Norsko má nejdelší silniční tunel na světě - Lærdalský

Severní portál tunelu (Lærdal), červen 2000.

Svítání v hoře? Jedna se tří jeskyní v tunelu

Pohled na aurlandský fjord z horské silnice mezi
Aurlandem a Lærdallem

Norský král Harald stříhá pásku při
oficiálním otevření nového Lærdallského
tunelu v západním Norsku
foto Marit Hommedal / SCANPIX

Obtížná cesta do Bergenu

Norsko je země pověstná především horami, fjordy, divokou přírodou a nepřístupnou krajinou. Co se tolik líbí turistů, horákům, vodákům a romantikům, to již tolik v lásce nemají automobilisté. Tedy – automobilisté možná ano, ale silničáři ne.

Chce-li třeba dojet z Osla do Bergenu neznalý člověk, řekne – vždyť je to všechno v jižním Norsku, co mě může potkat. V nejhorším to vezmu po pobřeží. Nevezme. Po pobřeží se dostane tak do Stavangeru – a dál je již krajina rozdrobená fjordy, ostrovy a ostrůvky – a nezbývá než se nalodit na trajekt. Kousek na východ vnitrozemím to také nejde, fjordy zůstávají a pohoří Rogaland se přidává.

Hlavní silnice (ale i železniční trať – o té si napíšeme někdy příště) vede do Bergenu vnitrozemím. Zde ale musí překonat Skandinávský hřeben. Ne, že by to bylo pohoří bůhví jak vysoké, ale postavit tudy dálnici je problém. V červnu roku 1992 norský parlament rozhodl, že cesta mezi Bergenem a Oslo povede přes Aurland do Lærdall a přes Filefjell. Téměř pětadvacetikilometrový silniční tunel mezi Aurlandem do Lærdallem bude klíčovým místem na nové dálnici E16, která spojí tato dvě největší norská města bez lodních trajektů a bez obtížného přejezdu hor, který je problematický zvláště v zimě. Za dvacet minut projedou motoristé tunelem, který jim ušetří dosud tříhodinovou cestu lodí přes fjord. Poprvé v historii tak na fjordy bohatá oblast Bergenu získá celoroční silniční spojení se zbytkem Norska a přes Švédsko i s kontinentální Evropou. A díky novému mostu ze švédského Malmö do Kodaně se dá do Evropy projet opravdu „suchým kolem“.

Stavba tunelu

Stavba tunelu stála 1082 milionů norských korun (46,6 miliard Kč), zatím jde jen o první část nově vybudovaného spojení. Svojí délkou 24,5 km se stává nejdelším tunelem na světě a zastiňuje tak i svatogotthardský tunel v Alpách, který má jen 16,9 km. Jeho používání je, na rozdíl od mnoha jiných horských cest v Norsku, bezplatné. Norsko si to může dovolit, patří díky svým ropným nalezištím mezi nejbohatší země světa.

V dnešní době přistupuje veřejnost trochu opatrně k používání dlouhých silničních tunelů. Všichni mají na paměti dvě nedávná neštěstí – v březnu 1999 zemřelo 39 lidí v pekle tunelu pod Mont Blancem, když zde chytil kamion. 155 lidí uhořelo v tunelu pozemní lanovky v Kaprunu minulý měsíc – proto konstruktéři tohoto nejdelšího norského tunelu měli na paměti především bezpečnost cestujících a řídičů. Po nedávných katastrofách v rakouských tunelech norští inženýři sebevědomě prohlašují, že jejich dílo dlouhé 24,5 kilometru je dokonale zabezpečeno.

Bezpečnost především

Nejde jen o to, aby byl tunel bezpečný a dobře protipožárně zabezpečený, jde i o to, aby řidiči byli celou dobu v pohodě. Tunelem se projíždí asi 20 minut, a celá řada lidí může trpět třeba klaustrofobií i strachem z vypuknutí požáru. Psychologové proto doporučili nasvítit strop modrými světly, aby vzniklo zdání modré oblohy. Na stěnách tunelu se také střídají obrazy krajiny. Netypické jsou už stěny tunelu samé. Vzhledem k tomu, že ražba probíhala ve velmi tvrdé skále prekambrických hornin, nebylo po dokončení tunelu nutné strop a stěny dále zpevňovat. Technici pouze na skálu nastříkali 20centimetrovou vrstvu fixačního betonu. Při průjezdu tak vzniká dojem jakési dlouhé přírodní jeskyně. Psychologové tvrdí, že futuristické osvětlení tomu ještě více napomůže. „Máme strach především z překračování rychlosti, usnutí za volantem ale hlavně z požáru,“ řekl manažer projektu Jon Kvaale.

