ToplistNa vrcholu
znak SLSeverské listy

           

Dnes 24. listopadu má svátek:
Dánové: Chrysogonus,  Finové: Lempi,  Faeřané: Chrysogonos,  Sámové: Sive,  Norové: Gudrun, Guro,  Švédové: Gudrun, Rune

 

Ostuda až za polární kruh


Volně otevřené chaty ve finské pustině
(autiotupy) jsou požehnáním pro poutníky,
zvláště pak v zimě a za špatného počasí.
foto: wikipedia

foto: luonnosa.net

foto: luonnosa.net

Autiotupa u Sanajaärvi,
foto: Michael Stanovský

Kadibudky v NP Lemmenjoki,
foto: Michael Stanovský

Autiotupa u vodopádu v NP Kevo,
foto: Michael Stanovský

Starý zlatokopecký srub Morgamoja,
NP Lemmenoki, foto: Michael Stanovský

Starý zlatokopecký srub Morgamoja,
NP Lemmenoki, foto: Michael Stanovský

Tábořiště v NP Lemmenjoki,
foto: Michael Stanovský

Tábořiště v NP Lemmenjoki,
foto: Michael Stanovský

Timo Reinuvo ze Správy NP Urho Kekkonena říká: „Chování českých skupin z loňské zimy je námětem k zamyšlení.“

Obliba laponské pustiny mezi českými milovníky nedotčené přírody stoupá. Fráze jak vystřižená z reklamních poutačů „adrenalinových“ cestovek nabyla letošního léta však hrubě nelichotivého významu. Češi opět dokázali, jak dostát pověsti vyžírkovského národa, který se svou švejkovsko-cimrmanovskou vyčůraností, jak přijít bez peněz k hotovému, nemá v současné Evropě zřejmě obdoby.

10. července 2007 otiskl finský deník Kaleva článek, který hýbnul žlučí krom mě zhruba třem tisícům čtenářů – povětšinou finských milovníků laponského vandrování, kteří od té doby navštívili internetové diskusní fórum Vaellusnet.com.

(Možná někomu žlučí hnul, ale rozhodně ne třem tisícům finských čtenářů, neboť moje žena umí finsky a zmíněné stránky navštívila a trochu se jimi pročetla. Podrobnější průzkum ukázal, že příspěvky komentující české turisty ve finské divočině vyznívají spíše neutrálně ba někdy i pozitivně a že většina negativních komentářů a kritiky se vlastně týká chování některých zahraničních turistů obecně. Navíc se zde najdou i kritické komentáře vůči chování nezkušených Finů samotných. Z tohoto titulu se mi článek pana Podzemského nepozdává objektivní. Bohužel je nad naše možnosti dotyčné komentáře přeložit. Je zajímavé je, že zatímco všichni kritizují české turisty, nikdo se nezaměřil na cestovní kanceláře, které vlastně porušují pravidla v první řadě, a to už jenom tím, že přespání ve veřejných srubech nabízejí ve svých službách, byť i zdarma, a že neupozorní, ať už záměrně nebo z nevědomosti, své zákazníky na pravidla. Anebo si prostě nedokáží chování zákazníků patřičně ohlídat. Michal Straka, Britské listy, 4. října 2007)

Podstatou článku bylo sdělení, že české mnohohlavé skupiny okupují v rámci svého putování laponskými národními parky unikátní síť otevřených srubů, tzv. autiotupy, zdarma přístupné všem dle prastarého nepsaného „práva pro všechny“.

Toto právo v kostce říká, že příroda a její plody jsou k volnému užívání pro všechny, kteří se cítí být její součástí a definuje mj. možnosti sběru lesních plodin, lovu ryb pro okamžitou spotřebu, jakož i právo na přenocování ve stávajících otevřených srubech. Místní obyvatelé jsou samozřejmě za toto právo vděčni, neboť vyjadřuje jakousi nepsanou dohodu, která mezi člověkem a přírodou ve Skandinávii funguje už po staletí. Fungovat ale nemusí nadlouho, pokud barbaři z jihu budou k výkladu tohoto práva přistupovat jako české cestovní kanceláře slibující „dobrodružství v divočině“ a jejich klienti, jimž je svatá jen vlastní pohoda a co nejnižší položka v kolonce výdajů.

odkaz: Vzkaz finských trampů...

Správa finských lesů Metsähallitus spravující většinu finských národních parků údajně před letošní zimní sezonou tlumočila „práva pro všechny“ českým cestovním kancelářím. „Cílem bylo ještě před zimní běžkařskou sezonou zvýšit povědomí o možnostech užívání krás našeho kraje“, řekla ve výše zmíněném článku Aini Magga z Centra služeb v Saariselkä. Ó, jaká naivita, dlužno dodat.

Těžko říci, zda právě toto tlumočení práv, či jen „správný timing“ následující stále sílící vlnu zájmu o „nefalšované dobrodružství v divočině“ způsobilo, že se minulou zimní sezónu začali čeští turisté v Laponsku chovat, jako by jim tato dobrá zem patřila. Ba co hůř – správný správce a majitel země by nedopustil to, co se v realitě odehrává:

Skupiny českých turistů, mnohdy převyšující kapacity srubů, se usalaší v otevřeném srubu. Zde se rozloží na několik dnů, ačkoli v každém srubu jsou i v angličtině psané instrukce užívání, ze kterých i polointeligent pochopí, že „tupa“ je určena jen k jednomu přenocování; pokud je výrazně špatné počasí, tak ke dvěma. Případní dorazivší místní dobrodruzi byli často ze srubu Čechy vykázáni s tím, že „je už plno“. Když už se po několika dnech potomci husitů zvednou, zůstává po nich srub plný odpadků, použité toaletní papíry na dvorku a voda v kbelících (ta po vychladnutí srubu zmrzne a kbelík roztrhne). České „nájezdnické tlupy“ plýtvají dřevem, jakož i plynem, který je uvnitř k dispozici. Neuvědomují si, jak obtížné je tyto komodity do odlehlých, silnic i cest zcela prostých oblastí dostat. Hlavně, že si Čecháček nahřívá zadek a nestojí ho to ani eurocent, chtělo by se zvolat s Timo Reinuvem, šéfem správy parku Urho Kekkonena, rozkládajícího se v kraji Inari cca 350 km severně od polárního kruhu: „Autiotupy by těmito skupinami nikdy nebyly využívané, kdyby tato služba byla placená!“

