Severská rada a její zvláštnosti v mezinárodním právu

Disertační práce

Skandinávské země jsou obecně považovány za státy s pevnými, vysoce rozvinutými demokratickými nástroji vlády, stabilní ekonomikou a s propracovaným systémem sociální péče. Známa je rovněž angažovanost Skandinávie na globálních problémech lidstva.

Samotný region severní Evropy však z hlediska bezpečnostně-politického žádnou větší pozornost příliš nepřitahoval. Hlavním důvodem poklidného a vesměs přátelského vývoje vztahů mezi státy Severu byla a je široká spolupráce, co do svého rozsahu bez nadsázky jedinečná. Její jedinečnost spočívá v tom, že zasahuje do všech sfér společnosti od parlamentní či vládní kooperace po celou řadu vládních a nevládních organizací reprezentujících prakticky každou lidskou činnost. Tuto bohatou spolupráci dokázali Seveřané realizovat za současného udržení si plné národní suverenity a bez ohledu na odlišnou obrannou koncepci či mnohdy rozdílný vývoj ekonomiky jednotlivých států.

Hlavním cílem a smyslem této práce je objektivně popsat fungování instituce, která tvoří pomyslný Pamír výše zmíněného – Severskou radu (Nordiska rådet). V ohnisku pozornosti stanou zvláštnosti, které z pohledu mezinárodního práva potažmo práva mezinárodních organizací Rada vykazuje. V této souvislosti se zaměříme především na nalezení právního důvodu, na jehož základě v roce 1952 Rada vznikla, předpisy upravující postavení organizace od jejích prvních Stanov přes Helsinskou smlouvu až po současnost, či specifický právní status, jehož se v Radě dostává třem autonomním samosprávným územím. Daná specifika pak budou konfrontována s teorií práva mezinárodních organizací. Aby byl obraz Severské rady co nejucelenější, je ponechán prostor pro seznámení se s politickou stránkou činnosti této organizace, jakož i představení různých konceptů možného vývoje Rady pro futuro.

Vedle primárně juristického přístupu k uvedené problematice považuje autor za nezbytné zamyslet se na pozadí stručné reflexe skandinávských dějin nad těmi ideovými a sociokulturními faktory, které daly vzniknout pocitu silné severské sounáležitosti, a jež se nakonec staly myšlenkovým substrátem, na němž byla postavena a odůvodněna existence Severské rady.

Přílohovou část disertační práce představují autorovy překlady základních právních dokumentů Severské rady ze švédského jazyka (Stanovy Severské rady, Helsinská smlouva, Pracovní řád Severské rady a Pracovní řád Severské rady ministrů), jejichž české znění je publikováno vůbec poprvé. Tuto část doplňuje přehled vlajek členských států Severské rady včetně vlajek skandinávských autonomních území.

JUDr. Jaroslav Knot, Ph.D., 14. dubna 2005

Disertační práce ke stažení (PDF)

1. Titulní strana (35 kByte)
2. Věnování (67 kByte)
3. Disertačka (702 kByte)
4. Stanovy pro Severskou radu (65 kByte)
5. Helsinská smlouva (137 kByte)
6. Pracovní řád pro Severskou radu (123 kByte)
7. Pracovní řád pro Severskou radu ministrů (81 kByte)
8. Vlajky členských zemí (66 kByte)