Rybářské Norsko

ilustrační foto archiv

ilustrační foto rybareni.cz

Snem všech rybářů je lovit celý den. A nalovit co nejvíce ryb. Pochopitelně. V našich krajích není problém vykonávat první polovičku těchto činností. Splnit si obě přání je trochu obtížnější, ale rybářští návštěvníci Skandinávie vědí jak na to.

V příloze Hospodářských novin INmagazín (24. 5. 2006) vyšel článek Jana Rýdla, který přináší řadu rad a postřehů. V norských fjordech je opravdu rybářský ráj. „Ryby jsou po tření vyhládlé a jdou po potravě – a tudíž i po nástraze – jak divé. Kdo si chce senzačně zachytat a k tomu ještě navíc přivézt domů třeba čtyřicet kilo prvotřídních filet, ten se bez Norska neobejde,“ říká ve článku Jan Hofmann, který s partou kamarádů jezdí pravidelně rybařit na sever Evropy. A není to zase tak daleko, jak si řada lidí, kteří ve Skandinávii nebyli, myslí. Například do norského Trondheimu je to stejně daleko jako na Riviéru. Akorát to Baltské moře se musí přejet trajektem.

Rybářskými zájezdy se u nás zabývá několik cestovních kanceláří. Jedna z nich má i docela pěkné webové stránky na adrese www.rybolov.com, najdete tu, kromě nabídky zájezdů, i popisy rybářských lokalit a řadu postřehů lidí, kteří tam již byli. Docela potřebné, chcete-li se rozhodnout, kam jet. Zajímavé je i zhodnocení sezóny s celkovým počten ulovených ryb.

Bydlí se v pronajímaných chatách, kde je kompletní vybavení. Standardem rybářského ubytování na norském pobřeží jsou plně zařízené bungalovy. Některé i docela luxusně vybavené – koupelna s teplou vodou, obývák s televizí a zařízená kuchyňka. Samozřejmostí je i místnost určená na zpracování úlovku a velký mrazák. Výbava chatek je zřejmě motivována zhýčkanými západními turisty. Není třeba s sebou vozit ani ten nůž na ryby.

Severské počasí je zrádné. V létě je i za polárním kruhem třeba několik dní přes dvacet stupňů, není však výjimečné, že teplota náhle poklesne, ve větru a dešti až k bodu mrazu. Rukavice, nejlépe z neoprénu, a dobrý krém na ruce je nezbytností. A samozřejmě i záchranná vesta. Bez ní se na moře nesmí, kontroluje to i místní policie.

Bývá zvykem, že k rybářskému bungalovu je pronajímán i maximálně pětimetrový motorový člun. Každá slušná loď bývá vybavena echolotem, který pomáhá naleznout hejna ryb. Ke každé lodi je automaticky k dispozici i podrobná námořní mapa nejbližšího úseku moře. Každá loď musí mít označeného „kapitána“, který za loď i posádku ručí. A nebo si můžete pronajmout loď s průvodcem. „Kapitán“ musí být střízlivý, policie to kontroluje, pokuta v přepočtu patnáct tisíc našich korun nebo razítko v pase „nežádoucí“ jistě nikdo nechce dostat. Také je třeba omezit zásoby alkoholu, které do Norska vezete. Celníci jsou docela komisní. Alternativou je dostat se do Skandinávie přes benevolentnější švédské hranice, na vnitrostátních hranicích se již nic nekontroluje. Mořské tresky, na které se nejčastěji jezdí, jsou bojovné ryby. Proto si raději již doma pořiďte pořádné vybavení, jsou potřeba silné a spolehlivé navijáky a silné pruty.

A co to stojí? Jan Rýdl ve svém článku poznamenává, že prasátko rozbíjet netřeba. „Ve čtyřech lidech se veškeré náklady přepočtené na hlavu nemusí dostat ani nad dvanáct tisíc korun za dvoutýdenní skandinávskou rybařinu,“ říká z vlastní zkušenosti v článku Jan Hofmann.