„Sruby jsou především určeny jednotlivým putujícím“, říká dále Aini Magga. „V nejoblíbenějších destinacích přináleží k většině otevřených srubů uzamčená část k pronajmutí, jejímž cílem je právě dopředu naplánovaný pobyt organizovaných větších skupin.“

Ale co by to bylo ze Čecha, kdyby musel „vypláznout“ 9 euro za noc (tolik obvykle činí poplatek za rezervaci místa ve „varaustupě“ – uzamčeném srubu), když může dělat, že o ničem neví, a podoben dávnému zlatokopu se nabourat do otevřené části chaty. Je pravdou, že mnoho českých „trekkerů“ možná o podstatě problému neví vůbec nic. Je jen krátkodobým konzumentem komerční služby, k severské přírodě má asi takový vztah jako dejme tomu autor k chorvatskému písku. Zajímá ho to, že si v dobré víře zaplatil a teď „za svý prachy“ požaduje veškerý komfort. Jak by také ne, když jej cestovka při placení tučného palmáre přesvědčila, že „doprava a ubytování v romantických srubech jsou v ceně zájezdu“. Ryba opět smrdí od hlavy.

„Nemohu samozřejmě potvrdit, že by od příští sezony poutníci na lyžích museli platit za ubytování ve srubech“, oznamuje se zlověstným podtónem Timo Reinuvo ze Správy NP Urho Kekkonena a dodává: „Chování českých skupin z loňské zimy je však námětem k zamyšlení.“

Paní Magga ze Saariselkä s typicky finským optimismem předpokládá, že právě probíhající letní sezony se tato záležitost nebude dotýkat: „České skupiny se pravděpodobně bojí komárů a much.“ Ne, mně to vtipné nepřijde. Už to, jakým způsobem jsme se stali tématem v tradičně poctivé Skandinávii, notabene ve Finsku, kde má slovo Čech stále díky lidem jako Emil Zátopek, Václav Havel či Jan Čaloun dobrý zvuk, je na pováženou. A to samozřejmě není třeba příliš rozebírat fakt, že strach z komárů opravdu toto léto české vyžírky nezastavil.

Za mě to dostatečně rozebrali finští občané, diskutující na Vaellusnetu, kteří se na mě osobně obrátili, abych k tématu podal vlastní komentář a vysvětlení. Nečinilo se mi tak dobře.

„Je třeba Čechům ukázat, kdo je v naší zemi pánem!“ „ Je to jasná sabotáž a akt terorismu proti našim výdobytkům!“ I takto expresivně se dovedou vyjadřovat chladné a uvážlivé finské hlavy. „A co vy na to?“

No co já na to Především se hluboce stydím. Svým finským kolegům již třetí týden vysvětluji, že vandrování má i v Čechách bohatou tradici a že „co Čech, to kotlíkář“. A proto se trochu divím, že i v této sféře se již prosadil malý hloupý čecháček, ovlivněný jinými malými hloupými, kteří provozují s úspěchem „byznys po česku“ – nahrabej co se dá a pak zmiz. My jsme si možná zvykli. Jak je vidno, Finové naštěstí ještě vůbec ne.

Jednu chvíli jsem měl při diskusích s finskými vandrovníky pocit, že budu muset při vlastním letošním putování po Lemmenjoki předstírat, že jsem Estonec. Jinak že dostanu přes hlavu ešusem. Jasně, nejsem odpovědný za chování čecháčků v laponské přírodě, zrovna tak jako finský poutník nemůže za to, že mi coby obyvateli Prahy 1 ječí pod okny noc co noc finští „vodkaturisté“. Ale hrubě se mi to nelíbí. Nechci totiž, aby se naplnila vize jednoho z pánů, se kterým jsem diskutoval, Pentti Hämäläinena: „Nikdy nebylo v Laponsku tolik turistů, co nyní. Jsem pesimistou. Brzo přijde doba, kdy se vybavení srubů zvedne na hotelovou úroveň a nasadí se pravé euroceny za ubytování. Vykácí se les, vyvrtají studny, zavede elektrické vedení a vystaví se zábavní podniky tam, kde je nyní ještě jen lišejník a zkroucená bříza. Celá tahle „zábava“ si jistě najde tisíce svých konzumentů. Vandrujme tedy, dokud to jde“

Svůj článek jsem původně chtěl uzavřít smyšleným tvrzením, že české velvyslanectví důrazně nedoporučuje svým občanům cesty do Laponska. Místní komáři přenášejí borreliozu, HIV a dýmějový mor. Voda v potocích je vinou bídného okysličení otrávená bakteriemi břišního tyfu. Již asi dvacet lidí – jen minulý týden – sežrali vlci, rosomáci a medvědi.

Uzavřu ho jinak: Do Laponska necestujte s velkou skupinou. Je to nuda, vopruz, spousta hádek. Přírodu si nejlíp užijete sami nebo ve dvou. Necestujte tam s pochybnými cestovkami. Cestování s cestovkou je nuda, vopruz, důkaz páprdovství. A když už přece jen s cestovkou jedete, chtějte vidět, kam jdou vaše peníze. Nejlépe, když uvidíte stvrzenky na rezervaci ubytování v uzamčených srubech. Nezchudnete, a přispějete k tomu, že se ve Finsku přestane říkat : „Co Čech, to vyžírka“.

Riku N. Podzemský, laponský zpravodaj Severských listů, 23. července 2007

v Severských listech publikováno
poslední aktualizace 4. ledna 2017

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,82  •  hodnoceno: 56 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na adresu autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  • Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  • Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, neprodleně administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.

