Šepoty a výkřiky (Viskningar och rop)

Švédsko, 1972, 91 min

Režie: Ingmar Bergman
Hraje: Liv Ullmannová (Maria), Harriet Anderssonová (Agnes), Ingrid Thulinová, Inga Gillová, Erland Josephson, Henning Moritzen

Koncem 19. století přijíždí Karin (Ingrid Thulinová) a Maria (Liv Ullmannová) na rodinný statek, aby se smrtelně nemocnou sestrou Agnes (Harriet Anderssonová) strávily poslední dny jejího života. Zatímco obě ženy, poznamenané manželstvím a egoismem, nejsou schopny soucítit s umírající, nesobecká služebná Anna (Kari Sylwanová) ji ošetřuje, pečuje o ni a dává jí čistou, bezmeznou lásku…

Šepoty a výkřiky jsou vyprávěním o třech sestrách, z nichž jedna umírá. Každé z nich je dán sólový part, v němž o sobě podává upřímnou zpověď. Natřikrát se obnaží rozbolavělé ženské nitro, ale navenek si uchovávají uzavřenou pózu. Nejjímavější portrét vykreslil Bergman v umírající Agnes (Harriet Anderssonová), která, tváří v tvář konci, už nemá co skrývat. Studie jejho předsmrtného stavu je tlumeně vyjádřena hned v úvodní sekvenci – v detailních, bezeslovných záběrech, kdy v bledém obličeji nemocné se mimicky zračí fyzická bolest i vnitřní zápas s blížící se smrtí. Dušezpytné sondy tvoří dlouhé filmové detaily či dvojdetaily ženských tváří (trio vynikajících bergmanovských hereček Liv Ullmannová, Ingrid Thulinová a Harriet Anderssonová), na něž je upřen pronikavý pohled kamery režisérova kongeniálního spolutvůrce Svena Nykvista. V detailní blízkostí jsou zaznamenány nejsubtilnější pocity a prožitky, při nichž se tvář, rozprostřená v celé ploše filmového plátna, proměňuje ve vzrušující jeviště i v tichou krajinu duše“. V tomto Bergmanově filmu znakově promlouvá sytě rudá barva jako dominantní princip ve výtvarné koncepci („od dětství jsem si představoval nitro duše jako vlhkou membránu v rudých odstínech“). Červeň dráždivě proniká do všech prostor a jejich zařízení, umocňuje vnitřní napětí scén, určuje odstíny kostýmů.

Snímek režiséra Ingmara Bergmana získal mnoho zahraničních poct, nejvyšší ocenění Švédského filmového ústavu za rok 1973, dále Oscara za kameru (Sven Nykvist) a Cenu Nejvyšší technické komise na MFF v Cannes 1973.

ms, 22. ledna 2008