA vznikly, bude možné vyčíslit až za několik dní.“

Oblastní velitel islandské policie Jóhann Benediktsson řekl čtk, že vyšetřování případu je nyní již plně v kompetencí amerických úřadů a české policie. Nechtěl však komentovat, jak daleko jsou policisté v pátrání po neznámém pachateli, který výhružné e-maily poslal.

Historie keflavíckého mezinárodního letiště Leifura Eiríkssona

Keflavícké letiště bylo vybudováno americkou armádou během druhé světové války na západoislandském poloostrově Reykjanes asi 50 kilometrů jihozápadně od hlavního města Reykjavík. Původně sloužilo pouze pro vojenské účely. Do provozu bylo uvedeno 24. března 1943. Letiště mělo pro spojence obrovský význam, sloužilo jako letecká základna pro operace v severních mořích a poskytovalo neocenitelné služby při leteckém krytí zásobovacích lodních konvojů, které mířily do oblasti sovětského Murmansku. Když se poválečná situace uklidnila, začalo se letiště používat i pro civilní lety.

Letištní oblast dnes zabírá přibližně 25 čtverečních kilometrů, má čtyři přistávacích dráhy dlouhé cca 3 km a je technicky velmi dobře zabezpečeno.

Islandské letiště má velmi strategickou polohu a dlouhá léta sloužilo pro mezipřistání těch letadel, která nezvládala cestu z Evropy do Ameriky nonstop. Dříve bylo totiž běžné, že se cestou z Evropy, dejme tomu z Paříže, přistávalo kvůli doplnění paliva poprvé v irském Shannonu, potom v Keflavíku na Islandu a třeba ještě v grónském Narsarsuaqu nebo Söndrestromu. Další zastávka byla v Kanadě, nejčastěji v Ganderu, a teprve pak se doletělo do New Yorku.

Ještě v šedesátých letech minulého století se z Prahy na Kubu nelétalo bez dvojího mezipřistání. A z bezpečnostních důvodů muselo mít letadlo čtyři vrtulové motory. Jak vývoj letadel postupoval, přišly první turbovrtulové stroje jako například Vickers Viscount, Vickers Vanguard, Britannia, Electra nebo Canadair CL-44. Další vývoj směřoval k vývoji proudových letadel. V šedesátých letech přišly stroje jako Comet, Boeing 707 a DC-8 které byly schopny z Paříže do New Yorku letět přímo. Keflavícké letiště se tak stalo méně důležitým. Dnešní letadla mají běžně dolet až 15 000 km.

V době, kdy letecké spojení Islandu s Evropou začínalo ochabovat v důsledku menšího počtu mezipřistání letadel na transkontinentálních letech, začaly lety provozovat i islandské společnosti. Jedna z prvních byla Loftleiðir Icelandic provozovala spoj na trase New York Luxembourg. Další byly Flugfélag Íslands a Icelandair které se zaměřily na lety mezi Islandem a kontinentální Evropou resp. ostrovy Velké Británie. Tyto společnosti dosud operovaly z menšího letiště přímo v Reykjavíku, nyní se však přestěhovaly do Keflavíku. Společnost Icelandic v roce 1962, Icelandair v roce 1967. Tyto společnosti se později sloučily v jedinou. Dnes slouží reykjavícké letiště jen pro domácí linky a pro lety do Grónska.

Po přestěhování domácích leteckých společností do Keflavíku se tu začal letecký provoz opět zvětšovat. Když letiště sloužilo jen k mezipřistáním, prošlo terminálem málo cestujících (v roce 1958 to bylo 43 775 pasažérů ročně). V té době se také tolik necestovalo a pak se poměrně hodně jezdilo lodí. V dnešní době je provoz na keflavíckém letišti mnohonásobně větší, v roce 1999 tu bylo odbaveno 1 315 209 osob. Obdobně vzrostl objem přepravovaného zboží z 1218 tun v roce 1958 na dnešních 30 983 tun (1999).

V dubnu 1987 byl v Keflavíku otevřen nový terminál Leifura Eiríkssona na plošu přes 24 tisíc čtverečním metrů. V roce 2001 byl rozšířen ještě o dalších 15 tisíc čtverečních metrů aby vyhověl všem požadavkům vyplývajícím ze schengenské konvence (Island sice není členem EU, ale je přidruženým členem schengenských dohod).

Keflavícké letiště dnes slouží jak civilním účelům, tak potřebám letectva amerického námořnictva US Navy, je řízeno civilní správou. V dohodách podepsaných roku 1946 islandskou a americkou vládou bylo řečeno, že veškerý vojenský personál letiště opustí v letech 1947 až 1951. Letiště bylo pak řízeno americkými civilními organizacemi (American Overseas Airlines a Lockheed Aircraft Overseas Service). Dostalo statut civilního letiště s právem Spojených státu využívat je i k vojenským účelům. V té době to byl jeden z největších leteckých komplexů na světě.

Situace se změnila 5. května 1951. Island byl sice již od roku 1949 členem aliance NATO, nicméně teprve na začátku padesátých let začalo letiště v Keflavíku sloužit i tomuto obrannému vojenskému uskupení. Vzhledem k zvyšování politického napětí v důsledku studené války bylo potřeba ve spolupráci s NATO zajistit především obranu Islandu a přilehlých oblastí. Letiště pak sehrálo velkou úlohu během studené války, důležitou úlohu hraje dodnes. Jsou tu monitorovací a radarové stanice NATO, letecké síly USA tu mají stále početné stavy letadel. Jde především letouny McDonnell-Douglas F-15 Eagle fighters, C-130 Hercules, KC-135 Stratotanker a záchranné vrtulníky Sikorsky 60.

ms, 19. 11. 2003
podle internetového zpravodajství, vysílání Radia Praha a dalších internetových zdrojů