Zobrazeno 34 diskusních příspěvků


jméno: Sirjip

[21.2.2011 – 21:06]

Zůčastnil jsem se jedné z těchto výprav do UKK. Asi to byl i ten nešťastný rok 2007. I když součástí skupiny p. Šatlavy jsme tak úplně nebyli, protože jsme s ním nepřijeli a šli po parku ne zcela plánovaně jen ve dvou. Pravda je, že Finové si tam již pomalu začínali stěžovat, protože různé české skupinky okupovaly na střídačku v podstatě všechny dobře dostupné sruby a cestovatelé museli hledat jinde nebo spát venku. S otevřeným nepřátelstvím jsem se nesetkali, ale bylo vidět, že určité popuzení (hlavně v Saaresalce v infocentru:) mezi místními vzrůstá. Park je zaměřený na pár jednotlivců užívajících si dobrodružství v osamělém putování a ne na nájezdy dovolenkářů ve slevě, kteří si myslím ani to podstatné neužijí. myslím, že jedinou obranou před Čechy je poměrně podstatná vzdálenost pro putování po zemi a vysoká cena vzduchem.



jméno: Honza

[7.9.2010 – 11:49]

Letos jsem se při návštěvě Laponska posunul trochu víc na sever, díky tomu mi na letní dovolené nepršelo, jen mrzlo a chumelilo .... Další zjištění v kauze "Ostuda až za polární kruh" - je jedno, jestli ostudu udělá cestovka tím, že porušuje pravidla ohledně využívání srubů, nebo skupinka individuálních hikerů z českých luhů a hájů, která porušuje pravidla ohledně chování ve srubu - což se bohužel stalo k velké nelibosti finských hikerů. Jen jsem byl rád, že se na mě neobrátili, abych šel s dotyčnými krajany vyjednávat, jestli by už konečně nemohl být v noci klid... Na druhou stranu tam Čechů zase tolik nejezdí, tak to snad časem zapadne. Samozřejmě jsem zažil i rozdováděný finský hikery, ale ti byli v placeným srubu...



jméno: Michael Stanovský  (autor příspěvku zadal svůj e-mail)

[7.9.2010 – 23:44]

Re:

No, já jsem tam zažil zase školní výpravy. Byl to předloni divný rok, v UKK jsem nejdřív narazil na skupinu skautů, ti byli dobrý a paní hlavní skautová se mi omluvila předem, "však víte, jsou to děti". Třetí den jsem narazil na partičku týnejdžrů, holky v růžových keckách a holym pupíkem, navartýrovali se sice do varaustupy, ale nakonec i do autiotupy, okupovali u Luira celý večer saunu a nechali po sobě trochu čurbes. O dva dny později další týnejdři, ale ti měli drsnější učitele, tak je drželi víc na opratích. Povedený vaelus skončil v porokempě dokonce se dvěma skupinkama dětí - osm skautíků spalo v lijáku pod celtama, neskautíci nakonec vlezli do chajdy a nechali tam přes noc čtyři chrchlající holky... Nojo, já spal všude ve stanu. Ne, že by mě tohle "dětský řádění" nějak nadchlo, ale na druhou stranu jsem si říkal, že jak to mají ty děti naučit jinak, než se je budou tahat do pustiny. Pravda je, že vedoucí dělali co mohli, ale dětem to nevysvětlíš. Ale nakonec jsem jim stejně všechno odpustil. Vždyť ty holky u jezera Luiro v růžovejch tričínkách nad pupík, v dešti a teplu kolem patnácti stupňů asi 4 dny pěšky od nejbližší civilizace, kam všechno musely dotáhnout na zádech, podaly neuvěřitelný výkon (a musely i poměrně dost vytrpět) :-)



jméno: Michael Stanovský  (autor příspěvku zadal svůj e-mail)

[17.9.2009 – 22:17]

A co finští rybáři

Reakci k Honzovýmu příspěvku [17.09.2009 – 15:33:43] píšu raději jako nové vlákno.
Pochopitelně, že všichni Finové nejsou takoví, jak si na první pohled myslíme. Už jsem tady napsal o spoustě čurbesu, který člověk nachází na místech, kde to nebude ani od sobařů, ani od rybářů. Plechovky od piva jsem našel i v místech, kam by je našinec nikdy nezahodil.
Ale tak, tak jako jsou u nás a. trampové a čundráci, b. pravověrní turisté nebo c. pouhopouzí návštěvníci (o vandalech nemluvím), tak i ve Finsku (a kdekoliv jinde) jsou také. Možná to tolik nekřičí do očí, ale jsou. Věc je také trochu v údržbě. Když postavíte otevřený srub a pět let nezkontrolujete, jestli tam něco nechybí, tak z něho nezbyde ani ta kůlnička na dříví.
Docela šok jsem letos zažil ve finské laponské divočině Kaldoaivi, na stezce od Pulmankijärvi do Sevettijärvi. Poslední srub (autuiotupa) je u jezera Opukasjärvi. Je to asi dvacet kilometrů od nejbližší "civilizace", ale bohužel je to také i výchozí místo pro "rybářské expedice" na řeku Näätämöjoki (přesné místo včetně pozice na mapě najdete na expediční stránce v Severských listech www.severskelisty.cz/exped/expe0002.htm). Takže tam vede nejen stezička akorát pro pěší, ale i vyježděná cesta pro terénní čtyřkolky. Čtyřkolková cesta není hezká, ani není výrazně pohodlnější, ale naštěstí vede jinudy, než ta pro pěšáky vaellusáky. Bohužel po ní každý den přijede partička rybářů s alkoholickou výbavou, kteří na tupě u Opukasjärvi přespí a druhý den pokračují lodí dál. Takže je bouda furt obsazená a často nepoužitelná. Letos tam byli čtyři týpci + čtyři psi + milión krámů. Už jsem chtěl jít pryč, ale ti týpci se tvářili vstřícně, něco mi dlouze vysvětlovali (finsky a laponsky) a udělali mi i místo u stolu. Ukázal jsem jim mapu, kudy jsem šel (nad mapou se domluvím i s Hotentotem) a oni pookřáli a o to víc mi něco finsky vyprávěli. Tak jsem vydržel a říkal si, že by mohlo být veselo... Oni ale pak někde sehnali člun, za půl hodiny se sbalili, v boudě PERFEKTNĚ uklidili, všem (nebyl jsem tam jediný vaellusák) nám ještě jednou něco říkali a pak odjeli. Pohoda. Nevím, co nám říkali, anglicky neuměli, ale dá se předpokládat, že se omlouvali. I o tom to je. Čech (nebo říkejme raději středoevropan, nejedeme v tom sami) se v boudě buď uvelebí, nebo neuvelebí, ale rozhodně se nikomu moc neomluvá, že by mu, eventuelně, mohl i vadit.
Nemyslím, že jsme tak hrozně nevychovaný a roztahovačný, jak se pořád píše, spíš si myslím, že nás mrzí, že nedokážeme být taky takoví, jak oni, tak o tom aspoň píšem. Taky dobře. Ale rozhodně jsem neměl nikdy pocit, že bychom Finům vadili, spíš naopak. Myslím, že se u nás k cizincům chováme o 1000 % hůře. Nemluvě o tom, že jiné, než české cedule, člověk u nás najde zcela výjimečně...



