O dialektech

V jednom dánském podniku jsem poznal mechanika, který nejradši vykládal tak, že si jen tak mumlal pro sebe v dialektu, skloněný ke stroji a nos zapíchnutý v něm, zadek vystrčený na tlumočníka. Stalo se mi také, že jsem měl tlumočit Dánovi, který neuměl dánsky: v životě nevytáhl paty z rodného kraje a mluvil jen místním nářečím, do obecně srozumitelné dánštiny přepnout prostě nedokázal. Takže náš společný známý to překládal do dánštiny a já pak dál do češtiny. Pak člověk snadno může propadnout pocitu méněcennosti, ale mně pro takové případy pomohlo, když jednou v dánských televizních novinách mluvili s farmářem žijícím asi sto kilometrů vzdušnou čarou od Kodaně a považovali za nutné opatřit jeho povídání titulky.

Když někdo chce mluvit prostřednictvím tlumočníka, musí to umět. To znamená, že musí hovořit zřetelně, konkrétně a v přiměřeně dlouhých úsecích. Tlumočník jen těžko bude lepší než ti, jimž tlumočí.

Robert Novotný, in: rubrika Ztraceno v překladu, Lidové noviny

---

foto Michael Stanovský

Překladatel Robert Novotný absolvoval filozofickou fakultu, obor dánština, švédština, němčina, a překládání se věnuje již od roku 1992. Z dánštiny přeložil dvě knihy povídek, několik románů a téměř 20 filmů. Nyní bude překládat monografii o významném dánském režisérovi Lars von Trierovi. V knize Petera Schepelerna, dánského filmového vědce, se i český čtenář bude moci seznámit s životem a dílem tohoto světově proslulého dánského filmaře.

Svoje sloupky Ztraceno v překladu publikuje v sobotní příloze Lidových novin.