Tik-Tak (Tic Tac)

Švédsko 1997

Režie: Daniel Alfredson
scénář: Hans Renhäll
kamera: Peter Mokrosinskij
hrají: Oliver Loftéen, Tuva Novotny, Thomas Hanzon, Tintin Anderzonová, Jacob Nordenson, Emil Forelius, Mats Helin, Claudio Salgado, Michae Nyqvist…

Švédský snímek v duchu nejlepších severských tradic předvádí relativnost vztahů, názorně ukazuje, jak si lidé pod vlivem zdánlivě malicherných skutečností rázem mohou být blízcí či nepřátelští.

Paralelní příběhy několika jednotlivců a rodin ze současného Stockholmu zprvu neprozrazují souvislost. Sjednocujícím prvkem jsou pouze drobné frustrace, jimž podléhají ve spojení s dospíváním Micke a Jeanette či s obstaráváním lepšího bydlení policista Niklas a kterým nakonec neuniknou ani skinheadové Lasse a Jorma, přistěhovalec Pedro, majitel italské restaurace Guiseppe se synem a zejména Kent, chystající se ženou opustit Švédsko. Překročení únosné míry stresujícího napětí v některých probudí vzájemné porozumění, v jiných amok zvířeckosti.

Ještě ne čtyřicetiletému Danielu Alfredsonovi (zkušený režisér televizních filmů) se podařilo vytvořit, aniž by se vzdal moderního pojetí a divácké atraktivnosti, profesionálně zdatné a zároveň myšlenkově hluboké dílo, což je kombinace optimální a vzácná. Dynamickým přecházením mezi jednotlivými dějovými liniemi udržuje zájem o v podstatě všední problémy a postupně odhaluje více či méně skryté vztahy mezi postavami, aby se v časové smyčce vrátil k úvodní scéně dramatické noci. Tentokrát již s plným pochopením příčin, které k ní vedly, a nenásilně zobecňujícím poznáním, že každé lidské jednání má své důvody a, že i nepřátelsky se chovající lidská bytost má čas od času okamžiky, kdy myslí a koná pozitivně.

Film se odehrává v neatraktivním prostředí velkoměsta. Jako předěly mezi scénami jsou použity záběry vlaků řítících se tunely podzemní dráhy. To vše potlačuje úlohu prostředí a staví do popředí lidské osudy.

Vzorek předvedených typů je reprezentativní, postavy občas jednají proti očekávanému řešení, což jen potvrzuje jejich psychologickou věrohodnost. Herecké výkony jsou zcela přesvědčivě. Za pozornost stojí především Oliver Loftéen jako student Micke (rozhodnutý kvůli rodinným problémům zapálit školu) a Tuva Novotny (jak příjmení napovídá, herečka českého původu) v roli dívky Jeanette. Micke v tričku s nápisem Tic-Tac představuje nejmladší generaci, kterou problémy ostatních teprve čekají. Pro něj á Jeanette jé životně důležité včas se naučit těžkostí zvládat, aby nakonec nežili pouze zraňováním ostatních, jako to činí hysterický, Kent.

Filmové dílo přímočaře zobrazující problémy reálného života může být některými diváky přijímáno jako depresivní. V tomto případě je ušák závěrečná krutá katarze nikoli tragédií, ale spíš vyjasněním problémů, a pro některé zúčastněné i novou nadějí: Ve Švédsku měl film velmi příznivý ohlas a získal v roce 1998 oscarovou nominaci. Na festivalu v Karlových Varech téhož roku obdržel ceny Dona Quijota a FIP-RESCI.

Stanislav Buzek, Lidové noviny, leden 2000