jméno: Riku

[15.12.2009 – 16:32]

Re: A co finští rybáři

Jako já v tom jejich chování zas nevidim takový problém, nevím, nakolik je Miko tebou popisovaná situace opravdu každodenní:) kdyby jo, tak to není úplně košer, to ať si vystavěj poblíž svuj pařící srub.
Co popisuješ mi přijde hodně známé a finské. Byli tam sami, tak se rozložili, vyndali fláděry a ladili se na svéráz rybolovu. Přišels ty jako vaellusář, uskromnili se, pokecali, dali něco najevo (to chce umět finsky:) ) a jakmile sehnali loď, tak uklidili a vypadli. Taky v divočině neabstinuju, např. na Vaskojoki r. 2007 jsem se slušně ožral s přáteli od sobů, ale kdyby někdo přišel jiný, asi bysme šli do stanu nebo zklidnili hormon. Našinec by spíše v podobném stavu další návštěvníky hrubě vyhlásil, nebo by jim v tom lepším případě nutil chlast a tahal z nich expediční rozumy, kterejma by se mohl pak vytahovat u piva. Toť onen rozdíl. Na mě nikdo v Laponsku nepoznal, že sem třeba zhulenej:)



jméno: Michael Stanovský  (autor příspěvku zadal svůj e-mail)

[16.12.2009 – 01:25]

Re: A co finští rybáři

Ale jo, Riku. Taky v tom nevidím takový problém, jak se zdá. Jen jsem chtěl upozornit na to, že i Finové jsou různí. Někdo holt hledá v Laponsku samotu a ralaxaci, někdo jiný něco jiného, třeba ryby a Salmiaki Koskenkorvu.
Já jsem chtěl především upozornit na to, že se rybáři sice možná chovali jinak, než je z 95% zvykem, ale když odešli, tak nechali vše v původním stavu. Takže ten můj šok byl nejprve do mínusu, potom do plusu.
Chtěl jsem tím poukázat na to, že když se už chci v divočině chovat jakkoliv, a nedokážu být tak pokorný, jak by si dejme tomu někdo jiný představoval, měl bych jí alespoň nechat v původním stavu. Abych pak nenacházel v návštěvních knihách zápisy typu: Minulý týden tu byli Šatavovci, neumytý kastrol, zamrzlá voda v kbelíku, občuraná bouda a všechno dříví spálené... Naštěstí je Laponsko veliké a české velevýpravy na lyžích relativně sporadické.
Když jsme (jako Češi) měli před pár lety trochu mediální problém naťuknutý Helsinským Sanomatem a rozmazaný českou TV Novou, tak se Finové ozvali, že udělají opatření, napíšou český cedule a posadí do Kiilopy informátora. Než se rok s rokem sešel, vše bylo postaru. Prostě nic. Akorát se o problémech diskutovalo (naposled se mě na to ptal Mirek Jakeš v diskusi na mém promítání minulý měsíc v Praze) - a naše cestovky si dávají větší pozor a snaží se, až na nečestné výjimky, neopruzovat v autiotupách.
Takže vlastně účelu bylo dosaženo. Vždycky jsem si myslel, že pobyt v přírodě bývá samoregulační. V nejhorším tě sežere nasranej medvěd - a bude pokoj. Navíc by to bylo docela stylový...



jméno: Riku

[16.12.2009 – 08:41]

Re: A co finští rybáři

tak jestli to celý k něčemu bylo, tak hyvaa. Myslel sem si, že ty cedule v češtině opravdu budou, sám sem o tom mailoval s jednim vandrákem z Metsahallitusu. Domnívám se, že MH musel nějak zareagovat na ten mediální humbuk, který byl na finské poměry slušný a navíc se dotýkající citlivé noty - na vaellusnetu si pár pardů taky za své krajany sypalo popel z ohořelých alobalů na hlavy, tak vydali nějaký to prohlášení a pak se na to po česku vysrali:)

Mě se líbí cos napsal o tý samoregulaci. Nasranej medvěd by řešil mnohé. Doufám, že se do něj v příštim životě reinkarnuju, nasranej už sem teď:) Budu obcházet od Rautulampi po Anterinmukku a hlad teda mít nebudu. Pak mě zastřelej a budu strašit Šatavovy děti v Tunturikeskusu...

r.



jméno: Honza

[5.8.2009 – 13:27]

Ostuda až za polární kruh-a co letos?

Internet je hrozná bestie-vygůglujete i to, co nemáte. Takže v sezóně 2009 kromě cestovek (těch, kterým je "ostuda až za polární kruh" ukradená) láká účastníky své organizované akce na "sruby zadarmo" dokonce už i nejmenovaná česká univerzita. Za pár dnů odjíždím na svoji další (od roku 2000 pátou) individuální, čili neorganizovanou cestu do oblasti Yllas, Pallas a Ounas tunturi, a přemýšlím o tom, že se tentokrát autiotupám pro jistotu raději vyhnu...



jméno: Riku  (autor příspěvku zadal svůj e-mail)

[31.8.2009 – 13:16]

Re: Ostuda až za polární kruh-a co letos?