zdroj: Jan Rýdl, INmagazín Hospodářských novin, 24. května 2006

---

Treska obecká

Treska pollack

Ďas mořský

Mník mořský

Pstruh mořský
foto  fisherman.cz

Ryby v norských fjordech

Treska obecná
Dorsch, Torsk – dorůstá až 150 cm délky, obsah tuku 0,3 %

Treska tmavá
Kohler, Sei – dorůstá až 130 cm délky, obsah tuku 0,7 %

Treska pollack
Pollack, Lyr – dorůstá až 130 cm délky, obsah tuku 6 %

Treska skvrnitá
Hyse – dorůstá až 100 cm, obsah tuku 0,3 %

Brosme
 dorůstá až 90 cm, obsah tuku 0,3 %

Mník mořský
Lenfish, Lange – dorůstá až 160 cm, obsah tuku 0,3 %

Okouník mořský
Goldbarsch, Rodfisk – dorůstá až 100 cm, obsah tuku 3,5 %

Mořčák chutný
Wolfbarsch, Uer – dorůstá až 100 cm, obsah tuku 2,7 %

Gestreifter Katfish
 Steinbit – dorůstá až 140 cm, obsah tuku 2,7 %

Makrela
Makrele, Makrel – dorůstá až 60 cm, obsah tuku 20 %

Mořský ďas
Seeteufel, Breiflabb – dorůstá až 120 cm, obsah tuku 3 %

Pstruh obecný mořský
Meerforelle, Orret – dorůstá až 90 cm, obsah tuku 3 %

Losos atlantský
Lachs, Laks – dorůstá až 140 cm, obsah tuku 6 %

Žralok ostroun
Dornhei, Pigghå – dorůstá až 120 cm – obsah tuku 3-7 %

Žralok ostroun, Ostroun obecný (Squalus acanthias) je v Norsku hájený žralok (od roku 2015 na National Red-list). Zakázán je jakýkoliv druh rybolovu včetně sportovního. https://no.wikipedia.org/wiki/Piggh%C3%A5

Způsob lovu

pilkrování, vláčení, položená,…

---

Informace z roku 2006

Na ryby do Norska

Norsko je rozděleno do patnácti stupňů tzv. zarybněnosti. Čím severněji, tím vyšší číslo a tedy i větší počet ryb. Nejlépe jsou na tom Lofoty nazývané říše tresek. Nejhůře jih Norska. Prakticky všechny cestovní kanceláře jezdí do oblasti od Moldefjordu až po Trondheim-fjord. Každý rok se v dubnu v Tronheimfjordu pořádá mistrovství v lovu tresek na udici. Sami účastníci tvrdí, že třicetikilová bedna filet se dá nachytat za 2 až 3 dny, což je zhruba 70 kg hrubé hmotnosti ryb.

Na ryby do Dánska

Pobřeží ostrovů Langeland a Fyn je proslulé lovem mořských pstruhů, které sem v 60. letech začali Dánové vysazovat. Díky stále se zlepšující kvalitě vody, nepřetržitému vysazování, důsledné ochraně trdlišť a zavedení přísných rybářských pravidel jsou tato loviště na nejlepší evropské úrovni. Navíc se tu sezónně loví i tresky, sledi a mníci. Týdenní rybářský lístek přijde na 75 DKK, profesionální rybářský průvodce pro lov mořských pstruhů 1500 DKK/6 hodin, rybářský výlet na kutru pro 8 osob 400 DKK za loď na hodinu.

Na ryby do Grónska

Jižní a západní pobřeží Grónska je řídce osídleno původním obyvatelstvem. Jsou tu jen domky lovců a rybářů, stáda sobů a pižmoňů, hory a voda, spousta vody, tisíce jezer a stovky řek. Králem zdejších vod je siven severský. Dá se sem vydat třeba na týdenní letecký zájezd od poloviny července do konce srpna, za vše však zaplatí asi 85 tisíc Kč.

Na ryby do Finska

Do Finska se nejčastěji jezdí rybařit na Ålandy, které tvoří tisíce ostrovů a ostrůvků v Baltském moři na půli cesty mezi Finskem a Švédskem. Zdejší lesy, průlivy a zátoky vytvářejí mozaiku klidu a pohody, tolik vzdálenou ruchu velkoměst a průmyslových center Evropy. Již několik desítek let jsou čisté brakické vody souostroví cílem rybářských výprav z celé Evropy. Od konce dubna do začátku června a od září do listopadu se tu loví štika, od června do září okoun a candát, mořský pstruh v dubnu a květnu, losos v květnu a červnu.

Na ryby do Švédska

Oblíbené lokality jsou Tjunajokk – Miekak, Ammarnäs – Saxnäs, Gasfele – Lugnet – Giman, Storsjö – Tännäs – Idre, Nedre Dalälven, Västervik, ostrov Öland, Dalsland – jezer Vännern, Mjörn, Hökensas, Getnö Gard – Basunda – Mörrum. Na severu se loví hlavně siveni, pstruzi a lipani, navíc štiky ve středním a jižním Švédsku a mořští pstruzi a lososi v rybářských kempech.

10. června 2006