Finsko, země ekonomického růstu

Páteří úspěchu je – podporovat výzkum

Od 1. července do konce minulého roku byla země tisíců jezer prezidentskou zemí EU. Při této příležitosti zveřejnily významné evropské deníky přílohy popisující finský hospodářský rozkvět.

Vzhledem k tradici Technického týdeníku jednou ročně bilancovat přístup této země k přestavbě průmyslové činnosti na bázi podpory výzkumu a vývoje, využíváme i faktů nabízených deníkem International Herald Tribune k vyjádření obdivu k finskému postupu. Je bohužel smutnou pravdou, že jsme od počátku 90. let byli přesvědčováni "úžasně sečtělými" ekonomy o léku absolutní liberalizace a privatizace na náš zaostávající průmysl. Ve světové ekonomice však v tom samém období vítězily myšlenky podpory efektivního využívání výsledků výzkumu a jejich efektivní aplikace v průmyslu, a k tomuto účelu různé země budovaly různé systémy či instituce. Naše ekonomika se vydala přesně opačným směrem. Rozbíjením struktur výzkumu a jejího zesměšnění.

Dřevozpracující průmysl

Finsko bylo vždy známo jako země papíru a celulózy. Tato komodita tvořila až 75 % exportu země a je dnes všeobecně známo, že tento poměr se výrazně změnil, např. nástupem vývoje telekomunikačních zařízení. Ale ještě dříve než se podíváme na čísla, která to dokumentují, netradičně se vrátíme ke komoditě původní. Jen pro srovnání situace, v níž jsme my naše lesní bohatství otevřeli komerci s důsledky na nábytkářský průmysl (veškerá dřevní hmota byla prodána do zahraničí, aby se v předražených polotovarech vrátila zpět), ale hlavně na kvalitu porostů. Přestože finský průmysl těžby a zpracování dřeva zaznamenává ročně růst 4,5 %, zásoby dřeva intenzivním plánováním a pěstěním vzrostly z 1,5 na 2 mld m³ za posledních 25 let. Přitom 80 % lesů je v privátních rukou. Hlavní devizou finského lesnictví se stal environmentální management, který dovolil tamním společnostem vyrůst do největších v Evropě, s konkurencí pouze v USA. A kdo zná tamní podmínky ví, že jsou s finskými nesrovnatelné.

Zdravé dřevo s certitifikací ISO 14001 je kupodivu žádané zákazníky na celém světě. Problémy s odbytem neexistují. I tradiční komodita finského hospodářství je tedy zlatým dnem. Od něj se odrážejí zpracovatelský průmysl, který kromě výkonnosti a 4 %růstu ročně snižuje neustále produkci CO. (To je závazek, k jehož chápání naše země ještě nedospěla.) I když spotřebovává 33 %elektrického výkonu země, na produkci CO se podílí dnes pouhými 14 %. Přitom je finský papírenský průmysl pevně propojen s mezinárodním trhem. Například společnost Myllykoski a New York Times společně vlastní papírnu v Maine.

Síla finského papírenského průmyslu se odráží i ve fúzích výrobců celulózy a strojního zařízení. Například Valmet Corporation a Rauma Corporation se spojily v jednu obrovskou inženýrskou organizaci s obrovským inovačním potenciálem.

Úspěch telekomunikací je podložen průmyslem

Ačkoli v loňském roce vznikla ze státního telekomunikačního kolosu Telecom dnešní společnost Sonera s vlastnictvím státu 77,8 % (s výhledem 50% vlastnictví), základ finského úspěchu v telekomunikacích byl položen ještě za vlastnictví státu. (Zpytuj svědomí, Telecome!) Díky úžasnému rozvoji GSM systému je dnes tato společnost propojena na různé společnosti až v USA.

Kapitolu společnosti Nokia, která dodala zařízení 78 operátorům v 37 světa, lze doplnit dalšími finskými výrobci telekomunikační techniky jako Benefon, Elcoteq a z návazných oborů, jako Perlos a Eimo nebo Tieto. Síla a zkušenost finského Telecomu byla doplňována privátními společnostmi, které vybaveny dobrou technikou a referencí 62 %proniknutí telefony GSM, tedy prvenství na světě, i jedním z největších procent prostoupení populace internetem (305,4 uživatelů na 1000 obyvatel, pouze Island má větší!), mohou pronikat do světa.

Ale nové finské průmyslové úspěchy nejsou spojeny pouze s telekomunikacemi. Pro laiky je překvapující, že strojírenská odvětví se podílejí na finském exportu 40 %. Inovace jsou klíčové slovo této země, která oficiálně věnuje na výzkum a vývoj 3 % HDP (Češi 0,45 % HDP a ještě bez výrazného programu), ale společně s dalšími programy podpory výzkumu téměř 7 % HDP! Pro příklady není nutné chodit daleko. Společnost Kværner Masa-Yards vyvinula nový elektrický pohon lodí Azipod, který nahrazuje tradiční lodní šroub. Prestižní Royal Caribbean Cruises Ltd., objednala tyto motory pro svoji vlajkovou loď Eagle.

Zahraniční investice

Růst zahraničních investic do finského hospodářství je impozantní. Započal zhruba v roce 1992 a vyvrcholil v roce 1998, kdy nárůst dosáhl 60 %, 9,8 mld. USD. Každoroční růst dosahoval 25 %. Proč tomu tak je, vysvětluje Ilkka Rove, jeden z ředitelů finského Úřadu pro investice. "Neustále vzrůstá zájem zahraničních investorů o naše hi-tech, zvláště telekomunikační, lékařské a automatizace. Mnoho zahraničních společností ví, že může získat nové výrobky a technologie téměř ihned. Druhým faktorem je úspěšné spojování úspěšných finských společností se švédskými, s následnými restrukturalizacemi, které jsou průhledné pro investory. Třetím faktorem, podle Ilkka Roveho je skutečnost, že Finsko se stalo přirozeným obchodním centrem Skandinávie. Společnosti jako Canon, Hewlett-Packard nebo IBM obchodují z Finska, které aplikuje jasnou politiku Evropské unie. Příkladem je energetika, která se stává v know-how konkurenční německé a britské. Obchod probíhá v regulích EU, nová měna a její uplatnění v transakcích činí vše transparentním. Přesto vláda země tisíců jezer neumdlévá v investicích do výzkumu a vývoje, a zmíněná 3 %z HDP budou dokonce zvýšena. Finsko bude ještě více atraktivní pro zahraniční investory.

Šťastná země, která je atraktivní pro zahraniční investory svými znalostmi, nikoliv levnou pracovní silou, lze říci. Bezpočet českých vládních delegací navštívilo finské Technologické parky a studovalo nejenom tamní systém podpory výzkumu a vývoje, ale i restrukturalizaci průmyslu. Otázkou zůstane, co vlastně studovali, a zdali jejich intelektuální úroveň nebyla postižena vlastním slavomamem. Jinak si nelze vysvětlit, proč naše vlády v přípravě legislativních podmínek pro průmysl postupují tvrdošíjně opačným způsobem.

Jan Baltus, Technický týdeník, roč. XLVII, č. 40, 5. října 1999