Honzo, vyhni se:) Pod stanem je lépe. Tupama jsem byl fascinován při svých prvních cestách, ale teď už se také vyhýbám. Mám svůj privát, nemusím v noci poslouchat chrápání, vybíjet komáry a ráno se tlačit se spolunocležníky u kamen.
Slušné chování ovšem není vlastní ani Finům - letos jsem byl v Muotce a byl nucen jeden večer dlít při tupě Stuorraäytsi. Tupu pro 6 lidí okoupily dvě ženy z Tampere, které se roztáhly tak, že už by se neubytovala ani myš. Bylo krásně, ale přesto zůstaly dva dny. Navíc neměly stan - prý se s ním nechtěly tahat:) Já stan měl a i když při této tupě na dost ošklivém místě nebyl skoro rovnej flek pro stan, užil jsem si noc v pohodě.



jméno: Michael Stanovský  (autor příspěvku zadal svůj e-mail)

[1.9.2009 – 01:35]

Re: Ostuda až za polární kruh-a co letos?

Tupy jsou bezva věc, zvláště když leje, je velká zima, přijdu ke srubu znaven "na smrt" a nikdo tam není. To vše se mi už stalo a tupa byla příjemná, leč nikoliv nevyhnutelná věc. Jinak, stejně jako Riku, to jistím stanem :-) V tupě můžu nechat věci, posedět, občas i pokecat, a pak si jdu spát ven. Ostatně - v borůvčí a na mechu je to příjemnější, než na dřevěný palandě - karimatka-nekarimatka.
V zimě je to pochopitelně něco jiného.

Nicméně si myslím, že je hazardování vyrazit bez stanu. Hazardování s vlastním zdravím i s ohleduplností vůči ostatním.

Člověka svým způsobem "potěší", když zjistí, že čurbes dělají nejen Češi, ale i samí Finové. Vůbec se mi v poslední době zdá, že to s tím přístupem Finů k přírodě a slušností není zdaleka takové, jak se zdá na první nástřel.
Flašky a plechovky od piva jsem nalézal na mnoha místech, kam by je snad ani Čech neodhodil. A ne všechny byly od lesáků a sobařů (kteří patří k obzvláštním bordelářům). Ani s tím šetrným zacházením se vším, co na tupách lidé naleznou, to nebude tak valné.

Rozdíl mezi námi a Seveřany je kromě čeho jiného také v tom, že u nás je zátěž turistických stezek nejmíň 100x větší a údržba nejmíň 100x menší. I ten Fin, když najde utržený dveře od latríny nebo hromadu smetí ve dřevníku, se přidá. Jenomže pánové z Metsahalitusu zřejmě stihnout ty dveře spravit dřív, než je někdo ulomí úplně, s čurbesem to bude podobné. Na druhou stranu takové extrémy, jako pokaděná podlaha se ve Finsku nenajde.

V květnu jsem byl v Kremnických vrších na Slovensku. Šel jsem i kolem Zrubu Cabanka. Prý to byla nádherná "po?ovnícka chata" patřící nějakému místnímu multimilionáři Cabankovi, ten to snad po revoluci věnoval místním skautům (alespoň nějaký domorodec mi to říkal), pak to připadlo místnímu Klubu slovenských turistů a dlouho ten srub (s pár postelema, stolem, židlema, krbem aj.) fungoval podobně krásně jako tupy ve Finsku. Buhužel srub není v nedostupné divočině, dneska vede kolem cyklostezka a lyžařské trasy, tak před asi dvěma lety tu nějaká místní omladina udělala pijatiku, "kapánek" to poničili - ale protože žádnej finskej Metsahalitus na Slovensku neoperuje (a nikdo dříví do dřevníku nedoplňuje), tak to je dnes bída - postele rozkopaný, židle a stůl zčásti spálený, lavice rozlámaná, dřevník zčásti rozbouraný, všude čurbes, nepořádek, výkaly... Snažil jsem se tam alespoň trošku uklidit, ale stejně to tam bylo tak eklhaft, že jsem radši šel stavět stan, i když to vypadalo na bouřku. Podle vyprávění domorodců to mohlo být zničený zhruba ve stejné době, jako se tu dělaly cyklostezky. Inu, vždyť to povídám. Jak se někde začne vyskytovat moc lidí a na údržbu se víceméně kálí, tak to jde všechno ke všem čertům.
Ve Finsku jsem v národních parcích (víc na jihu, kam chodí také spousta lidí) vídal party lesních dělníků, jak na tábořišti okolo ohně uklízí a odpadky odnášejí v batohu pryč...



jméno: Honza

[17.9.2009 – 15:33]

Re: Ostuda až za polární kruh-a co letos?

Už to tady myslím několikrát zaznělo, nezáleží na tom, jestli je člověk Čech nebo Fin, ale na osobním přístupu. Docela mě letos dostal doslova humus na který jsem narazil na několika místech při přechodu NP Pallas-Yllastunturi. A evidentně nepocházel od českých hikerů ... Zažil jsem skupinu finských vysokoškolaček na školním outdoorovém kursu, které neměly problém vtěsnat se do již téměř obsazené tupy, naplnit její kapacitu na víc než 150 % a zabrat veškerý volný prostor, jako by tam ostatní, kteří přišli před nimi, vůbec nebyli. A to nemluvím o tom vřískotu. To je stan opravdu výhra :o)) Dny strávené o samotě v tundře jen ve společnosti sobů jsou potom opravdu balzám na duši ...



jméno: Michal

[17.9.2009 – 21:52]

Re: reakce individuálního turisty

Jistě, i já mám obdobné zkušenosti... Podrobnosti píšu v samostatném příspěvku na vrcholu diskuse.



jméno: Vašek Šatava

[11.9.2007 – 08:29]

Sdílím stejný názor, že jak do Laponska "vtrhly" naše cestovky, je to děs a hrůza. Já tam jezdím pravidelně každou zimu od roku 1991 vždy s menší skupinou a nikdy jsme neměli problémy na srubech. Už před časem jsem na webovkách kritizoval chování skupiny jedné pražské CK, která na několik dní obsadila Lankojärvi. Ještě pak jeden náš člověk po nich likvidoval odpadky. (http://pglas.webzdarma.cz/zahranice/lapland_email.htm) Pokud vím, tak jedna skupina, která se v zimě do Laponska chystá, má v Saariselce objednané 2 chaty a vyřizuje si klíče od varaustup. Já tuto zimu do Saariselky výpravu nechystám.



jméno: Pepa z Depa Trojan

[22.4.2008 – 01:59]

Š A T A V O - N E L Ž I !!!!

