Krátké putování za 60. rovnoběžku

Vzhůru na Sever

Naše cestování po Švédském království (švédsky Konungariket Sverige) trvalo bohužel poměrně krátce, ale přesto celá akce rozhodně stála za to. Záměrem nebylo ani tak poznávat oblíbené cíle turistů, spíše jsme chtěli vědět, jak ve Švédsku vypadá běžný život.

Na sever jsme vyrazili (já a můj spolužák) autobusem do Stockholmu. Ještě před cestou jsme si přes internet a telefonem rezervovali ubytování. Jediné nečekané problémy nastaly při shánění švédských korun v Českých Budějovicích…

Že se blížíme k severu, nám došlo na trajektu z německého Sassnitz do švédského Trelleborgu. Ve čtyři ráno daly venku na palubě číst noviny. V Trelleborgu nás překvapila velmi flegmatická pohraniční kontrola a vlající vlaky všech severských států. Mají to tu zřejmě zvykem.

Z Trelleborgu autobus projížděl zemědělským jihem přes Malmö a Göteborg, až jsme se dostali do našeho prvního cíle – města Jönköping u jezera Vättern.

Ubytování

Setkali jsme s opravdu pohodovými a ochotnými lidmi. Ubytovali jsme se v STF-Vandrarhem (Svenska Turistföreningen) v Huskvarně, z Jönköpingu sem jezdí za 15 SEK v krátkých intervalech městský autobus. Síť STF ubytoven je celkem hustá a spolehlivě pokrývá prakticky celé Švédsko. Ceny za ubytování jsou překvapivě příznivé, v podstatě stejné jako u nás. Je třeba dát pozor na to, že recepce jsou otevřeny jen na několik hodin ráno, některé ještě navečer. Vyplatí se předem zjistit otevírací dobu e-mailem případně si rovnou ubytování i zarezervovat. Ubytovny se vyznačují mimořádnou čistotou, plně zařízenými kuchyněmi (přesto se z nich nic neztrácelo). Často jsme se ani nezdržovali se zamykáním našeho pokoje.

U jezera Vättern

Jezero Vättern je po jezeru Vänern druhé největší jezero ve Švédsku. Jeho rozloha činí 1 912 km² a je obdivuhodně čisté. Z mola se v hloubce, kde běžně přistával trajekt, daly rozeznat kameny na dně.

Další den jsme si prohlédli městečko Huskvarna, kde mimo jiné sídlí slavná strojírenská továrna, proslulá hlavně výrobou motorových pil. Další cesta vedla do asi 30 km vzdálené Gränny. Stálo nás to 46 SEK. Ačkoliv se Švédsko vyznačuje mnohem většími vzdálenostmi než na jaké jsme zvyklí u nás, přestože je tu daleko menší hustota obyvatel, veřejná doprava je vyřešena opravdu dobře. I v neděli jede autobus z Huskvarny do Gränny patnáctkrát v každém směru, poslední kolem druhé v noci.

V dalších dvou dnech jsme se jen potulovali po okolí Huskvarny a Jönköpingu. Silnice jsou zde v bezvadném stavu, všude vládne pořádek a čistota. Obytné čtvrti ve městech tvoří hlavně prosté rodinné domky s vkusně upravenými zahrádkami, které často ani nemají plot. Řada obchodů funguje i v neděli.

Cestujeme

Autobusová a vlaková nádraží jsou většinou propojena. To platí i o informačních kancelářích, kde nám často automaticky věnovali jízdní řády. Obsluha u přepážek na nádražích i v informačních kancelářích vždy hovořila anglicky, s němčinou to bylo zpravidla horší, ale většinou alespoň rozuměli. Jízdenky se kupují u pokladny, v případě, že je zavřeno (často až do 9 hodin), si lze zakoupit jízdenku přímo ve vlaku či autobusu, a to bez jakékoliv přirážky.

Jönköpingu jsme vyjeli v ranních hodinách dálkovým autobusem (SweBus). Naše cesta za 245 SEK vedla z Jönköpingu přes Skövde, Karlstad, Filipstad, Grängesberg a Ludviku až do Borlänge, které již leží za 60. rovnoběžkou. Pokračovali jsme za 120 SEK vlakem SJ (Svenska Järnvägen) do Uppsaly. Autobus z Uppsaly do Västerås stojí 80 SEK. Autobusy jezdí ve Švédsku na minutu přesně a úroveň cestování vysoce převyšuje vše, co jsme dosud zažili. Že jsou vlaky prvotřídním stavu nás již tolik nepřekvapilo, dětské koutky ve vlaku však ano. Cestování autobusem se vyplatí, bývá o třetinu levnější než vlakem. A čím dál jedete, tím platíte méně.

Z Další města

Borlänge je moderně vypadající město (46 tisíc obyvatel), lidé tu působí jako typičtější Seveřané než v jižních oblastech. Město vůbec nepřipomíná průmyslové centrum s ocelárnami, třeba jen díky velkému množství zeleně. V době našeho pobytu (konec května) jsme tu zažili tmu trvající jen něco kolem tří hodin.

V Uppsale jsme strávili den. Je to proslulé a historické švédské město.

Naše cestování jsme skončili u jezera Mälaren. Navečer jsme dorazili do města Västerås. Ačkoliv toto město výrazně průmyslové, rozhodně se tady člověk nedusí a nebrodí ve špíně. Žije tu 118 tisíc obyvatel a je tu i významný vnitrozemský přístav.

Domů

Náš pobyt ve Švédsku skončil 29. května. Z Västerås jsme odjeli opět předem zaplaceným linkovým autobusem Stockholm-Praha. Smutné je, že na celé dlouhé cestě nastaly potíže až u nás doma. Těsně před Budějovicemi jsme s vlakem, který už tak měl značné zpoždění, bez vysvětlení uvízli na několik desítek minut uprostřed polí.

Na závěr tedy nezbývá, než komukoliv, kdo se na vlastní pěst rozhodne poznávat Švédsko, tuto nádhernou zemi po všech stránkách doporučit.

Pavel Koblasa, 11.11.2002, redakčně upraveno