Vražda Olofa Palmeho, bolestivá rána

Svedove rikaji, ze od vrazdy Olofa Palmeho ztratilo Svedsko svuj pel nevinnosti. Zda se ale, ze se toho stalo mnohem vic. Z vrazdy podezrely Christer Pettersson nakonec odkracel – pro nedostatek dukazu – s naramnym odskodnym (jak ten se musel smat!) Takze vrah vypatran nebyl. Ale nezustalo jen u toho. Zvlastnosti bylo spousta. Hlavni vysetrovatel byl vystridan, kdyz to vypadalo (anebo to byl jen jeho takovy trik?) ze je blizek nejake nosne stope. Stridali se statni zalobci, byly zvesti, ze nejaci svedci zemreli, rikalo se, ze nektere "horke" stopy se policie nenamahala vysetrit. Soc. demokraticka ministryne spravedlnosti byla nucena odstoupit protoze mela mit vedomost o soukromem dovozu (jinak receno pasovani) odposlouchavacich pristroju, s kterymi chteli jeji partajni kolegove soukromnicit ve vysetrovani (z tisku jsem nepochopila, jestli pro to, aby vrazdu pomohli odhalit ci zahalit – oboji je totiz mozne). Ujistovani, ze se jednalo zcela urcite o ojedineleho vraha (nejspise blazna) se mi zatim nechce libit – jak to mohou s urcitosti tvrdit, kdyz nevedi, KDO to byl? A kdoze nas stale uklidnuje, ze vsechno je naprosto jasne a pod kontrolou a nic nezustalo opominuto? No uz TRETI komise ustavena vladou.

Pochybnosti o vysetrovani existovaly jaksi od pocatku (nejen moje). Statni moc se nakonec citila zavazana dukladnym vysetrenim policejni prace.Uz asi za tri tydny po vrazde byla ustavena t zv komise pravniku, aby prosetrila, zda urady a jine organy dostaly svym povinnostem. Za rok a pul prohlasila komise c. 1, ze ne vsechno bylo uplne koser, ale ze se neda dokazat nic, co by stalo za rec. To uz ale fungovala komise c. 2, ktera dosla k podobnemu zaveru. Verejnost laicka ani verejnost pravnicka se tim ale nedala uklidnit, povesti rostly (hlavne ze policie byla do pripadu zaplatena, ale i jinych teorii byla cela rada). Tak se ustavila komise c. 3 pod vedenim Sigvarda Marjasina. Jeho volba, pise Svenska Dagbladet, znamenala, ze nalezani pravdy bylo vlozeno do rukou osoby, jejiz cely zivot se vyznacoval manipulativnim chovanim, aby pro svou zajmovou skupinu (tady se mysli ovsem svedska socialni demokracie) vytvoril prostor k dychani. Sigvard Marjasin byl nucen odstoupit pro skandalni a pravdepodobne trestne nakladani s verejnymi financemi. Tisk volal po novem a skutecne nezavislem predsedovi komise – a co se nestalo, jmenovan byl clen parlamentu s vyraznou partajni (rozumej socialne demokratickou) karierou, Bengt Silfverstrand. Jeho jmeno (prelozeno "stribrita plaz") neimponuje novinarum. Nazyvaji ho "nestestim demokracie", kteremu se mohlo a melo predejit. Tak ted jsme napnuti, zda se treti komisi pod novym komisarem podari do konce roku povesti vyvratit, ci zda se dockame komise c .4.

Mezitim vselijaci soukromi (hlavne zahranicni) patraci napsali tisice stranek a natocili filmy – vsechen ten material pry stoji za zamysleni, nebot zpracovany jsou tam i detajly, ktere komise nezna (ta pry dostala jen vycuc ze spisu, aby se clenove neprepracovali). Mnozi rikaji, ze konspirativni teorie stoji na prilis tenkem lede. Mozne to je. Ale proc ty tenke teorie – vic nez deset let po vrazde – uz treti komise expertu s konecnou platnosti nevyvratila?

Alena Johnssonová, Švédsko, 5. září 1996

převzato z Neviditelného psa