Š A T A V O - N E L Ž I !!!!

Myslím, že Mr. Šatava je kontroverzní postava účelově často vše překrucují a díky tomu si již nepamatující, co kdy kde řekla. V téhle diskusi píše: "Já tuto zimu do Saariselky výpravu nechystám."
Na jeho stránkách však ještě dnes visí dva zájezdy do Laponska (Laponskem na běžkách a se psím zápřahem) v termínech 15.2. - 29.2.2008 a 20.3. - 7.4.2008
Ano přátelé, jezděte se Šatavou. Užijte si všeho dosytosti. Možná i problémů. Jednou ten jeho autobus nedojede. Tuhle neměl techničák, ondy neměl tachograf, řidiči povinné pauzy také moc nedodržují.
Odvážným však štěstí přeje...



jméno: Josef Osička

[24.7.2009 – 09:58]

Re:

ŠATAVO a takhle hubu ti ve Finsku ještě nikdo nerozbil ? Počitej s tím, že se to brzo stane. Někdo jako já se chystá s tebou na sever.



jméno: finský vlk

[31.1.2010 – 16:29]

Re:

Já tomu vše věřím. Český člověk se zatím v pustinách chovat neumí. A vše mi to potvrzuje již to aroganční ovzduší zde. Prosil bych tedy všechny naše lidi,aby nejezdili do Skandinávie za dobrodružstvím,ale za turistikou. děkuji



jméno: Radovan Kunc

[3.10.2007 – 00:28]

Párkrát jsem se setkal s nepořádkem v samoobslužném srubu, jako například, že špinavá voda z nádobí byla nevylitá a navíc byla v kýblu na pitnou vodu, v kýblu na pitnou vodu byl led, nebylo připraveno dříví, aby si příchozí mohli neprodleně zatopit, v kamnech byly naházeny odpadky, bylo pomočeno okolí srubu aj. A z návštěvní knihy většinou vyplynulo, že posledními nocležníky byli Češi. Z kontextu a zápisů na jiných srubech bylo zřejmé, že někteří tam byli s cestovkou a jiní na vlastní pěst. Jednou mně dokonce ve vesnici řekli, že na jednom nedalekém srubu jsou Češi ubytovaní už několik dnů a místním to velice vadí.



jméno: Michael  (autor příspěvku zadal svůj e-mail)

[8.10.2007 – 21:45]

Já osobně jsem už přes deset let dělám průvodce letních outorových zájezdů na Sever, jak pro jednu cestovku, tak pro řadu svých kamarádů z řad ochranářů, a nikdy bych něco podobného nedopustil. Asi před osmi lety jsem objevil krásu, opuštěnost a v podstatě snadnou dostupnost národních parků Finska, myslím, že jsem pro řadu Čechů objevil tenhle kout země...

Lidi jsou úplně unešeni a musím říct, že i když někteří z nich mívají tendenci se chovat "blbě", není velký problém, jim vysvětlit, že ne. Od toho na zájezdu je průvodce. Jestli takovou osvětu dělají i jiní průvodci jiných cestovek, to nevím.

Abychom přírode a ostatním návštěvníkům tolik nevadili, snažíme se chodit po menších skupinkách - a do autiotup raději vůbec spát nechodíme. Stan a ohníček to řeší. Je ovšem pravda, že se naše výpravy odehrávají v létě. V zimě bych neměl odvahu se do tup nakvartýrovat ani s pěti kamarády, natožpak komečním zájezdem :-(

Problémy mohou být se "sólisty" - často se člověk setkává s lidmi, kteří pořádně nevědí kam jedou, co tam budou dělat a jak je zvykem se v kraji chovat. Není to ale zrovna výsada Čechů. Je to obecný problém velkého rozmachu cestovního ruchu.

Takže teď nevím - je lepší, když neznalý člověk vyrazí sám, nebo s cestovkou a bude mí s sobou vůdce/poradce?

Babo raď!!



jméno: Honza

[11.10.2007 – 15:56]

Jak píše Riku-nerad bych se dožil toho, že budu muset na cestách Laponskem předstírat, že jsem Estonec...
Jak se kdo chová na srubech-to si musí srovnat v hlavě každý sám, pokud se někdo chová tak jak píše (nejen) Riku, následky si dřív nebo později ponese taky sám.
V souvislosti s uveřejněnými zprávami o invazích českých turistů do srubů v NP UK mě spíš zaujala zvláštní strategie některých cestovek (nebudu je vypisovat, stačí si na googlu zadat "putování Laponskem" a objeví se jich hned několik), které svoje komerční aktivity směřují do národních parků v oblasti finského Laponska, přičemž v nabídce zájezdů inzerují ubytování ve srubech na trase (některé z nich to dokonce mají v ceně-viz cena zahrnuje...). Např. na březen-duben 2008 je v nabídkách několik cest do NP Pallas-Yllastunturi. Jestliže má cestovka v ceně "sruby na trase", předpokládal bych, že se jedná o "reservation cabins", kde je jistota přenocování (v NP Pallas-Yllastunturi zatím žádná česká CK tuto rezervaci do včerejšího dne neměla...). Pokud ne, a jedná se o "open wilderness cabins"-kterými ovšem CK nijak nedisponují-je to na pováženou. Mimochodem, kde budou účastníci nocovat, když budou tyto sruby obsazené? Rád bych doufal, že se mýlím, a že to tyto CK mají nějak podchycené...