To však nemění nic na faktu, že tunel má dokonalý systém odvětrávání, protipožární odpočívadla každých 125 metrů a tři ohromné jeskyně, v nichž se v případě požárů otočí i několik kamionů najednou. Odborníci tunel vybavili moderním protipožárním výstražným systémem. Při jeho selhání se tunel automaticky uzavírá. Pokud v tunelu začne hořet, začne houkat siréna a po celé jeho délce se rozsvítí výstražná světla a nápisy vyzývající řidiče, aby se otočili a vrátili zpět. Samozřejmostí jsou i šipky, které ukazují směr, kudy je třeba tunel opustit. Kamiony přitom mohou využít jednu ze tří jeskyní o průměru 30 metrů, které jsou v pravidelných rozestupech umístěny na trase tunelu. Vzhledem k tomu, že hustota silniční dopravy v Norsku je všeobecně velmi malá, předpokládá se, že tunelem bude projíždět maximálně kolem stovky aut za hodinu. „Dokonce i v případě 400 aut za hodinu bude mezi nimi dostatek místa, aby se mohla otočit a vyjet ven,“ říká Gunnar Lotsberg z Norské správy veřejných silnic. Přesto se nepředpokládá, že roční průměr by měl být více než 1000 aut denně.

Norové doufají, že tunel posílí turistiku v kraji bohatém na okázalé fjordy. Můžete si zakoupit diplom prohlašující „Cestoval jsem nejdelším silničním tunelem“, časem přijdou i trička, džbánky a další upomínkové předměty.

Tunelová svatba

Agentury přinesly zprávu o tom, že bezpečnost a dobrý pocit z podzemních prostor se rozhodl demonstrovat mladý norský pár, který se tři dny před otevřením tunelu nechal oddat přesně uprostřed tunelu. Slavnost proběhla v jedné ze tří rozlehlých 30 metrů širokých jeskyních vystřílených stejně jako celý tunel do skály, krásně osvětlených modrým světlem v horní části a žlutým v dolní části. „Všichni se v tunelu cítili dobře. Byla to zvláštní atmosféra,“ prohlásil 27letý ženich Ronny Rinde, který si bral 24letou nevěstu Vibeku Skjerpingovou.

Dramatické zahájení provozu

V pondělí 4. prosince došlo k oné slavnostní chvíli, kdy norský král Harald otevřel světu nejdelší tunel. Nechtěně se však podařilo několik hodin před tím dobře prověřit bezpečnostní systém tunelu a prakticky se pocvičit v záchranných pracích.

V autobuse, který tunelem projížděl ještě před slavnostním zahájením provozu, vypukl shodou okolností požár. Autobus vezl asi padesát cestujících z Vossu, kteří se chtěli zúčastnit slavnostní ceremonie. Stalo se tak zhruba v polovičce tunelu. Oheň však byl rychle odstraněn a cestující mohli stejným autobusem pokračovat dál.

„V minulosti zdejší krajina vždy stavěla velké překážky každému, kdo tu stavěl cesty a silnice,“ řekl král Harald ve slavnostním proslovu. Pochválil stavitele a řekl, že tunel výrazně pomůže zlepšit spojení mezi východem a západem země. Potom projel tunelem do Lærdallu, vesnice s asi 2000 obyvateli, vesnice mezi fjordy a sráznými horami.

Michael Stanovský, 3. prosince 2000
Zdroj LN, CNN, Aftenposten, Reuters, Statens vegvessen

Fakta

délka	24,5 km
šířka	9 m
výška	6,3 m
hlouba pod povrchem	až 1400 m
doba jízdy	20 minut
náklady	1082 milionů norských korun (46,6 miliard Kč, 114 milionů USD)
stavba	1995–2000
maximální kapacita	400 aut / hodinu
předpokládané využití	1000 aut / den