Dánský státní svátek – Den ústavy

Dne 5. června slaví každoročně Dánské království svůj státní svátek – Den ústavy. V letošním roce je tato oslava jubilejní, protože právě před 50 lety v roce 1953 vstoupila v platnost poslední významná úprava dánské ústavy. Tím byl dovršen dosavadní vývoj dánského základního zákona, který poprvé vstoupil v platnost 5. června 1849.

Přijetím ústavy byla v Dánsku uzákoněna konstituční monarchie, zajištěna lidská práva a de facto tak skončil dosavadní absolutismus. Ústava z roku 1849 zřídila dvoukomorový parlament Rigsdagen (Říšský sněm. Horní komora se nazývala Landsting (Zemská sněmovna) a dolní komora Folketing (Sněmovna lidu). Původní ústava doznala v průběhu let jen velmi málo změn, mezi významné patří například úprava z roku 1915, kdy byla ženám přiznána politická práva, včetně práva volebního.

Jak již zmíněno v úvodu, došlo v roce 1953 za panování krále Frederika IX k některým zásadním změnám dánské ústavy. Byla zrušena horní komora a tím přestal existovat dvoukomorový parlament. Nadále se jednokomorový parlament nazývá pouze Folketing. Parlament má 179 poslanců, 175 je voleno v Dánsku, po dvou v Grónsku a na Faerských ostrovech. Poslanci jsou voleni na dobu 4 let, nejnižší hranice pro vstup politické strany do Folketingu jsou 2 %získaných hlasů. Zastoupení je podle poměrného principu.

V roce 1953 také došlo ke změně nástupnického práva na trůn, podle něhož se i ženy mohou stát panovnicemi. V nástupnictví na trůn mají přednost všichni synové, tedy mladší, teprve pak nejstarší dcera.

Změna ústavy byla v roce 1953 potvrzena referendem. Od té doby k žádným změnám ústavy nedošlo, to je také důkaz státní a politické stability dánské monarchie. Ovšem v rámci platné ústavy byla přijata či změněna řada zákonů mající až ústavní význam, například zákony upravující vztah a členství Dánska v Evropské unii.

Vladislav Doležal, 13. 5. 2003