jméno: Honza

[12.10.2007 – 08:49]

Ani mě nepřekvapilo, že zástupci CK ve svých vyjádřeních tento problém odsuzují a svým způsobem bagatelizují (využívání autiotup a paivatup k ubytování účastníků komerčního zájezdu) resp. poukazují na "neorganizované" skupiny, protože s "organizovanými" by se to stát nemohlo ...
Nicméně k příspěvku pana Šatavy doporučuji prostudovat http://moikkavittu.fateback.com/laponsko1.html
Mimo jiné hned v úvodu: "....vyrazila z Prahy s cestovkou Vaška Šatavy veliká lyžařská výprava...." A pokračování si můžete přečíst sami ... no, ani se Finům (hlavně těm, kteří tuto výpravu potkali) moc nedivím, že jsou z nás trochu nervózní ...



jméno: Mika

[12.10.2007 – 13:19]

Vyprávění o UKK na http://moikkavittu.fateback.com/laponsko1.html je bezva. Kdyby tam nepřivezl Vašek Šatava celej bus plnej lyžařů, tak by se tomu asi nedalo nic moc vytýkat. Odmyslíme-li si kontext vydělávající cestovky, dá se to interpetovat i tak, že se parta lidí rozhodla vyrazt na lyžařský čundr do Laponska - a užít si ho tak, jak je v našich krajích zvykem. Někdo možná závidí soukromníkovi Šatavovi, že si vydělal peníze dopravou lyžařů do Laponska (kdyby vydělalo ČSAD mnohem víc, tak by mu to bylo šumafuk). Já základní problém nevidím ani tak v tom, že je tam odvezl soukromník Šatava (a nikoliv linkový bus a vlak), ale v tom, že si ten čundr chtěli užít tak, jak je zvykem u nás, a nikoliv jak je zvykem v Laponsku. A taky, že jich, lyžařů, bylo moc.

Vždycky jsem všem, i svým dětem, říkal, že se mají chovat tak, aby to přinejmenším nevadilo ostatním. Na návštěvě to platí dvojnásob. V Laponsku trojnásob.



jméno: Pavel Štěrba  (autor příspěvku zadal svůj e-mail)

[29.10.2007 – 12:03]

reakce individuálního turisty

Radovane, Vašku. Problém je hned v prvních dvou (a zejména v tom druhém) pravidle pro používání autiotup (http://www.luontoon.fi/page.asp?Section=5706&Item=13832)
Stručně
1. organizované skupiny mohou používat sruby jen přes den
2. cestovní kanceláže nesmějí sruby využívat k přespání, pouze k dennímu odpočinku, pokud mají schválení od lesní správy (Metsahallitus).
Dodržujete ta pravidla?
Nesnažte se prosím svalovat odpovědnost na individuální turisty, i když i mezi nimi zajisté jsou ti problematičtí. Popis rumové výpravy na odkaze z mikova příspěvku je dost děsivý.
Pokud se týká přístupu k informacím o podmínkách, pravidlech a potřebách pro cestování po severu, tak myslím, že na internetu je informací dostatek, stačí jen hledat.



jméno: Honza

[31.10.2007 – 18:11]

Ad pravidla

Je to tak (viz Pavel), kromě toho např. na území NP Pallas-Yllastunturi nelze provozovat jakékoliv komerční aktivity bez povolení FPS (Metsahallitus), to se týká všech, tedy i českých CK. Zjistit si to může každý, nebo spíš měl by, než někam vyrazí.
Určitě přeju každému, kdo o to stojí, aby se do Laponska podíval, ať už s CK, nebo sám. Jen by to chtělo trochu ctít místní pravidla. Je docela smutné se dozvídat, že někdo po někom posbíral pytel českých odpadků ...



jméno: šéfredaktor  (autor příspěvku zadal svůj e-mail)

[24.2.2008 – 23:57]

Průšvihy na obzoru

Přišel mi mail od kamaráda z Laponska. Nemohu ho nevložit do diskuse:
Ahoj Michale,
ty se znas nejak dobre se Satavou? Ja jen ze jsem ted presel 200 km sam v Laponsku a pote co jsem na ty lidi narazil tak jsem zdesen co se tu deje, tak hodlam napsat clanek o tom jak nekdo sproste vyuziva.
Benevolence mistniho narodni parku a nejen parku, vydelava prachy na tom ze nekdo mistni neco nabizi zadarmo a jeste ty lidi co sem Satava vozi delaji na tech chatach bordel, ze se vazne bojim ze tu to brzy zacnou zamykat uplne vsechno. zdesen jsem nebyl jen ja ale vsichni co jsem potkal cestou a videli to, mimo jine i rodiny mistnich resp. Svedu s detma, ten clovek fakt nema soudnost, tak me zajima co o tom vis.
Dik, hezky den, zdravim z Finska.



jméno: Mikko-Pekka Heikkinen

[21.3.2008 – 01:45]

Hudci z Evropy

Je-li někde na tomto světě potřeba umět se chovat, pak je to v otevřených srubech v pustině. Před několika lety jsem byl na túře v Národním parku Urho Kekkonena v Inari. Konečným bodem dlouhého a deštivého dne byl otevřený srub Anterinmukka. Čekala mě tam skupina pěti mladých Čechů, kteří hráli na housle, zpívali a bušili do rytmu tak, že podlaha srubu duněla dlouho do večera. A to jsem si myslel, že Evropané dokážou brát ohledy na své bližní. Finové naopak zůstávají obvykle v otevřených srubech zticha. Není to jejich odměřenost, je to kultura „lesního národa“.



jméno: Petr Glas  (autor příspěvku zadal svůj e-mail)

[5.5.2008 – 02:09]

poznámka k mé korespondenci s panem Šatavou

Nechci komentovat názory pana Šatavy, ale rád bych návštěvníkům Severských listů nabídl mou zkušenost ze zimního Laponska. Ať už on si o tom myslí co chce. Nakonec kdyby tam někdo měl větší problémy, ať si nadává sám sobě, že špatně interpretoval informace z webu a ne že tam byly jen ty zlehčující náročnost pohybu v pustině. Tak že odkaz na mé zkušenosti: http://www.petrglas.net/zahranice/lapland_zk.htm A je to tam na severu krásné, užijte si to taky!



NEVHODNÝ PŘÍSPĚVEK ZABLOKOVANÝ ADMINISTRÁTOREM

jméno: walnut

[8.5.2008 – 05:02]

NORSKO



jméno: migo  (autor příspěvku zadal svůj e-mail)

[6.6.2008 – 06:04]

NEETICKE

Ja len, ze uz v laponsku posobim par rokov v turizme, no vyuzivat otvorene chaty na komercne ucely je vrcholne neeticke a zakazane!Je tam mnoho moznosti prenajat chaty od miestnych



jméno: seversky vlk

[7.6.2008 – 08:03]

Nejen ve Finsku

Zdá se, že ostudu dělají Češi nejen ve Finsku. Mirek Jakeš se choval podobně se svými klienty i na Špicberkách. Čtěte poslední odstavec na http://www.uvt.n.cz/svalbard.htm



jméno: Michal

[21.9.2008 – 21:55]

TAKHLE SE TO MÁ DĚLAT ?

Cestovka Kudrna jede na lyže do finského Pallas Oulas. Jedou od srubu ke srubu a noclehy mají zajištěné v placených srubech. Tak to má být...
http://www.kudrna.cz/publik_syst/x_za_zajezdy.php?akce=view&id=351&vztazne_id=



jméno: Honza

[22.9.2008 – 11:31]

Určitě se to má takhle dělat?

Po shlédnutí nabídky na www.kudrna.cz nevěřím svým očím... Čtu tady:
"Cena zahrnuje: přejezd busem z letiště a zpět, 2x nocleh ve vybaveném srubu s elektřinou, 4x placené (+2x neplacené) sruby po trase, průvodce, pojištění léč. výloh, zákonné pojištění CK a 3x pišingr..."
Co ty 2x neplacené sruby "po trase"?
Že by CK Kudrna měla někde po trase s Metsahallitusem domluvené sruby zadarmo jen pro sebe (to by byla trefa!), a nebo jsou to opět autiotupy, pro které platí (nejen v NP Pallas-Yllastunturi, kam jede CK Kudrna) zákaz využívání pro akce organizované cestovními kancelářemi?
(viz http://www.luontoon.fi/page.asp?Section=5706&Item=13832 - Guidelines on using Open Wilderness Huts, bod 2.)



jméno: Hen  (autor příspěvku zadal svůj e-mail)

[25.12.2008 – 18:19]

Panebože !

Není to první země ve které se Češi takhle chovaji. Až snad někdy do toho přezemně vysněného Finska vyrazim, nalepim si na rukav vlaječku jiné země. Třeba Slovenska.



jméno: výtlems.kissa

[27.12.2008 – 23:08]

To je spravedlnost?

Je spousta Čechů, kteří se chovají dobře, ale o těch nikdo nepíše, protože to není zajímavé. Pak je tu pár jedinců, které bych spíš přirovnala k jistým zástupcům zvířecí říše, vše zničí nebo ukradnou a lidi se pak na všechny lidi stejné národnosti dívají přes prsty.



jméno: Mika "Telttaluinen"  (autor příspěvku zadal svůj e-mail)

[28.12.2008 – 18:39]

-> Hen a výtlem.kissa

To víte, kluci, z tím, že jsem Čech jsem se v zahraničí dřív moc nechlubil, jaksi mi připadalo, že můj původ z malé chudé komunistické zemičky je můj problém a nechtěl jsem, aby z toho měl nějaký výhody.
Za "vlády" pana Havla to bylo přímo naopak. Dneska už zase nevím. Naštěstí zvláště ve Finsku má naše zemička docela renomé a nějaký euroskeptický prezident toho už moc nepokazí. Časem přijdou jiní a na věčnou slávu se nezapomenou jiná jména.

Nejde ani tak o to, že Češi dělají trochu ostudy, oni jí Němci a Holanďani dělají kolikrát víc, i když, pravda, spíš někde v kempu. Oni to ani ti Finové tak hrozně neberou, podle Novy to je tragédie, podle Helsingin Sanomat budou v národních parcích strážci a budou radit, jak to dělat správně. Možná se problémy s náma v našem tisku trošku přehánějí, ale je to dobře, protože si lidi dají větší pozor a třeba nikam se Šatavou už nepojedou. Kdyby se o tom nepsalo vůbec, tak by se lidi za nos nechytli.

Ve skutečnosti se ve Finských národních parcích ve vztahu k nám nic nezměnilo. Dokonce ani ty slibovaný cedule v češtině, co dělat a co ne, nikdo nevyvěsil. V létě jsem byl v UKK, potkal asi čtyři Čechy, dva Palestince, čtyři Němce, 100 Finů + čtyři skautské výpravy finských dětiček. Trochu dost na jeden týden. (V Kaldoaivi jsem za delší dobu potkal asi 10 lidí).
Dlužno podotknout, že ty finské dětičky dělaly randál trošku větší, než všichni Češi za celý rok dohromady, ale jedna šéfskautka se pořád všem omlouvala - a také je pravda, že do autiotup (s výjimkou jedný nemocný holky a pěti jejích kamarádek, který po sobě neuklidily ani papírky od bonbónů) ani nepáchli - a to prosím i v dešti!!
Mě, vzhledem k věku a vizáži, považovali všichni spíš za domorodého vaelusáka, což mi dost imponovalo. Když jsem prozradil identitu, rozhodně mi nikdo nic špatnýho neříkal.
A slova Havel, Dubček, Zátopek a Hokej vám ve Finsku vždy otevřou dveře. To je dobře.



Zobrazeno 34 diskusních příspěvků


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2017 • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 53701 pošta Chrudim I., Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2017

ISSN 1804-8552

cnt: 26.277.918 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.171 sec. • www.severskelisty.cz • 54.196.2.131
last upload v.20171122.130447
2017:417